Zrychlit elektrizaci tratí cestou tzv. prosté elektrizace a do té doby využít akutrolejová vozidla. Co nejrychleji zajistit elektrický provoz na všech dálkových tratích a současně se vyhnout slepým uličkám, jako jsou hybridní diesel-elektrická vozidla nebo dnes prozatím ne příliš využitelný vodíkový pohon.

Takový je závěr odborné studie, kterou před časem vypracovala Fakulta dopravní ČVUT v Praze ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu ACRI.

Cílem Studie bylo posoudit stav přípravy elektrizace v ČR dle Koncepce rozvoje elektrické trakce v České republice z dílny Ministerstva dopravy a najít optimální možnosti rychlého přechodu zejména dálkové železniční dopravy na bezemisní technologie pohonu. Je to klíčové pro další rozvoj železnice coby páteře bezemisní mobility. Zároveň je to zásadní pro smysluplnou, a zejména ekonomickou obnovu vozidlového parku, což znamená zvážit priority v oblasti elektrizace a umožnit, při elektrizaci krátkých traťových úseků, zavedení bezemisní trakce tam, kde to za relativně nízkých nákladů do dopravní infrastruktury dává smysl.

„Železniční doprava udělala za poslední období v České republice obrovský skok z hlediska inovací a kvality poskytovaných služeb. Ale právě elektrizace tratí je jednou z mála oblastí, kde česká železnice stále zaostává za evropským průměrem,“ řekla Marie Vopálenská, generální ředitelka Asociace podniků železničního průmyslu ACRI. Zatímco v ČR je elektrizována přibližně třetina tratí, průměr EU činí 57 %. „Elektrický pohon má oproti dieselovým motorům výrazně vyšší energetickou účinnost. To vede k významným energetickým úsporám, nižší spotřebě energie, a tím i k menším provozním nákladům, a samozřejmě výrazně nižším dopadům na životní prostředí,“ doplnila Marie Vopálenská. Elektrické vlaky navíc vyžadují méně údržby a vykazují delší životnost. Díky vyššímu výkonu jsou schopny dosahovat větších rychlostí, a zkracovat tak jízdní doby a zvyšovat efektivitu celé dopravní sítě.

Problematika pomalé elektrizace železnic v ČR:

• Mezi lety 2011 a 2020 bylo elektrizováno 28 km tratí. Průměrná rychlost elektrizace v ČR tedy byla 2,8 km železničních tratí ročně. Pokud bychom uvažovali, že cílem bude elektrizace alespoň poloviny stávající železniční sítě, tedy přibližně dalších 1500 km oproti dnešnímu stavu, bylo by takovým tempem dosaženo cíle v polovině 26. století.
• V rámci koncepce jsou uvažovány tříleté časové horizonty pro realizaci jednotlivých záměrů elektrizace: horizont A – do roku 2026, horizont B – do roku 2029, horizont C – do roku 2032 a horizont D – po roce 2032, kdy tyto termíny mají být v zásadě nepřekročitelné, aby mohla být koncepce jako celek řádně a efektivně naplněna. Nicméně, jak samo ministerstvo v koncepci připouští: „Termíny realizace staveb uvedené v tomto dokumentu mohou být ovlivněny procesními i stavebně-povolovacími procesy a v průběhu jejich přípravy se mohou změnit.“

Ekonomické a ekologické výhody elektrické trakce:

• Elektrický motor vykazuje účinnost kolem 75–80 %, zatímco dieselový pouze kolem 30 %. Využití elektrické trakce tak snižuje konečnou spotřebu energie až o dvě třetiny.
• Elektrické vlaky umožňují rekuperaci energie při brzdění a jízdě v klesání, což dále pozitivně ovlivňuje celkovou energetickou náročnost provozu o 10–15 %.
• Dle koncepce platí, že: „Z důvodu výrazně nižší energetické účinnosti naftových vozidel přinese elektrizace železničních tratí při zachování provozního konceptu úspory energií zhruba 66 %. Celkové úspory emisí při nasazení elektrické trakce na tratě řešené v tomto dokumentu představují roční úsporu dosahující přibližně 120 000 tun CO₂ ročně, tzn. snížení množství CO₂ při uvažovaném energetickém mixu roku 2030 ve výši asi 40 %.“

Jak nahradit dieselový pohon na klíčových tratích do roku 2035
Studie identifikovala 15 linek dálkové dopravy objednávaných státem, u kterých je změna provozu na elektrickou trakci nejvyšší prioritou a zároveň relativně snadno dosažitelnou. Pro každou z tratí byl popsán postup, jak k zavedení provozu v elektrické trakci přistoupit. Základním řešením urychlení elektrizace v České republice je tzv. prostá elektrizace. Jde o nejrychlejší a nejméně nákladný způsob přechodu na provoz v elektrické trakci. Tento postup zahrnuje zavedení elektrických trakčních zařízení bez rozsáhlé modernizace celé infrastruktury u tratí, u nichž nelze předpokládat komplexní modernizaci v horizontu nejbližších cca 10–15 let. Tím lze rychle rozšířit využití elektrické trakce i na úsecích, kde by komplexní stavební zásahy nebyly časově nebo finančně efektivní. Tento postup pomůže postupně nahrazovat dieselové pohony na klíčových tratích do roku 2035 a v některých případech i dříve.

Zatím je nejlepším a nyní již vyzkoušeným řešením nasazení akutrolejových vozidel
Akutrolejová vozidla jsou ideálním přechodným řešením pro tratě, které ještě nejsou elektrizovány. Jejich nasazení na konci loňského roku do pravidelného provozu v Moravskoslezském kraji se ukázalo jako pozitivní krok, který vzbudil kladnou odezvu jak u cestujících, tak u objednatelů. A to i z dalších oblastí ČR. Tyto vlaky mohou fungovat jak na elektrizovaných, tak na neelektrizovaných úsecích, což umožňuje flexibilní nasazení. Studie doporučuje rychlé zavedení bateriových jednotek, které mohou díky mobilním dobíjecím stanicím a nabíjecím ostrovům zajistit bezemisní provoz i v oblastech s omezenou infrastrukturou. Základním kritériem pro výše uvedené doporučení Studie spočívalo v posouzení schopnosti dojezdu akutrolejových vozidel, možnosti relativně snadného zřízení dobíjecích míst (úseků), vzdálené době elektrizace a provozně-technické proveditelnosti a opodstatněnosti.

Po dokončení elektrizace mohou být tyto vlaky konvertovány na standardní elektrické. Nabíjecí infrastrukturu bude navíc možné rychle začlenit do nově elektrizovaných úseků, a to ať už v rámci ucelené prosté, nebo i plné elektrizace.

Vodíkový pohon v roli méně vhodné alternativy
Studie uvádí, že využití vodíkových vlaků je v českých podmínkách problematické kvůli ekonomické neefektivnosti výroby vodíku a nedostatku potřebné infrastruktury. Vodíkové jednotky dosahují nižší účinnosti pohonu vztažené k elektrické energii použité k výrobě vodíku (30 %) ve srovnání s bateriovými vozidly (až 70 %), což činí bateriový pohon jednoznačně výhodnější alternativou.

Udržitelná mobilita jako motivace pro cestující, dopravci do ní investují miliardy korun
Bezemisní železniční doprava jako páteř udržitelné mobility v České republice je jednoznačně prioritou také železničních dopravců a objednatelů drážní dopravy (kraje u regionálních spojů a Ministerstvo dopravy u meziregionálních dálkových spojů). Dopravci investují miliardy korun do pořizování nových zcela bezemisních vozidel a na tratích, kde zatím není možnost provozu v elektrické trakci, chystají, nebo už i testují společně s objednateli soupravy na bateriový pohon. Každý rok jsou do provozu nasazeny desítky nových elektrických lokomotiv a souprav, které nabízejí novou kvalitu spojení a získávají další cestující.

„Je to cesta, která má jednoznačně odezvu také u koncových zákazníků, pro které je moderní ekologická železniční doprava nejlepší alternativou pro každodenní i občasné cestování,“ uzavřela Marie Vopálenská.

(tz)