V rámci diskuse, která se rozpoutala v souvislosti s projednáváním návrhu novely zákona č.353/2003 Sb., o spotřebních daních v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR stojí Agrární komora ČR plně za podporou výroby biopaliv v dalším období 2015 – 2020.

Podpora výroby biopaliv spadá do Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015 – 2020 a je pokračováním stejného Programu z předchozího období. Prioritou tohoto Programu je splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů, tj. biopalivy a elektřinou a splnění povinnosti snižování emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v jejím úplném životním cyklu.

Odpůrci biopaliv používají především argument, že náklady navrhované úpravy daňového zvýhodnění výroby biopaliv jsou spojeny s nižším inkasem ze spotřební daně a celkový kumulovaný negativní dopad za uvedené období 2015 – 2020 do veřejných rozpočtů z titulu nevybrané spotřební daně by měl být asi 9 mld. Kč. Pomíjejí ovšem i skutečnost, že program na výrobu biopaliv má na druhé straně výrazně pozitivní vliv na zaměstnanost a následné odvody do veřejných rozpočtů. Varianta, která předpokládá navyšování výroby i spotřeby biopaliv má podle odhadů vést k vytvoření nových pracovních míst v celkovém řetězci od prvovýroby, přes zpracování a využití komodit až po prodej, a během období trvání Programu takto přinést do rozpočtů asi 14,6 až 16,2 mld. Kč.

Celkový kumulovaný vliv na veřejné rozpočty by tedy v letech 2015 - 2020 měl být podle Programu pozitivní ve výši 5,6 až 7,2 mld. Kč. Navíc, jak už bylo uvedeno, Program se dotýká vytváření pracovních příležitostí a přidané hodnoty v celé vertikále, tj. „z pole až do motorů“.

Z pohledu navržené možné podpory formou daňového zvýhodnění jako Agrární komora ČR konstatujeme, že jde o jediné možné řešení tak, jak je stanoveno i v příslušných právních předpisech Evropského společenství. Jiná forma podpory, např. přímá podpora zemědělských prvovýrobců, která byla v minulosti také diskutována, není možná.

Podpora a zpracování biopaliv je pro zemědělskou prvovýrobu jedna z ekonomických jistot spočívající v dobrém odbytu a tedy i ceně především řepkového semene, zároveň za využití standardní zemědělské techniky a agrotechnických postupů. Řepka olejná je v posledních letech pěstována na průměrné ploše zhruba do 400 tisíc hektarů, přičemž nejvíce to bylo v roce 2013 (418 tisíc ha), vloni i letos nastal určitý propad ploch. Je to zároveň plodina, která se řadí v osevním postupu mezi zlepšující a má tak na poli, v potravinářství i v průmyslu své místo. Pro informaci uvádíme, že celková plocha osevních ploch je podle ČSÚ na úrovni přibližně 2,5 miliónů hektarů.

Z pohledu uváděné možné konkurence biopaliv na úkor produkce potravin upozorňujeme, že při zabezpečení 100% soběstačnosti výroby potravin je v ČR i tak k dispozici volných asi 720 tisíc ha orné půdy a 200 000 ha trvalých travních porostů. Na těchto výměrách by bylo možné rozšířit další produkci pro účely obnovitelných zdrojů, a to s možným následným zpracováním s vyšší přidanou hodnotou, než je stávající stav, kterým je vývoz suroviny.

(tz)