Mám takový sen: uprostřed napjaté porady se sebrat, nic neříci a zmizet. A rovnou na celých 14 dní, a třeba do lázní. Maličké zavazadlo tajně připravené stačí, o ničem jiném nemá smysl přemýšlet.
Bez výčitek svědomí odložit sebe samu do péče zkušených terapeutů, nechat se jemně i neúprosně masírovat, koupat, hýčkat ve vůních bylinek. Courat po parcích a kolonádách, usmívat se na kolemjdoucí, zajít do butiku i na výstavu v pohodlných botkách, džínách a tričku. S kabelkou lehoučkou jak pírko bez dokumentů, dokladů a desek s domácími úkoly...

MUDr. Lenka Draská, lékařka lázeňského hotelu Akademik Běhounek z Léčebných lázní Jáchymov, by se mnou asi souhlasila:

Náročnost podnikatelského a manažerského pracovního rytmu je často nad hranice lidských možností. Lázeňští odborníci to dobře vědí. S čím má tato skupina lidí podle vašich zkušeností dnes největší problémy?
Asi největším, nebo spíše nejčastějším problémem je workoholizmus a představa, že „beze mě to nejde“. Tento typ manažerů si do lázní pravidelně bere pracovní laptopy a snaží se pracovat i v lázních takzvaně on-line. Tím samozřejmě jde celý lázeňský efekt do háje a na zdravotním stavu se mohou částečně pozitivně projevit jen účinky fyzikální terapie a rehabilitace. Asi tak stejně, jako by klient zůstal doma a svoje neduhy léčil v nejbližší rehabilitační ambulanci.

A co byste tedy doporučila?
Většinou se snažím takovému klientovi vysvětlit, co je to lázeňský režim, jak je užitečný pro jeho psychiku, vegetativní rovnováhu, harmonizaci hormonálních funkcí a podobně. A že se o tyto účinky pracováním v lázních jednoznačně ochudí. Někdo pochopí, a komu není rady, není ani pomoci.
Na druhou stranu mají velké lázeňské procedury, zejména tedy aplikace velké vodoléčby, léčebného přírodního zdroje (u nás v Jáchymově radonových koupelí, jinde koupelí uhličitých, jodobromových, slatiny apod.) takovou odezvu v organizmu, že pacient po několik prvních dní v lázních je příjemně unavený, ospalý, trochu po procedurách i rozlámaný, takže si schrupne rád i po obědě, ačkoliv původně zamýšlel zpracovat nějaký úkol pro zaměstnavatele. Inu, příroda si umí poradit.

Háček je v tom, že všichni víme, jak a kdy vypnout a relaxovat, ale neuděláme to s předstihem, ale až tehdy, když je malér na obzoru.
Tak to není ani tak otázka, jako konstatování. Souhlasím s vámi.

Čas je fenomén, s nímž zápasíme všichni. Namixovala byste nějaký kompromisní program vašich lázní, např. pětidenní, pro vytížené podnikatelky a manažerky středního věku?
Určitě mnohdy stačí prodloužený víkend se spoustou wellnessových procedur v hezkém lázeňském hotelu s empatickým personálem a dobrým jídlem, zejména když nezapomeneme současně na procházky venku, nejlépe v přírodě. Pro mnohou manažerku je ale i lázeňské korso plné obchůdků, kam se normálně nemá čas dostat, balzámem na duši. Prostě si v lázních udělat čas sama na sebe.

 A co byste doporučila dámám, které se začínají červenat před zrcadlem, když si uvědomí, že se blíží „potupný“ důchodový věk? Jak jim dokážete vylepšit kondici?
Ježíši, to mluvíte o mně? Tak na to recept mám – důchodový věk by tu byl, ale nějak si ho neuvědomuji. Zkrátka ve starém těle mladý duch. To je to, co si každá žena musí udržet. Pak ani to fyzické stárnutí není tak strašné – jen neopouštět svoje mladistvé aktivity, oblíbené sporty, oblíbené konfekční značky. No, jen tu velikost musím trochu přizpůsobit. Ale jen trochu, obezitu neberu, té je nutno vyhlásit válku. Občas zajet do lázní by se ale v tomto věku mělo – je to jako repase (trochu) ojetého auta.

Občas zaslechnu, že muži se svými manželkami do lázní nechtějí, nebaví je to. Jak byste inspirovala právě tuto klientelu manželských či partnerských párů? Novinkami ve sportovních nabídkách, erotickými masážemi nebo povzbuzujícími skotskými střiky pro pány a silné osobnosti?
Já mám na tento problém trochu jiný názor. Není na škodu, pokud manželé přesycení neustálou přítomností partnera vyjedou do lázní bez něj. Muži s kamarádem, ženy s kamarádkou. Svoje lázeňské aktivity si pak užijí daleko lépe, než kdyby šlo zase o nějaké manželské kompromisy. A po návratu z lázní – to bude to správné toužení!!

Jakou roli v prevenci civilizačních neduhů byste lázním přisoudila? Podle mne by lázně jednou do roka měly být povinné pro každého...
Máte pravdu. Málokdo si uvědomuje, že lázeňství je vlastně medicínský návrat k přírodě, k její přirozené léčivé energii, k naprosté fyziologii bez chemických léků. A také na rozdíl od klasické klinické medicíny veškeré lázeňské postupy neoddělitelně hojí nejen bolavé tělo, ale i bolavou nebo prostě jen unavenou duši.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi