Více než dvě třetiny podnikatelů neplní svou zákonnou povinnost a nezveřejňují ve sbírce listin obchodního rejstříku své účetní závěrky. Míra naplněnosti sbírky listin je podle zjištění ochránce pouze 28 %. O tom, že většina českých podnikatelů ignoruje platné právní předpisy, svědčí například i to, že jen 9 % z nich dodalo účetní závěrky za všechny roky své činnosti. Více než 50 % podnikatelů naopak nedodalo v průběhu své existence účetní závěrku do obchodního rejstříku ani jednou.

K těmto zjištěním dospěl veřejný ochránce práv v rámci svého šetření z vlastní iniciativy, při němž se zajímal o to, v jakém rozsahu plní podnikatelé zákonem stanovenou povinnost publikovat výsledky svého hospodaření (dokládáním účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku) a jakou měrou přispívají k naplněnosti sbírky listin rejstříkové soudy. Jejich úkolem je totiž dohlížet na správnost zapsaných údajů v obchodním rejstříku a na úplnost sbírky listin. I bez individuálních podnětů by měly rejstříkové soudy činit kroky k systematickému zajištění souladu zapsaných údajů se skutečností.

Jako veřejný registr by měl obchodní rejstřík podávat relevantní informace o podnikatelském prostředí v České republice, o důvěryhodnosti, bonitě a solventnosti potenciálních smluvních stran. Tuto úlohu však může plnit pouze tehdy, pokud podnikatelé plní svou zákonnou povinnost a dokládají do rejstříku veškeré potřebné údaje, zejména doklady o výsledku hospodaření (tj. účetní závěrky).

Šetření ochránce ukázalo, že kontrola naplněnosti sbírky listin není rejstříkovými soudy prováděna v odpovídajícím rozsahu, systematicky a z vlastní iniciativy (s výjimkou Krajského soudu v Hradci Králové). Rejstříkové soudy nejsou vybaveny dostatečně účinnými právními instrumenty, ani odpovídajícím personálním a materiálním zabezpečením. Ačkoli si tedy jsou vědomy nízké naplněnosti sbírky listin, nejsou fakticky schopny provádět systematickou kontrolu z vlastní iniciativy, ale pouze na základě podnětu týkajícího se konkrétního podnikatelského subjektu. Nemají ani efektivní nástroje, kterými by na podnikatelích mohly splnění zákonné povinnosti vynutit. O situaci na rejstříkových soudech svědčí například i to, že většina z nich nebyla schopna poskytnout ani hrubé odhady, u kolika podnikatelských subjektů bylo zkontrolováno doložení účetních závěrek.

Jestliže rejstříkový soud zjistí absenci účetní závěrky, zašle podnikateli výzvu k doplnění. Žádný soud však nedisponuje informacemi o tom, kolik takových výzev ročně pošle a zejména, nakolik je tento postup efektivní, tj. kolik podnikatelů na základě výzvy sbírku listin doplnilo. S ohledem na zjištěnou nízkou naplněnost sbírky listin je zjevné, že výzvy ke zjednání nápravy, ani následné ukládání pořádkových pokut (i opakované), nejsou dostatečně účinnými nástroji. Některé rejstříkové soudy proto volají po tom, aby nedodržení zákonné povinnosti bylo důvodem ke zrušení obchodní společnosti z moci úřední.

Ministr spravedlnosti ochráncem kritizovaný stav vysvětlil zejména nedostatečnými personálními podmínkami na jednotlivých soudech, kdy zlepšení brání napjatá rozpočtová situace resortu Ministerstva spravedlnosti. Nicméně přislíbil vhodně upravit samotný informační systém obchodního rejstříku a iniciovat po poradě s předsedy rejstříkových soudů odpovídající legislativní opatření, která by vedla k vyšší naplněnosti sbírky listin. V úvahu mimo jiné přichází změna daňových předpisů (povinnou součástí daňového přiznání právnických osob by již nebyla účetní závěrka sama, nýbrž prohlášení o jejím založení do sbírky listin. Nezaložení účetní závěrky by bylo chápáno jako nesplnění daňové povinnosti).

(tz)