Stále se o ní mluví, požaduje se a tvoří, vyhledává i postrádá – kvalita. Představuje základní kámen konkurence schopnosti a spokojenosti vůbec. Jak ji vidí, oceňují a uplatňují ti, kterým se stala součástí nejen jejich businessu, ale celoživotní náplní? Dvě jasné otázky jsme položili předním českým osobnostem a očekávali dvě stejně přímé odpovědi. Posuďte sami, zda vám „mluví z duše“ následující vyjádření českých podnikatelů, manažerů a představitelů veřejného života.

1. Myslíte si, že ve firmách a organizacích roste zájem o diskuzi nad kvalitou výrobků, služeb a života?
2. Kde čerpáte nové nápady vedoucí k vyšší kvalitě vaší práce?

Radan Jünger,
ředitel pro strategii a řízení Vysoké školy podnikání Ostrava
1. Nikdy před tím nebyla kvalita tak často skloňována, zároveň však i zneužívána, jako právě dnes. Asi bych začal prvně diskuzí nad tím, jak objektivně definovat kvalitu výrobků, služeb a života. Kde se totiž neshodneme, je její pojetí v roli vlastníka, zaměstnance, zákazníka či jiného účastníka trhu. Jinak řečeno, co jeden vnímá jako kvalitní, může druhý vidět zcela jinak. Tady bych viděl jako přínosné ještě větší zásahy v podobě dalších blíže nespecifikovaných nástrojů, které by byly garancí znaku kvality. Pro oblast školství a vzdělávání, ve které působím, diskutovat již nestačí, je třeba si stavět vysoké cíle, přizpůsobit se trendům a být tak konkurenceschopný.
2. Snažím se je pochytit ze všech směrů, zdrojů, někdy spontánně, někdy systematicky. Typologicky to mám jako chronickou nemoc, někdy mám pocit, že jsem odsouzen dělat věci stále jinak a lépe. Držím se však při tom zásady, že zkušební implementaci provádím na sebe a své nejbližší, pak mám dobrý pocit z vyšší kvality práce.

Mieczyslaw Molenda,
jednatel společnosti GASCONTROL
1. Jednoznačně mohu potvrdit dlouholeté, striktní požadavky na kvalitu produktů i služeb. Zákazníci se dnes nespokojí pouze s certifikáty kvality daného výrobce, ale vytvářejí si vlastní kvalifikační systémy, provádějí audity u výrobce a pravidelně hodnotí kvalitu. Rovněž se zástupci zákazníka chtějí účastnit kontrol výroby v průběhu realizace a přejímek dodávek. Je to náročné, ale my požadavky klientů plně respektujeme, protože i my sami považujeme kvalitu a inovace za naše hlavní cíle.
2. Rozhlížíme se všude kolem. Čerpáme z „mouder klasiků“ a studujeme nejnovější poznatky. V neposlední řadě využíváme rovněž nápady našich dlouholetých zaměstnanců ­kolegů, ale hlavně odběratelů, kteří nejsou jen spolupracovníci, ale naši „partneři“ při rozvoji společnosti.

Jiřina a Karel Müllerovi,
majitelé společnosti Müller Reality
1. Ano, o kvalitě života se diskutuje hodně a s tím souvisí i kvalita služeb a výrobků. Jenže je to pořád spíš na úrovni jakéhosi „pohledu zvenku“ na svět, který nás obklopuje a není v pořádku. Hodně lidí hovoří o tom, jak je to s kvalitou špatné a jak jim tento stav ztěžuje život. Už mnohem méně si jich uvědomuje, že každý z nás musí ve své profesi začít u sebe, aby se to změnilo k lepšímu. Když se nad tím zamyslí každý z nás, a nebude způsobovat tomu druhému, co sám nemá rád, svět se stane lepším. Všichni to máme v rukou.
2. Nápady přicházejí od našich klientů. Nikoliv tak, že bychom žádali o vyplnění dotazníků, co máme zlepšit. Ale prostě se snažíme lidem vyjít vstříc, pomoci jim při našem servisu víc, než je ten základní rozsah pro splnění objednané služby. V naší, tedy realitní profesi, to řešíme zcela individuálně, každý člověk potřebuje něco jiného. Někdo skutečně odbornou technickou pomoc, někdo jen dobré slovo – prodej nemovitosti je citlivá záležitost.

JUDr. Ing. Robert Szurman,
předseda Rady kvality ČR
1. Tam, kde působí lidé, kteří dokáží uvažovat nejen nad přítomností a svými vlastními výhodami, je diskuze o kvalitě normálním jevem, samozřejmostí. Už vzhledem k dobrému jménu majitele, postavení značky, ovlivňování zákazníků, soupeření s konkurencí, snahou udržet se na trhu. Kvalita je pojem, který se promítá do hospodaření a image každého ekonomického subjektu. Je to viditelná stopa, která přináší radost těm, kdož se na zvyšování kvality podílejí, zároveň je to motivace k přemýšlení, co udělat příště, za pár měsíců, za rok. Kvalita je startovní čára bez hranic, která se velkou měrou podílí na prosperitě firem, institucí, zaměstnanosti, možnosti exportovat.
2. V poslední době se snažím hodně naslouchat. V Radě kvality ČR, jež se pravidelně schází jako vrcholový orgán, který se zodpovídá za uskutečňování Strategie Národní politiky kvality ČR, působí řada odborníků, praktiků, kteří kvalitu prostřednictvím nejrůznějších metod, prostředků a myšlenek prosazují přímo na pracovištích, ve výrobě, v řízení firem a institucí. Jsou to moudří a zkušení lidé, kteří doslova mravenčí prací přispívají například i k tvorbě a ovlivňování legislativy tak, aby měla kvalita stále větší prostor k uplatnění se. Na našich pravidelných setkáních si vždy uvědomím, jak i zdánlivé drobnosti mohou ovlivnit velké věci. A studnicí poznání je také komunikace s mými vnoučaty. Dospělí nesmí děti podceňovat, i od nich se dá mnohému naučit. Tím, že toto přiznávám, nemyslím, že bych přicházel o svou „domácí“ autoritu, ale spíše si znova a znova uvědomuji, jaký základ pro vše, co člověk dělá, může být v rodině. Nejmladší generace je upřímná a nesmírně kreativní, tvořivá a hodnotí řadu skutečností úplně jinak než my, kteří se ocitáme v roli babiček a dědečků. V souvislosti s dětmi si vždy opakuji, že odpovědnost dospělých za to, jak budou ony žít, je v nás a v kvalitě našeho pohledu na jejich budoucnost, která se tvoří dnes, teď, ne až někdy, příště. Je to o morálce a vnitřní disciplíně. Tu se šidit nevyplácí.

Ing. Petr Koten,
výkonný ředitel
České společnosti pro jakost
1. Ano, v organizacích se běžně diskutuje nad kvalitou výrobků a služeb. A čím dál víc v souvislosti s tím, jak poskytnout kvalitní produkt za sjednanou (nízkou) cenu v rámci dodavatelského řetězce. Co se týče kvality života, tak zřetelně zaznamenáváme zájem organizací o tuto oblast, důkazem toho je například široká škála iniciativ, aktivit a projektů z oblasti společenské odpovědnosti.
2. Nápady čerpám od šikovných lidí, především kolegů od nás a ze spřátelených organizací. A samozřejmě nekonečnou studnicí inspirativních nápadu pro kvalitnější fungování organizací je Model excelence EFQM.

Ing. Ivo Gajdoš,
viceprezident České manažerské asociace, výkonný ředitel CBCSD
1. Při své cestě s Českou manažerskou asociací před několika lety do Indie jsme se zúčastnili konference o kvalitě, kterou zahajoval indický ministr práce. Ten uvítal českou delegaci s tím, že pro Indii je česká kvalita vzorem (uvedl značky Baťa a Tatra). V naší zemi tak velká podpora ze strany vedení státu není, nicméně ze strany firem a organizací je kvalita alfou a omegou úspěchu, zejména na zahraničních trzích. ČMA se také připojila k Centru excelence EFQM a bude u svých členů a také finalistů soutěže Manažer roku tento standard promotovat.
2. Nové nápady vedoucí k vyšší kvalitě práce čerpám zejména ze zahraničí. Založili jsme českou pobočku Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a kvalita práce a života je jednou ze základních priorit této celosvětové podnikatelské organizace.

Mgr. Oldřich Tichý,
vedoucí tiskového oddělení
a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
1. Rád bych věřil, že ano. Sám jsem trochu perfekcionista (čímž občas lezu na nervy kolegům), a pokud by mělo z tiskového oddělení VZP odejít do médií něco, s čím bych nebyl úplně spokojen, byl bych dost otrávený. Samozřejmě, že ne vždy se všechno povede na 100 %, ale vždycky by měla být aspoň vidět snaha dosáhnout maximální možné kvality. Posun k lepšímu vidím v tomto směru jak v profesním, tak v soukromém životě. Naši klienti od nás chtějí kvalitní péči a naši smluvní partneři-lékaři se jim skutečně snaží poskytovat co nejlepší služby. Totéž pak já očekávám, když jdu jako zákazník třeba do obchodu nebo do kina. Všichni si sice na kvalitu různých služeb někdy zanadáváme, ale když se ohlédneme třeba o deset let zpátky, zlepšení je vidět.
2. Vlastně všude. Člověk nikdy neví, jestli ho k něčemu novému inspiruje knížka, film, povídání v hospodě u piva nebo třeba blbnutí s dvouletým synem. Důležité je nezapadnout do rutiny a být si vědom toho, že kdo nepřichází s ničím novým a jen donekonečna opakuje to, co minule fungovalo, může být najednou hodně pozadu. A pak taky nebát se vyzkoušet občas něco, co třeba na první pohled vypadá jako úlet. Nejlepší nápady jsou často ty, které balancují na hranici přijatelnosti. Je sice pravda, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale taky ničeho nedosáhne.

Jiří Cienciala,
ministr průmyslu a obchodu ČR
1. Problematika kvality existuje od pravěku a s vývojem civilizace roste její význam. Pro české firmy nastal zlom po roce 1989, kdy byly konfrontovány s tržním prostředím a konkurencí. Většina firem zlepšování kvality prováděla intuitivně, jelikož v tom cítila jistotu získávání nových zákazníků. Po prvých zkušenostech podnikatelů bylo zřejmé, že pro udržení konkurenceschopnosti je potřeba zlepšovat nejen kvalitu výrobku, ale i vnitřní procesy firem a hledat proto objektivní kritéria. Firmy postupně začaly budovat systém kvality podle ISO 9000 a získání certifikátu jim umožnilo ucházet se o zakázky nejen u vstupujících zahraničních společností na český trh, ale i přímo na evropském nebo světovém kolbišti.
Důležitost kvality výrobků a služeb vnímá i stát. Proto prostřednictvím Rady kvality podporuje její zlepšování v oblasti průmyslu a každoročně vyhlašuje Národní cenu kvality. Budování kvality výrobků a služeb ale v dnešní konkurenci nemusí být jen to jediné. Při dostatečných zdrojích lze dnes kvalitu snadněji vybudovat nebo i koupit. Aby však firma byla v dnešním světě dlouhodobě a trvale úspěšná, musí naplňovat i očekávání svého okolí, takzvanou společenskou odpovědnost podniků. Veřejnost vnímá podniky nejen jako výrobce a poskytovatele služeb, ale hodnotí i dopady jejich činnosti na okolí. Firmy vedle korektního přístupu k zákazníkům musí směřovat svoji pozornost i na zaměstnance, dodavatele, životní prostředí, místní správu a samosprávu, ale i na neziskový sektor. Co dříve stačilo pro zajištění dobré kvality, je dnes v konkurenci málo. Je tedy zřejmé, že nároky na moderní management firem rostou.
2. Při práci využívám hlavně svých zkušeností z manažerské pozice, dlouholeté praxe v průmyslu a akademické činnosti. Inspirací jsou pro mě každodenní problémy, někdy bohužel v tom negativním smyslu slova. Když vidím nebo cítím, že by to mohlo nebo mělo fungovat lépe, že by se něco dalo udělat efektivněji nebo rychleji, tak jsem zvyklý reagovat okamžitě a řeším to. Ale ani strategické a koncepční záležitosti mě nenechávají chladným. Velmi si cením dobré týmové práce a někdy zatracované plánování považuji za velmi důležitou součást manažerské práce. I když v pracovním životě převládá operativní rozhodování, často vidím kolem sebe smutné příklady toho, že firmy neplánují strategicky nebo neplánují dostatečně. Připouštím, že někdy je na vině i stát a jeho nekoncepční přístup k některým problémům, dobrý manažer si ale i s tím musí umět poradit. Nemám žádný konkrétní recept, snažím se prostě s maximálním nasazením využít svých zkušeností a schopností, a pokud možno s ohledem na budoucnost i minulost.

Prof. Ing. Růžena Petříková, CSc.,
ředitelka společnosti DTO CZ
1. Po jisté stagnaci v uplynulých letech jednoznačně ano. A možná bych rozšířila otázku ještě o diskuzi nad kvalitou firemních procesů, kvalitou jednotlivců i celé společnosti, i když to v sobě jistým způsobem zahrnuje fenomén zmíněné kvality života. Argumentací pro toto konstatování by byl v pravdě dlouhý výčet, který si dovolím zúžit na dva úhly pohledu: podívám-li se na argumentaci z mého pohledu, jako pedagoga VŠ, pak se jedná o výrazně se zvyšující počet firemních zadání bakalářských, diplomových a doktorských prací, která se nesou v duchu této otázky, což dokumentuje rostoucí zájem o konkrétní řešení v této oblasti nejen z řad našich podniků, ale nově, čím dál tím častěji, i v oblasti veřejné správy;
z pohledu ředitele poradenské a vzdělávací společnosti by byla argumentace obdobná, požadavky klientů totiž opět důrazně akcentují tuto diskuzi v rámci pořádaných kurzů, seminářů a připravovaných konferencí na toto téma.
2. Pro mne osobně jsou stále nevyčerpatelnou studnicí poznání a velkou inspirací koncepce a myšlenky bratří Baťů, které trvale považuji za nadčasové a inspirativní, které mají co říct i dnešnímu světu moderního řízení a podnikání. Dokonce je dostatečně známo, že některé soudobé moderní metody a postupy řízení přímo vycházejí z jejich původních myšlenek, tzn. myšlenek koncipovaných před mnoha desítkami let. Jsem přesvědčena, že např. baťovský systém komplexního řízení podniku, a zejména pověstný „selský rozum“ sehrává stále významnější roli pro současného zaměstnavatele, neboť jeho uplatnění v praxi je to, co dělá i dnešní podnikatele a manažery úspěšnými a jedinečnými.

PhDr. Marie Jírů,
majitelka společnosti Centrum andragogiky a Centrum zlepšování
1. Ano, určitě ano. Činnost našeho Centra zlepšování to jenom dokazuje. Mnoho firem si už dávno uvědomilo, že je třeba vytvořit vlastní systém neustálého zlepšování a my jim v tom pomáháme. V rámci našeho Klubu zlepšování se klienti potkávají a vyměňují si vzájemně zkušenosti, nejen v oblasti kvality, ale i inovací, kdy cílem odborného dialogu je využití způsobilosti všech pracovníků k trvalému růstu a zvyšování kvality.
2. Na nové nápady přicházíme neustále právě při společných setkáních s klienty. Klub zlepšování je inkubátor nových nápadů a naše interní odborníky směřuje k růstu, a tím zdokonaluje i naše produkty.

Ing. Jan Taraba,
ředitel Národního informačního střediska podpory kvality
1. Věřím, že ano. Pro naši zemi je kvalita, spolu s inovacemi, jedinou nadějí do budoucna. Asi si jen těžko dokážeme představit situaci, že se podaří snížit náklady na pracovní sílu natolik, že bychom mohli konkurovat levným asijským továrnám. Pokud tedy nenabídneme zboží s nadstandardní kvalitou, vysoce technicky vyspělé a inovativní, nemůžeme uspět. Chceme-li našim občanům poskytnout udržitelný růst životní úrovně, musíme mít prostředky na jeho financování, a to nejde bez dobře fungujícího hospodářství.
2. Vedu středisko, kde je prioritou týmová práce a diskuze. Proto se nám daří držet si vysoké pracovní nasazení i přicházet s inovativními nápady. Také se mi osvědčilo umět pracovně vypnout a vyčistit si hlavu. Mně osobně pomáhá sport, především cyklistika a fitness, a pak rodina a přátelé.

Ing. Zdenka Vostrovská, CSc.,
předsedkyně představenstva a ředitelka společnosti 1. VOX
1. Kvalita vzdělávání je dána především odbornou způsobilostí kouče, trenéra. Bohužel v poslední době roste počet vzdělávacích subjektů operujících na vzdělávacím trhu, které konkurují cenou, a ne kvalitou. Státní instituce a držitelé dotačních titulů ESF si tyto vzdělávací instituce na základě výběrového řízení vybírají jako své dodavatele. Jistě uznají, že je obrovský rozdíl mezi kvalitou školení a přidanou hodnotou pro účastníky v tom, zda lektor dostane za hodinu 500 Kč, nebo 3000 Kč. Proto nesouhlasím s jakýmikoli deformacemi trhu, ke kterým v současné době dochází.
2. Denně se pohybuji mezi našimi klienty a mám neustálý přísun nápadů. Některé jejich nápady opravdu přispívají ke kvalitě, jiné čekají, až zřejmě přijde jejich čas. Už 20 let říkám, že klienti jsou můj život, radost i starost.

Ing. Zdeněk Juračka,
předseda představenstva COOP Centrum družstvo a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev
1. V dobrých firmách, jinak se jim říká odpovědných firmách, není potřeba k těmto otázkám iniciovat diskuzi. Kvalitu mají zakotvenou ve svých základních dokumentech a vidí ji jako prioritu pro svou činnost. Jinak zvýšený zájem o diskuzi na tato témata vítám. Je to jisté posílení tohoto fenoménu dnešní doby nejen v rámci trhu, ale také u spotřebitelů, což by se mělo promítnout i do běžného vnímání kvality života jako takového.
2. Kvalita práce v podnikání jednotlivce či organizací není dle mého názoru otázkou nápadů, ale pracovního či životního stylu. Kvalita se nedá naučit. Člověk má její vnímání buď v genech, anebo jako zásadu, s kterou přistupuje k naplnění vlastního života i veškeré pracovní činnosti. Je však pravdou, že se lze v této věci poučit z historie či zkoumáním a rozborem tržního vystupování těch odpovědných, kteří s kvalitou jako jednou z významných vlastních priorit na trhu či v osobním životě byli úspěšní.

Ing. Pavel Kafka, Dr.h.c.,
prezident České manažerské asociace
1. Myslím, že stávající ekonomická krize přinesla větší pochopení významu kvality pro úspěch v businessu. Řada našich úspěšných exportérů se právě o „totální“ kvalitu opírá. Bohužel celkové prostředí v naší zemi kvalitu a řád nepodporuje.
2. Moje celoživotní pracovní zkušenosti z řady zemí, zejména Japonska, mi poskytují dostatečnou zásobu podnětů, které ani nejsem schopen zcela realizovat (a to často i vzhledem k celkovému, již zmíněnému, prostředí).

Ing. Jana Erbová,
jednatelka společnosti AC-T servis
1. Myslím, že zájem o tato témata roste obecně v celé společnosti. V současné době je na trhu jaksi všeho dost. Máme možnost vybírat si ze spousty služeb a zboží a cena naštěstí není jediným kritériem výběru. Kvalita by se měla stát pro všechny samozřejmostí a ne výjimkou.
2. Většinou z vlastních neblahých zkušeností v běžném životě, při nákupech, konzumaci v restauraci, hledání různých firem a služeb, z různých více či méně povedených akcí. Často i někde nepovedená „věc“ nás může inspirovat k vlastnímu zlepšení.
připravila redakce Prosperity