Sledování výskytu reziduí pesticidů v zelenině bylo mimo jiné součástí řešení výzkumného projektu MZe č. QH81292, řešeného v letech 2008 – 2011 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. společně s Vysokou školou chemicko technologickou. Moderní metody detekce reziduí pesticidů, které byly použity, umožňují v jednotlivých vzorcích zeleniny stanovit kvantitativně současně až 100 účinných látek pesticidů.
Tyto účinné látky zahrnují téměř celé spektrum pesticidů používaných v EU i v ČR v ochraně zeleniny proti chorobám, škůdcům a plevelům. V letech 2008 – 2010 bylo celkem hodnoceno 56 vzorků zeleniny dodávaných na náš trh, zahrnujících celer, cibuli, čínské zelí, kapustu, kedluben, květák, mrkev, petržel, ředkev japonskou, ředkvičku, salát a zelí. Tyto vzorky pocházely od pěstitelů zapojených v systému integrované produkce zeleniny. Tento systém pěstování zahrnuje technologii pěstování, která je šetrnější k životnímu prostředí a ve které je omezeno používání pesticidů. Pěstitelé mají zakázáno použití pesticidů rizikových z hlediska ochrany životního prostředí i z hlediska bezpečnosti potravin a pro řadu dalších pesticidů mají stanoveny podmínky pro jejich omezené použití. Ze systému integrované produkce pochází většina produkované české zeleniny uváděné na trh. Podle statistik národních autorit EU se frekvence výskytu vzorků přesahujících povolené limity reziduí pesticidů u zeleniny a ovoce pohybuje okolo 4 % z celkového počtu testovaných vzorků. Naproti tomu výsledky průzkumu ukázaly, že žádný z 56 testovaných vzorků zeleniny nepřekročil povolený maximální limit výskytu reziduí (MLR) dle nařízení 396/2005/ES a případné zjištěné hodnoty byly hluboko pod povoleným limitem. U 30 % vzorků zeleniny se nevyskytovala žádná rezidua pesticidů, což zcela odpovídá požadavkům pro biozeleninu z režimu ekologického pěstování. Dalších 30 % vzorků zeleniny by splnilo přísnou normu pro potraviny pro kojence a malé děti, která připouští pouze stopové hodnoty reziduí. Ve zbylých 40 % vzorků byl detekován převážně výskyt 1 nebo 2 účinných látek pesticidů maximálně do úrovně 1/10 maximálního limitu reziduí pesticidů povoleného v zelenině. Také rizika kontaminace české zeleniny původci chorob přenosnými na člověka, včetně nebezpečných bakterií jsou téměř vyloučena. V systému integrované produkce zeleniny se v roce pěstování zeleniny nehnojí statkovými hnojivy a kaly z čističek odpadních vod, které jsou možným zdrojem nákazy. K omývání zeleniny se u nás používá pouze pitná voda. U pěstitelů v systémech integrované produkce jsou tyto požadavky přísně dodržovány a jejich splnění je kontrolováno. Podle výsledků řešeného projektu je zelenina od českých producentů, zejména ze systému integrované produkce zeleniny, nejenom velmi kvalitní a čerstvá, ale zejména zcela bezriziková z hlediska bezpečnosti potravin a lze ji jako zdravou potravinu konzumentům doporučit.
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., koordinátor výzkumného projektu MZe ČR č. QH81292.
Prý umožňuje lepší fungování státu. V něčem možná ano. Rozhodně má aparát, který může zabezpečit lepší kontrolu. Ale umožňuje i snazší podnikání? Tady už je to na pováženou. Hlasy lidí z businessu zní unisono. Podnikatelské prostředí v České republice potřebuje výrazné zlepšení. A opravdu se nenechme ukolébat tím, že vloni vzniklo meziročně nejvíce firem od dob pandemie.
Bohužel úřednický aparát neroste jen proto, aby byly úkoly státu zvládány rychleji a kvalitněji, ale protože těch úředních povinností přibývá i s ohledem na požadavky EU. A tak nevznikají nová a nová úřednická místa zdaleka jen na straně státu. Podniky si stále častěji musí najímat externí dodavatele, kteří by pro ně onu byrokratickou část businessu dokázali zpracovat na klíč. Případně staví vlastní oddělení, které musejí tuto agendu zvládnout.
Administrativa tak...
Uplynutím platnosti patentu průmyslověprávní ochrana léčiva nebo účinné látky na ochranu rostlin nemusí končit
V důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, není doba patentové ochrany vždy postačující k pokrytí investic vložených do výzkumu. Obdobná situace je i v rostlinolékařské oblasti.