Od 1. ledna vstupuje v platnost nový občanský zákoník a také Vyhláška Energetického regulačního úřadu, upravující nájmy plynárenských sítí. Během 1. čtvrtletí 2014 budou distribuční plynárenské společnosti projednávat s obcemi, jejichž sítě mají v pronájmu, změnu stávajících nájemních smluv. Pro některé obce tato změna přinese i zvýšení.

99,8 procenta všech distribučních sítí v ČR spravují společnosti RWE GasNet (81,8 procent), Pražská plynárenská Distribuce (13,9 procent) a E.ON Distribuce (4,1 procenta). RWE GasNet, která se sloučila společně se všemi dosavadními společnostmi v rámci skupiny RWE k 1. listopadu 2013, spravuje celkem 63 857 km plynovodů. Z toho asi 10 procent z rozsahu provozovaných plynovodů má pronajatých od obcí. To představuje zhruba 3 tisíce smluv s obcemi. V řadě případů byla výše nájmu odvozena i od objemu prodaného plynu v dané obci.

„Dnes po oddělení obchodníků s plynem již distributor neprofituje na vlastním prodeji plynu a tak je nezbytné i smlouvy upravit tak, abychom s ohledem na pravidla regulace mohli vytvářet zdroje pro budoucí rekonstrukce sítí. Pro některé obce tato změna přinese i zvýšení nájmů, ale zhruba u 20 procent bude nájemné sníženo. Pokud by nedošlo ke vzájemné dohodě mezi obcemi a distribučními společnostmi, vyvoláme jednání za účasti Energetického regulačního úřadu ke stanovení podmínek dalšího provozu sítí. Není zcela legislativně jednoduché, aby obec vypsala výběrové řízení a vybrala jiného provozovatele. I při výpovědi nájmu zůstávají stávajícímu provozovateli sítí závazky ze smluv o distribuci,“ řekl Miloslav Zaur, předseda Českého plynárenského svazu (ČPS).

Změna nájemních smluv přinese i zřetelnější odpovědnost vlastníka sítí za financování rekonstrukcí a některých oprav resp. havárií jako například povodně a jiné živelné události.

Má váš dodavatel pro vás dostatek plynu na zimu?

Právě nyní v 10 hodin začala tento týden již třetí aukce RWE Gas Storage, ve které společnost nabízí volnou skladovací kapacitu v souhrnném objemu 61 mil. m³ na jeden až čtyři roky. V prvních dvou aukcích však o kapacitu nebyl ze strany obchodníků velký zájem a většina zůstala neprodána. Na liberalizovaném evropském trhu mají dnes provozovatelé zásobníků plynu odpovědnost pouze za bezpečný provoz svých zařízení a nikoliv za to, zda a kdy v nich bude dostatek zemního plynu. To je zcela v rukou obchodníků. Přestože ti mohou v létě nakoupit plyn levněji než v zimě, ztrácejí motivaci skladovat plyn a spoléhají na okamžitý nákup plynu na spotových trzích. V Evropě, kde je situace ještě dramatičtější, jsou v některých zemích zásobníky před zimou poloprázdné.

Mezi hlavní důvody využívání skladování plynu v podzemních zásobnících patří efektivita, tedy nákup plynu za nižší ceny v letních měsících, jeho uskladnění a následná těžba ze zásobníku v období, kdy jsou ceny zemního plynu na trhu vyšší. Druhým důvodem uskladnění plynu je pokrytí špiček spotřeby - na neočekávané zvýšení spotřeby plynu lze rychle reagovat jeho těžbou ze zásobníku – tedy bezpečnostní důvody - udržování rezervních zásob pro případ omezení nebo přerušení dodávek plynu ze zahraničí.

Přestože proběhly výrazné investice MND Gas Storage a RWE Gas Storage do kapacity (nyní celková je kapacita 2921 mil. m3, z toho 2696 mil. m3 provozuje RWE Gas Storage a 225 mil. m3 MND Gas Storage) a zařízení pro skladování plynu, hrozí, že v nich nemusí být dostatek plynu pro odběratele. Na začátku topné sezóny (1. 10. 2013) bylo naplněno v zásobnících pouze 2506 mil. m³, tj. 85 procent celkové kapacity. „1. listopadu to bylo sice již 2729 mil. m³, tj. 93 procent celkové kapacity, ale nikoli 100 procent, jak tomu bývalo vždy v minulosti,“ říká Lubor Veleba, jednatel společnosti RWE Gas Storage a dodává „na současném trhu se miliardové investice již nevyplatí.“

Pro představu, letos 5. prosince, kdy orkán Xaver zasáhl Evropu a i u nás byla silná větrná bouře, se ze zásobníků RWE Gas Storage (při cca 0 stupních Celsia) vytěžilo za den 20 miliónů m3 za den (cca polovina maximální denní kapacity). Maximální denní spotřeba ČR byla 67 miliónů m3 (v lednu 2006). V říjnu letošního roku proběhla těžba ze zásobníků plynu na úrovni 0,8 milionu m3. Vtláčení do zásobníků činilo 226 milionů m³, jejich celková zaplněná kapacita představovala 2 733 miliony m³.

„Menší objem plynu v zásobnících znamená, nejenže zásoby vydrží na kratší dobu, ale i nižší maximální denní těžební výkon, což může mít negativní dopad na zásobování konečných zákazníků v případech například vysokých mrazů,“ říká Miloslav Zaur, předseda Českého plynárenského svazu (ČPS). „Každý odběratel by si měl vždy před podpisem smlouvy ověřit, jak je jeho dodavatel zajištěn pro mimořádné situace a jaké nese riziko,“ dodává. V ČR se toto týká spíše malých nových obchodníků.

V Evropě je situace ještě horší. Rakousko mělo na začátku topné sezóny zásobníky zaplněné jen na 65 procent, Maďarsko na 45 procent, Slovensko na 75 procent, Německo na 82 procent. V řadě členských zemí EU od Francie po Německo probíhá intenzivní debata o tom, jak zajistit, aby byl v zásobnících před topnou sezónou dostatek plynu pro běžné zásobování při tuhé zimě nebo jiných mimořádných situacích. Sdružení evropských regulátorů CEER zorganizovalo na téma současného využívání zásobníků veřejnou konzultaci a chce se problematikou dále zabývat v roce 2014.

V ČR platí od října 2013 vyhláška Ministerstva průmyslu o stavu nouze, která definuje velikost bezpečnostního standardu dodávek chráněným zákazníkům a zároveň ukládá obchodníkům, kteří dodávají těmto zákazníkům, povinnost plnit alespoň 20 procent bezpečnostního standardu uskladněním plynu v zásobnících kdekoliv na území EU. Zda je 20 procent dostatečné ověří až praxe, domníváme se, že pro případ silnějších mrazů by procento mělo být ještě vyšší.

„Sítě v obcích, které byly postaveny koncem 20. století, často vyžadují nákladné opravy a pravidelnou údržbu,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. V souvislosti se současnými diskusemi o sektorové dani a ceně energií je třeba poznamenat, že poplatek za distribuci činí dnes v konečné ceně zemního plynu jen 18 procent.

Plyn je potřeba využívat zejména v malých zdrojích

11. prosince 2013, vláda měla na programu jednání Informaci o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích v roce 2012. Ta uvádí, že v zimní sezóně 2012 - 2013 došlo k vyhlášení 26 smogových situací. Desítky dalších nejrůznějších studií poukazují na setrvalé překračování imisních limitů a jejich následků. Ukazuje se, že největší znečištění nezpůsobují jen velké podniky a elektrárny, ty si často s imisemi již technicky umí poradit, problém ale nastává u malých zdrojů. Využití zemního plynu právě pro malé, střední teplárenské systémy a decentralizované zdroje tepla je ideálním řešením pro lepší životní prostředí. Malé zdroje navíc nabízí dlouhodobě stabilnější ceny.

„Systém, jak je dnes nastaven, nefunguje správně. Cena zemního plynu je stále příliš vysoká a uhlí příliš levné a emisní povolenky, které tento rozdíl mají vyrovnat, jsou velmi levné,“ říká Miloslav Zaur, předseda Českého plynárenského svazu (ČPS). „Když ztopíte stejné množství uhlí v několika vesnicích a stejné množství se spálí v elektrárně na uhlí, jsou emise prachu z domácích topenišť 200krát vyšší,“ řekl Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ovzduší navíc otravují zplodiny z nekvalitních paliv a odpadků. Obyvatelé mohou dýchat prach, polycyklické aromatické uhlovodíky nebo těžké kovy.

„V budoucích letech bude narůstat podíl malých zdrojů na zemní plyn, konkurenční tlak, úspory a ohled na životní prostředí zvýší zájem i o mikrokogenerační jednotky,“ říká Miloslav Zaur, předseda Českého plynárenského svazu (ČPS). „Decentrální domovní kotelny a kogenerační jednotky by měly být osvobozeny od spotřební daně, pro teplárny by to byla motivace ke stavbě decentrálních plynových kotelen, které jsou z ekologického hlediska pro ČR velmi přínosné a vyřešily by mnoho problémů,“ dodává Miloslav Zaur z ČPS. „Zemní plyn má ze všech fosilních paliv nejlepší parametry a bývá mu vytýkáno jediné, že zvyšuje energetickou závislost ČR. Přitom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je naše energetická závislost velmi nízká (čtvrtá nejnižší v roce 2011). Průměrná energetická závislost zemí EU27 je 53,8 procent, což je téměř dvojnásobná než u nás,“ dodává Miloslav Zaur.

Česká republika v Dohodě o partnerství slibuje, (stejně jako definuje program EU Spokojený život v mezích naší planety – bude spuštěn 2014), že nebude zatěžovat životní prostředí. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl ale v roce 2012 překročen limit pro aspoň jednu škodlivou látku včetně přízemního ozonu na bezmála 42 procentech území republiky, kde žije téměř 70 procent obyvatel. Ze zprávy Informace o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích v roce 2012 vyplývá, že v zimní sezóně 2012 - 2013 došlo k vyhlášení 26 smogových situací o celkové délce 73 dní z důvodu překročení prahové hodnoty pro PM_10. Byla vyhlášena i regulace. Na území, kde denní koncentrace PM₁₀ v roce 2012 překročily imisní limity, přitom žije více než 30 procent naší populace. Podle zprávy SZÚ stále přibývá malých částic, které prachové filtry nedokáží zachytit a bohužel častěji vážou rakovinotvorné látky. Imisní limit roční průměrné koncentraci malých částic PM_2,5 byl v ČR podle Informace o kvalitě ovzduší v roce 2012 překročen na 10 lokalitách celkově asi u 10 procent populace. Tyto částice jsou přitom mnohem nebezpečnější, protože se na ně snáze váže například benzo(a)pyren a tím se dostávají částice hlouběji lidem do plicních sklípků i do krevního řečiště. Podle studie Vysoké školy báňské z roku 2013 Měření znečištění ovzduší (v 6 lokalitách Moravskoslezského kraje) průměrné roční koncentrace více než 3 až 18násobně překračovaly cílovou hodnotu na všech lokalitách. „Aby se ČR vyhnula překračování imisních limitů, nejméně 400 tisíc domácností spalujících uhlí by mělo být do roku 2020 převedeno na jiná paliva, a to zejména na zemní plyn,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

„Ve Velké Británii je nejnižší uhlíková daň a zemní plyn byl jeden z hlavních nástrojů, kterými se podařilo vyčistit ovzduší,“ uvádí Vladimír Štěpán, partner ENA. V ČR je přitom nejméně 300 tisíc nevyužitých plynových přípojek. Jejich údržba stojí ročně stovky milionů korun.

Dle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je v České republice je čtvrtá nejhorší kvalita ovzduší (po Bulharsku, Polsku a Slovensku). Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje dopravní zátěž a způsob vytápění. Zdrojem vyšší koncentrace polétavého prachu je spalování pevných paliv. „Malé prachové částice ve velkých městech způsobují více úmrtí než dopravní nehody,“ říká Vladimír Štěpán, partner společnosti ENA.

Z modelového výpočtu SZÚ vyplynulo, že za posledních sedm let zemřelo kvůli znečištěnému ovzduší bezmála 34 tisíc Čechů a další tisíce se musely léčit v nemocnicích.Závěry studie Vlivu imisí na životní prostředí ČR

Podle závěrů studie ENA z prosince 2013 je příčinou extrémně vysokých hodnot imisí v ČR nárůst spalování uhlí a odpadů v lokálních zdrojích u domácností a do určité míry i vysokou koncentrací průmyslu v některých lokalitách. To vyplývá mimo jiné i z analýzy Českého hydrometeorologického ústavu. K nepříznivé imisní situaci negativně, zhruba z 10 až 15 procent, přispívají i neprůmyslové zdroje a limit pro benzo(a)pyren byl loni překročen nejen na Ostravsku, ale celkem na 69 procentech stanic v České republice. Skutečný dopad emisí je mnohem horší, než si jsme zatím v ČR schopni připustit.

Z hlediska České republiky představují emise polétavého prachu benzo(a)pyrenu a arzenu závažnější problém, než emise CO₂. Výrazným důsledkem omezování emisí polétavého prachu, benzo(a)pyrenu a dalších škodlivých látek by bylo také snížení emisí CO₂, protože zdroje těchto emisí jsou prakticky totožné – doprava, málo účinné spalování (zejména méně kvalitních pevných paliv), průmysl. „Celkový dopad emisí škodlivých látek na zdraví obyvatel, ale i ekonomiku není stále ještě zanalyzován na potřebné úrovni, je zcela jasné, že skutečný dopad emisí je mnohem horší, než si jsme zatím v ČR schopni připustit,“ říká Vladimír Štěpán, partner ENA.

Možná opatření pro zlepšení

Významným zdrojem tuhých znečišťujících látek a dalších výše zmíněných emisí je spalování uhlí v nízkoúčinných zdrojích, a to jak v průmyslu a domácnostech, tak i v dopravě. Dalšími zdroji jsou zejména různé průmyslové procesy a těžba surovin.

Jako hlavní možné a zároveň technicky relativně snadno proveditelné řešení se tedy jeví zavést důsledné rozlišování mezi dopadem jednotlivých fosilních paliv z hlediska dopadu na životní prostředí. Tj. omezení spalování těch fosilních paliv, která mají vysoký podíl emisí (zejména tuhé znečišťující látky), tj. uhlí a těžkých topných olejů.

Vhodnou variantou je přechod z těchto druhů paliv na zemní plyn, který má podíl emisí velmi nízký, v případě tuhých znečišťujících látek dokonce téměř nulový. Naopak jako nepříliš vhodný se jeví masový přechod na vytápění dřevní biomasou, která má ze všech hlavních druhů paliv nejvyšší emise tuhých znečišťujících látek a emise ze spalování biomasy jsou vyšší než z uhlí.

V dopravě je možné situaci řešit používáním pohonů na LNG nebo CNG. Takové řešení by bylo vhodnější než používání elektromobilů, které by sice mohly prospět situaci v dopravně vytížených lokalitách, ale problém s emisemi by se de facto pouze přesunul z dopravy do sektoru výroby elektřiny, které by se muselo vyrobit adekvátně více. V případě průmyslu a těžby surovin pak je na místě uvažovat o celkovém omezení, například díky využití moderních technologií, které jsou úsporné a šetrné k životnímu prostředí – a to jak při samotné výrobě nebo těžbě, tak i při následném využití a spotřebě vyrobených produktů, respektive vytěžených surovin. „Obecně zlepšení stavu životního prostředí by mělo být zastřešeno nejen energetickou koncepcí, která klade důraz na vyvážený a z hlediska emisí vhodný energetický mix, ale i sekundárními legislativními akty příslušných státních orgánů,“ dodává Vladimír Štěpán.

Spotřeba zemního plynu se oproti loňskému roku příliš neliší

Celková letošní spotřeba zemního plynu (přepočtena na normál) v České republice v období leden – říjen byla téměř stejná jako v loňském roce. Průměrná teplota za stejné období je srovnatelná s teplotou v roce 2012. Do konce roku se očekává oproti loňskému roku mírné zvýšení  spotřeby. Každoročně se ale nejméně o 20 procent zvyšuje spotřeba alternativního paliva pro dopravu, stlačeného zemního plynu (CNG).

Spotřeba zemního plynu v ČR:

6253,9 mil. m³ (leden – říjen 2012)

6296,5 mil. m³ (leden – říjen 2013)

Průměrná teplota v ČR:

2012   8,7 stupňů Celsia

2013   8,1 stupňů Celsia (prognóza)

Prognóza do konce roku:

listopad 2013 – předpokládaná spotřeba 960 mil. m³ při průměrné teplotě 5,4 stupně Celsia

prosinec 2013 – předpokládaná spotřeba 1210 mil. m³ při průměrné teplotě -1,2 stupně Celsia

Celková spotřeba zemního plynu v ČR:                           
8 252,4 mil. m³ (2012)       

Prognóza spotřeby zemního plynu v ČR:                               

8 440,5 mil. m³ (2013) 

„Přestože spotřeba za prvních deset měsíců letošního roku je podobná jako v tomto období v loňském roce, spotřeba plynu v ČR za posledních sedm let mírně klesá. Je to dáno úsporami v domácnostech, efektivnějšími plynovými kotli, zateplováním domů, ale např. i využíváním energií z obnovitelných zdrojů pro ohřev vody. Samozřejmě nejvýznamnější vliv na spotřebu má teplota vzduchu,“ říká Miloslav Zaur, předseda Českého plynárenského svazu.

„Spotřeba CNG se již několik let stále zvyšuje a to nás těší. V roce 2012 to bylo celkem 15,2 miliony m³, věříme že letos bude spotřeba nejméně o 20 procent vyšší,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Českého plynárenského svazu.

7. konference NGV 2014 - Perspektivy rozvoje a využití CNG a LNG v dopravě

Český plynárenský svaz Vás srdečně zve k účasti na již 7. mezinárodní konferenci Perspektivy rozvoje a využití CNG a LNG v dopravě, která se uskuteční 19. února 2014 v Kongresovém centru U Hájků v Praze 1

Program této jednodenní konference se skládá ze třech přednáškových bloků, které obsahují celkem 12 odborných přednášek. Na konferenci např. vystoupí Dr. Martin Hrdlička, vedoucí vývoje podvozku a agregátu ze Škoda Auto, a.s., Ing. Jan Vodstrčil, manažer homologace ze společnosti Iveco Czech Republic, a.s., Doc. Ing. Václav Koza z VŠCHT Praha nebo Piotr Bielaczyc, vedoucí zkušebny motorů ve spol. BOSMAL Automotive R & D Institute, Ltd. z Polska. Účastníci konference si vyslechnou i nejnovější zkušenosti z oblasti užití zemního plynu v dopravě od zástupců firem a organizací, které se této oblasti profesionálně věnují nebo se rozhodly provozovat svá vozidla právě na CNG.

„Mezinárodní konferenci NGV 2014 pořádá Český plynárenský svaz již po sedmé a každoročně se, s rostoucím zájem o tento druh perspektivního a levného paliva, zvyšuje i zájem o účast. Program slibuje den plný zajímavých informací a cenných setkání. Konferenci, která je určena jak pro odbornou, tak i širokou veřejnost si rozhodně nenechte ujít,“ říká Pavel Novák, manažer užití plynu a odborník na CNG a LNG Českého plynárenského svazu.

(tz)