Prezidenti obchodních a hospodářských komor zemí Visegrádské čtyřky (V4) se včera sešli v Praze, aby za přítomnosti obchodních radů pokračovali v jednání o tom, jak mohou komory přispět k upevnění vzájemné hospodářské a obchodní spolupráce mezi jejich zeměmi. Navázali tak na jednání v Budapešti, které proběhlo počátkem dubna letošního roku, a které vyústilo v podpis Memoranda o porozumění a obnovení pravidelných kontaktů mezi prezidenty komor jejich zemí. Komory budou pořádat každoročně podnikatelská setkání u příležitosti summitu V4. V letošním roce převezme v polovině roku předsednictví od Maďarska Slovensko.

Setkání se uskutečnilo u příležitosti 10. výročí vstupu zemí V4 do Evropské unie. „Prezidenti hospodářských komor V4 chtějí společnými postupy zvýšit tlak a intenzitu vůči EU. V rámci svého rozhodování dokonce zvažujeme návrh, aby se našich zasedání, které budou probíhat s frekvencí jednou ročně, zúčastňovali i předsedové vlád jednotlivých zemí. Podnikatelská samospráva, zastoupená hospodářskými komorami, je totiž základním kamenem pro dobré fungování ekonomiky státu,“ uvedl Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky. Prezidenti komor si v rámci včerejšího setkání vyměnili informace o tom, jaký dopad má členství v EU na podniky visegrádských zemí. Vzájemně se informovali, jak jednotlivé země dokázaly využít evropské fondy, a s jakými problémy se při tom setkaly. Přínos vstupu ČR do EU je nezpochybnitelný a projevil se v růstu objemu zahraničního obchodu a investic. Vzrostla také konkurence, což má dopad na inovativnost, efektivnější využití zdrojů a kvalitu. Hlavním bodem jednání byla výměna zkušeností společně se zintenzivněním spolupráce komor s ministerstvy průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a velvyslanectvími, a to při prosazování zájmů podnikatelské sféry a rozšiřování vzájemných kontaktů v oblasti evropské agendy. „V současnosti se rozvíjejí debaty o dopadech vstupu do EU na naše ekonomiky. Je zřejmé, že z pohledu národních ekonomik přinesla integrace řadu pozitivních dopadů, zároveň ale i negativa. V této bilanci však v každém případě převažují pozitiva a podle průzkumů tomu tak bude i v budoucnu. Naše komory se zapojily do tohoto procesu v předstihu jako jeho mediátoři a urychlovatelé, a to s plným vědomím své zodpovědnosti, zvažujíce jak evropské, tak národní zájmy,“ řekl László Parragh, prezident Maďarské obchodní a průmyslové komory.

Komory se hodlají nadále zaměřovat zejména na rozvoj průmyslové kooperace a podporu vytváření klastrů sdružujících inovační podniky v rámci přeshraniční spolupráce. Shoda všech zúčastněných stran panovala i v oblasti vzájemného obchodu mezi zeměmi V4, který je pro ně rovněž velmi významný. Například Česká republika je dlouhodobě druhým největším obchodním partnerem SR. Polsko je po Německu a Slovensku třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Avšak i Maďarsko patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery naší země a obdobně je tomu i naopak. „Země V4 jsou v dobrém slova smyslu odsouzeni ke spolupráci. Konstatujeme, a jsme velmi rádi za to, že obchodní komory dokážou efektivně spolupracovat i na globální úrovni. Důkazem tohoto tvrzení je mimo jiné i Mezinárodní obchodní komora v Paříži. V rámci jejího padesátičlenného nejvyššího orgánu držíme 3 pozice. Zastoupeno je zde totiž Česko, Polsko, i Slovensko,“ doplnil Peter Mihók, prezident Světové komorové federace a Slovenské obchodní a průmyslové komory a pokračoval: „V rámci včerejšího jednání jsme věnovali pozornost i situaci na Ukrajině, a to včetně ekonomických sankcí. Vyjadřujeme obavu z možných negativních dopadů na ekonomiky zemí V4. Dáváme přednost politickému řešení zachování vysoké úrovně ekonomicko-hospodářských vztahů.“ Prezidenti komor V4 se rovněž jednohlasně shodli na tom, že případné uplatnění sankcí by s vysokou pravděpodobností uvedlo země V4 do hospodářské recese.

Dále bylo řečeno, že komory V4 usilují o to, aby prohlubování politické koordinace bylo doplněno také zlepšením koordinace v hospodářské oblasti, a zejména usilují o společný postup vůči Evropské unii v otázkách, jako je snižování administrativní zátěže, zreálnění energetických a klimatických cílů, propojení dopravní infrastruktury a odstraňování překážek na Jednotném trhu.

(tz)