INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Mnoho firem v České republice, které se zajímají o výzkum a vývoj, nezná nabídku služeb vysokých škol a výzkumných institucí nebo ji zná jen velmi málo. Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), který je zaměřen na spolupráci mezi hospodářskou sférou a výzkumem. Z průzkumu je dále patrné, že 90 procent firem spolupracujících s vysokými školami a výzkumnými zařízeními investuje do vzájemné spolupráce vlastní prostředky. Celých 70 procent respondentů si přeje zveřejnění příručky a předloh smluv pro spolupráci v oblasti výzkumu.

Skoro 90 procent podniků, které spolupracují s univerzitami a výzkumnými institucemi, investují do této spolupráce také vlastní finanční prostředky. Státní podpůrná opatření, konkrétně dotační programy Technologické agentury ČR (TA ČR), využívá téměř polovina a tzv. inovační vouchery necelá čtvrtina respondentů.

Z téměř 260 českých a německých podniků v České republice, které se průzkumu zúčastnily, spolupracuje s vysokými školami a výzkumnými institucemi zhruba 60 procent. Ze zbývajících 40 procent respondentů považuje jedna pětina za nákladné a nehospodárné se vůbec o možnostech případné spolupráce informovat. Pouze čtvrtina firem, které s vysokými školami a výzkumnými institucemi již spolupracují, hodnotí přístup k těmto informacím jako jednoduchý. „Mnoho firem, které poptávají technologie, má nedostatečný přehled o kompetencích českých výzkumných institucí. Důvodem je to, že samy výzkumné instituce velmi málo propagují své kompetence v oblasti výzkumu a vývoje na trhu a zřídka samy spolupráci vyhledávají. Silnější marketingové zaměření by určitě podpořilo transfer technologií i rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje,“ popisuje aktuální situaci v České republice prezident ČNOPK Rudolf Fischer.

Prostor pro zlepšení by se našel také v nabídce stávajících patentů vysokých škol a výzkumných institucí. Téměř polovina již spolupracujících podniků ji neshledává natolik atraktivní, aby za ni byla ochotna platit. Pouze čtyři procenta respondentů jsou se stávajícím portfoliem spokojena.

Více než třetina podniků narazila při spolupráci s vysokými školami a výzkumnými institucemi na právní nejasnosti či další problémy. 71 procent z nich mělo potíže při formulaci, resp. při přípravě smlouvy týkající se společného záměru. 58 procentům firem nebylo jasné, komu mají být připsána práva na společně dosažené výsledky výzkumu. 73 procent respondentů by uvítalo zveřejnění vzorových smluv příslušnou státní institucí jak pro zakázkový a kolaborativní výzkum, tak i pro odborné posudky a studie. „Pro nás, stejně jako pro více než dvě třetiny dotázaných firem, by byl velmi užitečný jednoduchý návod pro spolupráci firem a výzkumných zařízení, který by byl založen na praktických zkušenostech zúčastněných aktérů a nebyl by jen dílem úředníků,“dodává Marcel Páter, obchodní ředitel firmy Schunk Praha, která je prémiovým partnerem letošního tématu roku ČNOPK.

Proces žádání o daňové úlevy za výzkumné, vývojové a inovační aktivity označuje 55 procent respondentů za bezproblémový. 70 procent spolupracujících firem, které považují tento proces za problematický, uvedlo jako důvod příliš vysokou administrativní náročnost a 47 procent postrádá jednoznačnou definici těch aktivit, za které lze úlevu na dani žádat. „Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že proces podání žádosti o daňové úlevy je velmi obsáhlá a ne vždy zcela jasná problematika, která je zároveň spojená s velkou administrativní zátěží. Přesto se nám doposud úspěšně dařilo překonat všechny překážky,“ dodává Dr. Wolfram Motz, jednatel společnosti MBtech Bohemia, prémiový partner tématu roku. Mnohé firmy také neznají důležité legislativní změny. 60 procent již spolupracujících firem neví o tom, že od roku 2014 je nově možné žádat o úlevu na dani i za výdaje na nákup externích výsledků výzkumu veřejných vysokých škol a výzkumných organizací, pokud jsou vázány na daný výzkumný či vývojový projekt.

Průzkum se uskutečnil v rámci tématu roku ČNOPK „Výzkum a vývoj – zaostřeno na budoucnost“.

Výzkum a vývoj – zaostřeno na budoucnost

Prémioví partneři: Bavorské státní ministerstvo hospodářství a médií, energie a technologie, MBtech, Schunk, Veletrhy Brno

Partneři: Bosch, Brose, Zeiss, Siemens, ZF

Partnerské instituce: ELI Beamlines, Fraunhofer – Zentrum für Mittel- und Osteuropa (MOEZ), Institut Chemnitzer Maschinen- und Anlagenbau (ICM), Technická univerzita v Liberci – Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, České vysoké učení technické v Praze, Západočeská univerzita v Plzni – Centrum rozvoje strojírenského výzkumu.

(tz)

 

Slovo ke dni

  • Bez předsevzetí? Bez cíle?

    Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Prosinec 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2 audepor

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3