Maloobchodníci vyzývají budoucí vládu k pozastavení nesmyslných regulací, které daleko přesahují požadavky Evropské unie. Neustálé snahy zpřísňovat podmínky pro obchodníky s potravinami jsou spíše populistickými hesly.

Často se však bohužel reálně promítají i do nově zaváděných připravovaných vyhlášek a nařízení. Ty však nezřídka nejsou skutečnou ochranou pro konečného zákazníka, ale spíše snahou různých lobbistických skupin regulovat neregulovatelné. Návrhy nových předpisů v ČR často nemají žádnou oporu v existujících předpisech EU a spíše se schovávají za nepřehlednou spleť údajných evropských předpisů. Vznikají tak nesmyslné normy, které jen zatěžují obchody administrativou, a přitom chybí důležité předpisy, které by skutečně pomohly zákazníkům i obchodu.

Cílem obchodu není porušování předpisů, ale spokojený zákazník. Každý obchod se snaží pečlivě dodržovat předpisy. Dostáváme se však do situace, že některá nařízení jsou prakticky nerealizovatelná, diskriminující, nesmyslná, nebo dokonce protiústavní.

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR reprezentuje také maloobchodníky, tedy jeden z největších oborů podnikání v ČR a zaměstnavatele několika set tisíc lidí, včetně těch obtížněji zaměstnatelných. Vyzýváme proto současnou i budoucí vládu, aby pozorně naslouchala oprávněným připomínkám a steskům obchodníků a zvážila změnu a revizi některých věcně a právně vadných platných či připravovaných regulačních předpisů.

Nutit obchody zveřejňovat obchodní tajemství je protiústavní.

Vylepovat seznam zemí s největším podílem na tržbách u vchodu do prodejny je absurdní.

Podle návrhu novely zákona o potravinách, kterou předložilo Ministerstvo zemědělství, musí maloobchodník s potravinami s tržbami přes 5 mld. Kč viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny a oznámit údaje o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách a tyto údaje oznámit i Ministerstvu zemědělství.Tento požadavek je protiústavní. Nutí provozovatele, aby prozrazovali svá obchodní tajemství, kam patří i nákupní zdroje. Navíc z hlediska legislativně-technického je to nehoráznost.

Návrh má patrně vést k podpoře českých potravin. To je ale vlamování se do otevřených dveří. Všichni členové Svazu mají obrovskou snahu prodávat české potraviny, protože český zákazník má o české potraviny zájem. Tato další regulace je tedy nadbytečná. O tom svědčí i zkušenost ze Slovenska, kde podobné opatření mělo minimální dopad.

Hlášení o dovozu potravin je v konfliktu s předpisy EU

Provozovatel podniku, který přijímá potraviny z jiného členského státu EU, je povinen informovat orgán dozoru o jejich příchodu. Pokud by se předpis týkal i potravin neživočišného původu dostává se ČR do konfliktu s předpisy EU o volném pohybu zboží a služeb (nelze přijímat pravidla, která kladou na dodavatele ze zemí EU další povinnosti).

Všechny výrobky umístěné na vnitřní trh EU musí být bezpečné bez ohledu na zemi původu. Nelze akceptovat představu, že informace o původu potraviny má být signálem o bezpečnosti či kvalitě.

Chaos ve značení nebalených potravin. Co je hlavní složkou vlašského salátu?

Změny se také týkají označování nebalených potravin tedy například sýrů, paštik, lahůdek a pečiva.

Návrh požaduje v místě prodeje umístit v těsné blízkosti nebalené potraviny snadno čitelný údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech. U řady potravin je však obtížné ne-li nemožné definovat termín hlavní složka. Co je třeba hlavní složkou vlašského salátu? U uzenin se mají sečíst všechny druhy masa? Dalším nejasným termínem je označení země původu. Týká se země, kde je výrobek vyroben, nebo země, kde byl výrobek naporcován, nebo země, kde byl zabalen? Tyto požadavky jsou zmatečné a jdou výrazně nad rámec předpisů EU – nejsou uváděné u balených výrobků. Jak by měli obchodníci toto zjišťovat, když informaci na obalu nenajdou?

Zvyšování pokut je čistý populismus, horní hranice se nevyužívá ani dnes

Proč je navrhováno drakonické zvýšení pokut pro obchodníky na 10 až 50 milionů korun (nesprávně nebo nedostatečně označené potraviny, potraviny klamavě značené nebo neznámého původu), když ani v současnosti nejsou horní hranice pokut udělovány. Navíc není jasně specifikováno, kdy obchodník odpovídá za nedostatky. Pokutovaná pochybení se také týkají pouze administrativní oblasti nikoli zdravotní závadnosti potravin.

DPH posílá přebytky potravin do kafilérie a brání rozvoji Potravinové banky

Obchodníci již léta upozorňují, že je současná legislativa nutí přebytkové potraviny likvidovat, ač by je rádi dali potřebným.

Když chtějí potravinové přebytky darovat potřebným, musí státu odvést plnou výši 15 % DPH, uzavřít s obdarovaným řádnou darovací smlouvu a evidovat přesný přehled položek včetně cen. Pokud však potraviny zlikvidují v kafilérii, sníží si o jejich hodnotu daň z příjmů a DPH neplatí. I přes finanční ztráty mnoho obchodníků raději přebytky daruje například formou Potravinové banky.

Nerovné podmínky pro podnikání obchodníky poškozují

Povinnosti nejsou od všech vymáhány stejně, podobně jako je nedokonalý výběr daní. Dokud nebude v obchodech i restauracích zajištěna řádná evidence tržeb, nebudou zajištěny rovné podmínky pro podnikání a poctiví obchodníci budou znevýhodněni.

Samostatnou kapitolou je problematika Zákona o významné tržní síle, kterému jsme si již na našich pravidelných tiskových konferencích věnovali mnohokráte.

Obchodníci nemohou ručit za prohřešky výrobců

Obchodníci jsou stále obviňováni za prohřešky výrobců, které však obchodník nemá šanci ovlivnit. Například kvůli složení medu jsou velkými částkami pokutováni obchodníci, ale u výrobce stále nebylo nalezeno pochybení.

Nová pravidla prodeje alkoholu znevýhodňuje velkoobchody

Nové povinnosti pro velkoobchody jako je denní hlášení o prodaných výrobcích, nutnost vyplňování duplicitního formuláře a požadavek zřízení koncesované živnosti, ale bez nutnosti doložit odbornou způsobilost, nevede k zamezení černého trhu, ale je pouze další administrativní zátěží.

Označování pečiva ze zmražených polotovarů se ukázalo jako zbytečnost

Povinnost označovat pečivo rozpečené ze zmrzlých polotovarů se ukázalo jako zbytečný předpis. Spotřebitelé nezměnili své preference a poměr nakupovaného pečiva zůstává stále stejný.

Více informací:

Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR, +420 602 501 425

Petr Baudyš, zástupce SOCR ČR pro oblast bezpečnosti a kvality potravin, +420 602 681 569