Na počátku každého projektu stojí nápad. Od prvotní myšlenky k  jeho realizaci bývá však ještě bývá dlouhá cesta. Nejvíc chybí potřebný kapitál a know-how. Aby se podařilo tuto „propast“ překlenout a nové podnikání úspěšně přivést na svět, je každá pomoc neocenitelná, zvláště když se zapojí i rodina, kamarádi a přátelé. Proto vznikl Penězdroj, crowfundingové řešení do českých podmínek.

Odpo vídájí autoři Penězdroje Jan Sedlák (JS) a Jiří Panuška (JP). 

 JS: Jak se vůbec cely projekt zrodil, kdo stál na jeho počátku a s jakou vizí?  

Na úplném počátku byla hospoda – nebo přesněji řečeno hospody. Protože se jako realizační tým Penězdroje známe poměrně dlouhou dobu, říkali jsme si pokaždé, když jsme se setkali, že by nebylo špatné se potkávat ve vlastní restauraci. Měli jsme neochvějnou důvěru, že jako ekonomové (většina týmu má ekonomické vzdělání) posílení vědomostmi z pořadů typu „Ano, Šéfe!“ a vlastními zkušenostmi z rodinných podniků zvládneme nastavit restauraci tak, aby se nám líbila a zároveň zhodnocovala náš kapitál.

Naštěstí jsme si ale spočítali, kolik takový provoz restaurace stojí, kolik lze utržit a vydělat a kolik bychom museli investovat do vybavení. Byť jsme dali dohromady jako společný investiční kapitál něco přes milión korun, zjistili jsme, že to ani zdaleka nestačí. To nás vedlo k zamyšlení, jak se vlastně člověk s nápadem (později jsme se opravili na „člověk s dobrým nápadem“) může v Česku dostat k investičnímu kapitálu. A zjistili jsme, že mezi vlastními úsporami plus případnou pomocí od rodiny a dalšími typy financování jako jsou banky, fondy, business andělé, existuje poměrně velká mezera.

Na snímku Jan Sedlák

Začali jsme tedy pátrat, jak to funguje v zahraničí a našli jsme crowdfunding. Myšlenka crowdfundingu si nás velmi rychle získala a protože jsme po analýze českéhoNa trhu zjistili, že tu sice již nějaké portály fungují, ale žádný z nich nepomáhá lidem s obchodními nápady, vznikla naše vize. Ta je velmi jednoduchá a je spojená s naším mottem: „Každý DOBRÝ nápad má mít šanci na úspěch“. My velmi jednoduše řečeno chceme lidem s dobrými nápady, a to jak obchodními, tak kreativními nebo i charitativními, pomáhat s jejich realizací. A protože je nedostatek kapitálu jednou z hlavních překážek, rozhodli jsme se, že založíme portál Penězdroj.

JP: V čem je Penězdroj jiný než ostatní podobné projekty na českém internetu? 

Penězdroj je první český KOMBINOVANÝ crowdfundingový portál. To znamená, že umožňuje realizovat projekty obchodní, kreativní i charitativní a zároveň umožňuje tři druhy „crowdového“ financování. Tím prvním a v Česku zatím ojedinělým jsou tzv. přímé neboli equity investice. Ty v podstatě fungují tak, že člověk s nápadem založí společnost (s.r.o./a.s.), představí investorům svůj podnikatelský plán, prototypy, práva, smlouvy o smlouvách budoucích, první výsledky, apod. a investoři si pak mohou zakoupit malý podíl ve společnosti.

Abychom dokázali, že tento princip funguje, sami jsme nabídli 15% podíl ve společnosti Fundhall, která portál Penezdroj.cz provozuje. Minimální investice byla 2 500 CZK za 0,05% společnosti a díky obrovskému zájmu jsme prodali vyčleněný podíl během 10 dní od spuštění kampaně. Dalším typem financování jsou tzv. odměny nebo anglicky „Reward“. To je princip, na němž funguje asi nejznámější světový portál Kickstarter nebo ostatní české portály. Posledním typem financování, který je ale určený jen pro charitativní projekty, je pak dar - neboli „Donation“. Kromě jednotlivých typů financování ještě umožňujeme kombinovat „Equity“ a „Reward“, což přináší

Na snímku Jiří Panuška

budoucím „startupistům“ další možnosti.

Kromě kombinace více typů financování se od ostatních českých portálů lišíme ještě v několika oblastech. Naší vizí není pomáhat pouze s „hledáním kapitálu“, ale celkově s tím, aby se mohly všechny dobré nápady skutečně zrealizovat. Když tedy bude autor chtít, a je jedno, o jaký typ nápadu se jedná, tak mu zajistíme částečně zdarma a částečně za velmi konkurenceschopné ceny různé typy podpůrných služeb. Od poradenských, přes právní, účetní a daňové až po programátorské či designérské.

V podstatě jsme schopní autora doprovázet od nápadu až po realizaci. Abychom zajistili kvalitu našich služeb, rozhodli jsme se, že omezíme maximální počet projektů, který za rok přijmeme. S aktuálními kapacitami jsme schopní zvládat ve vysoké kvalitě 400 – 500 projektů ročně. To nás odlišuje od konkurence, která je svým objemem daleko větší, ale my bychom měli dosahovat vyšší úspěšnosti u nás vystavených projektů. A v neposlední řadě není náš finanční plán závislý pouze na poplatcích z úspěšně profinancovaných projektů, protože máme i dříve zmíněnou „poradenskou“ část služeb. Naše poplatky jsou tedy aktuálně jedny z nejnižších nebo možná vůbec nejnižší v ČR.

JS: Jaký tým se momentálně o Penězdroj stará?

Protože jsme sami sobě crowdsourcingovým projektem (crowdsourcing je širší pojem a zahrnuje mimo jiné i crowdfunding), je náš tým poměrně široký. Interní tým, který pracuje pro Penězdroj na 100% úvazek, tvoří aktuálně Honza Sedlák a Lenka Ferusová. Honza je spoluzakladatel, COO -  provozní šéf, přičemž vede největší projekty, které se k nám dostanou. Lenka je naše projektová manažerka, která se spolu s týmem kolegů pracujících na částečný úvazek věnuje rozpracovaným projektům.

Další skupinou lidí jsou naši „strategičtí“ investoři, spoluzakladatelé portálu, kteří nicméně nefigurují v provozu jako takovém, ale soustředí se spíše na obchodní jednání, marketing a PR, strategii, finanční řízení a podobně. Mezi ně patří třeba Tomáš Hejtmánek, který je naším CEO, Lukáš Kudlata - CFO, Martin Venglář nebo Jirka Panuška. Dále je třeba zmínit naše podporovatele, kteří do nás investovali při vlastní crowdfundingové kampani a kteří se zapojují hlavně do propagace projektu. A v neposlední řadě jsou součástí týmu i naši partneři, kteří spolu s námi zajišťují služby autorům projektů.

 JP: Popíšete nám základní principy crowdfundingu a k čemu je lze použít? 

Základním principem crowdfundingu je, že relativně velké množství lidí přispěje poměrně malé částky na nápad v  rané fázi „života“. Je de facto jedno, o jaký typ nápadu se jedná, pokud samozřejmě není nezákonný nebo neetický, ale musí se jednat o dobrý nápad, jinak nemá šanci na úspěch. Raná fáze „života“ znamená, že nápad ještě není vůbec dostupný v podobě produktu/služby na volném trhu - příkladem může být připravované CD začínající kapely - nebo je na trhu velmi krátce. Proto je maximálně důležité, aby autor svůj nápad co nejlépe vysvětlil a podložil. Pak je také důležité, aby se autor snažil najít první podporovatele mezi svými „FFF“, tedy rodinou (Family), přáteli (Friends) a fanoušky (Fans). Teprve pak má šanci získat příspěvky i od „cizího davu“.

 JS: Jaké platformy pro crowdfunding jsou světově nejúspěšnější a proč? 

Naší inspirací a částečně i vzory jsou americký Kickstarter a britský Crowdcube. Kickstarter se zaměřuje jen na kreativní projekty financované prostřednictvím odměn, ale je v současné chvíli největší na světě. A to i přes to, že většinu nápadů na svůj portál vůbec nepustí, protože nejsou dobře připravené. Crowdcube je asi největší „equity“ portál na světě a financují se na něm opravdu zajímavé obchodní projekty za často velmi vysoké cílové částky.

 JP: Jaké typy CF projektů si ve světě získávají největší ohlas? 

V oblasti kreativy jsou to především hudba, film, umění, knihy, ale i cestování, vaření či sport. V oblasti obchodu pak především technologické startupy a společnosti zaměřené na jídlo a pití. Úspěšnost charity pak do značné míry závisí na konkrétním příběhu. Z těchto tří skupin projektů je kreativa rozhodně největší a equita nejrychleji rostoucí. Lidi zkrátka baví pomáhat a investovat. A to i přes to, že investice do nových nápadů mohou být značně rizikové, což si musí každý podporovatel dobře uvědomit.

 JS: Na jaké projekty se bude Penězdroj zaměřovat? Máte již první příklady z reálného světa? 

Penězdroj je kombinovaný portál, takže máme univerzální pokrytí projektů od obchodních, přes kreativní až po charitativní. Spíš je pro nás důležitá kvalita nápadu měřená pravděpodobností úspěšné realizace a to, zda jsme schopní s realizací pomoci. Přestože byl náš portál spuštěn teprve 27.10. letošního roku, máme již několik prvních projektů, které jsou blízko k tomu, aby vybraly potřebné částky. Samotný Penězdroj (respektive firma Fundhall) je jedním z nich, dále bych zmínil kreativní projekt v podobě komiksového časopisu XRXMAG nebo vzdělávací projekt „Startuping“, který má za cíl vzdělávat mladé lidi v oblasti zakládání startupů. Projekty postupně přibývají, takže doporučujeme, abyste stránku Penezdroj.cz průběžně sledovali.

 JP: Proč je vhodné získávat peníze přes crowdfunding a ne například od banky, kamarádů apod.? 

Crowdfunding je i o kamarádech. Probíhá tak, že autor připraví svůj nápad do podoby projektu - musí vysvětlit, o co se jedná, jak to funguje, v případě obchodních projektů jaké jsou náklady a výnosy a hlavně dokázat, že je schopný svůj nápad realizovat. Pak projekt zveřejníme na portálu a začíná primární fáze kampaně, kdy se se spolu s autorem snažíme projekt představit co největší skupině potenciálních podporovatelů. Autor tedy osloví svoje „FFF“, tedy rodinu, přátele a aktuální fanoušky.

Ty by samozřejmě mohl oslovit i bez nás, ale pak by se asi nedostal ke druhé části „davu“, což jsou pro autora často úplně cizí nebo aspoň hodně vzdálení lidé, kteří se o projektu doslechli buď přes jeho FFF nebo díky námi vedené kampani. Statisticky to vypadá tak, že cca 30-50% přispějí autorovi jeho FFF a zbytek cizí lidé. Když se pak podíváme na časový průběh, na začátku autora podpoří právě FFF, pak cizí lidé a ke konci kampaně se obě skupiny většinou spojí, zvlášť když má projekt blízko k úspěšnému profinancování.

Oproti bankám je výhoda crowdfundingu zcela zjevná. Banky poměrně neochotně podporují začínající projekty bez historie. Crowdfunding stojí a padá na nadšení, vizích a příběhu – to jsou dobré argumenty k přesvědčení drobných přispěvatelů či investorů, ale nikoliv bankovních ústavů.

 JS: Jakou vizi má Penězdroj do budoucnosti? 

Kromě naší základní vize „pomáhat realizovat všechny dobré nápady“ se chceme stát nejpreferovanějším českým portálem. Ne největším, ale zkrátka bychom se rádi stali první volbou všech autorů budoucích projektů. Aby se tak stalo, musíme mít perfektní portál, perfektně fungující služby a silnou komunitu kolem portálu. Kromě toho se také budeme snažit, doufejme spolu s ostatními českými portály, aby v ČR o crowdfundingu rostlo povědomí a informovanost, protože ve srovnání s USA nebo UK jsme zatím opravdu jen na začátku.

 JP: Plánujete také expanzi do zahraničí? 

Ano, pokud bude rok 2016 pro Penězdroj úspěšný, začneme připravovat naší anglickou platformu pod obchodní značkou Fundhall.com. Naše ambice jsou tedy minimálně evropské. Mnoho kombinovaných portálu totiž ani v EU ani ve světě zatím neexistuje, takže můžeme být stále jedni z prvních.

 JS: Jaký je byznys model celého projektu? Kdy očekáváte, že byste mohli být v černých číslech? 

Náš obchodní a finanční plán jsme vyvěsili v rámci kampaně přímo na portál Penězdroj (pod projekt Penězdroj). Na provozní nule bychom chtěli být v roce 2017 a od té doby už v zisku. Je to hlavně proto, že první dva roky včetně roku 2015 chceme rychle růst, a to včetně dříve zmíněné expanze do zahraničí. Polovinu výnosů tvoří poplatky z úspěšně financovaných projektů, druhou pak zejména poradenství, i když to je zčásti i zdarma. Největším nákladem jsou lidé a pak marketing. Všem našim investorům bychom chtěli v roce 2020 podle finančního plánu nabídnout zpětný výkup jejich podílů za cca čtyřnásobek jejich původního vkladu.

 JP: Jak se drobní dárci a investoři u internetového projektu vypořádávají s určitou dávkou nejistoty při platbách a získávání své odměny/nároku?  Případně jak jejich obavy eliminujete? 

To je velmi důležitá otázka. Veškeré investice jsou rizikové a ty do nových nápadů zvlášť. I přes veškerou snahu se může stát, že se úspěšně profinancovaný projekt nepovede ve finále zrealizovat. Proto opravdu hodně tlačíme na autory, aby svoje nápady maximálně podložili a vysvětlili. Ideální samozřejmě je, když už autor něco dokázal a lidé si tak mohou výstupy jeho předchozích nápadů „osahat“, nicméně i tak zůstává investice rizikovou záležitostí.

Kromě toho mohou mít podporovatelé obavu, že autor vybrané peníze nepoužije na slíbené účely nebo že je dokonce ukradne. My samozřejmě máme vše s autorem právně ošetřené a jsme připraveni spolu s podporovateli peníze v takovém případě vymáhat zpět. Nicméně si myslíme, že takových případů nastane minimum. Jednak je příprava projektu skutečně náročná záležitost, která přirozeně čistí skutečně dobré nápady a autory od těch průměrných či špatných. A pak je také velmi důležitý fakt, že statisticky 30-50 % podporovatelů tvoří autorovo nejbližší okolí včetně rodiny. Pouze velmi otrlé povahy by sepsaly náročný projekt pod svým jménem a pak podvedly svojí rodinu a přátele a nakonec se vystavily trestnímu stíhání. Identitu autora vždy důkladně ověřujeme.

Obavy mohou mít i autoři nápadů, a to hlavně ze dvou důvodů. Tím prvním je obava, že jim nápad někdo ukradne. My samozřejmě autorům doporučujeme, aby si nápad nechali patentovat, registrovat nebo jinak právně ošetřit, ale hlavním argumentem proti této obavě je fakt, že nápad je sice krásná věc, ale teprve jeho realizace mu dává skutečnou hodnotu. A právě čas, energie, úsilí a peníze, které jsou nutné pro realizaci, jsou největší pojistkou proti zcizení nápadu. Navíc, v okamžiku vystavení projektu má autor jasně zdokumentované, že s nápadem přišel právě on, což mu může výrazně usnadnit práci v případných sporech. Druhou obavou je pak možnost, že se autorům nepovede nápad přes veškeré úsilí realizovat. Ano, ta možnost existuje a je jedním z možných konců každého projektu. Pokud ale autor skutečně udělal pro realizaci všechno a poctivě se svými podporovateli komunikoval a vše dokládal, je neúspěch součástí reality a rizika, s nimiž každý podporovatel musí dopředu počítat.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer