Rozvoj „chytrých měst“ je podmíněn dobrou komunikací mezi zástupci municipalit a těmi, co chytrá řešení nabízejí. Na příchod nových technologií je třeba včas reagovat příslušnými legislativními úpravami. Nejen na tom se shodli účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) v Praze.

O současných energetických potřebách měst hovořil zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Podle něj je třeba postoupit při pohledu na koncept Smart City dál, než tomu bylo dosud. Tlak na úsporná opatření v době, kdy již nebude možné počítat s poklesem cen energií, bude totiž vzrůstat. Důležitá opatření jako například zateplování budov se již ve velké míře uskutečnila, takže se bude třeba zaměřit na jiné priority, zejména na vyřešení problému se stále energeticky náročnějšími letními měsíci v porovnání se zimou. „Rozložení spotřeby energie v průběhu roku se mění. Praha je dnes teplejší než jižní Morava. Větší nebezpečí z hlediska dostatku energie bude stále více znamenat teplo a zvyšující se potřeba chlazení v letních měsících než potřeba energie ve zmírňujících se zimách,“ uvedl Dan Jiránek. Velmi důležitá bude podle jeho slov schopnost odhadovat spotřebu energie a schopnost domluvy mezi výrobci a municipalitami.

Ředitel divize obchod a strategie Skupiny ČEZ Pavel Cyrani spatřuje na konceptu Smart City podstatné to, že umožňuje vytvořit města přívětivější k životu. „Dnes máme k dosažení tohoto cíle k dispozici větší škálu technologií než kdy dříve. Pokud řešíme rozvoj města, je podstatné to, jak energii ve městě využíváme. To je důležitější než to, jak energii nakoupíme,“ řekl Pavel Cyrani. Města podle něj dlouhodobě řeší stále stejné problémy, místo pasivních opatření v podobě vyhlášek je však třeba využít chytrých technologií, která navíc přinesou úspory. Koncept Smart City totiž umí každému městu nabídnout vhodné řešení. Řešení nehospodárného provozu budov se týká i nejmenších měst – i ta totiž mají školy a úřady, které provozují. Koncept řeší rovněž nevyhovující vnitřní prostředí budov zajištěním lepší kvality vzduchu, modernizaci energetických zařízení nebo emise z dopravy prostřednictvím elektromobility.

Zejména na elektromobilitu a její navázání na koncept Smart City se zaměřil Martin Kuba ze společnosti OIG Power. Připomněl obrovský rozvoj elektromobility v Norsku, kde již dnes jezdí po silnicích 135 tisíc elektromobilů a hybridů. „Je otázkou, jestli je dobrá cesta rozvíjet elektromobilitu formou dotací na drahé elektromobily pro bohaté lidi. Podle mě ne. K věci je potřeba nepřistupovat jako k ideologii, do které se nasypou obrovské peníze,“ komentoval Martin Kuba. Cílem elektromobility má být v první řadě zlepšení ovzduší ve městech, tudíž vynakládat miliard eur na výstavbu rychlonabíječek na dálnicích pro velké a drahé elektromobily je nesmyslnou strategií. Pro to, aby se elektromobilita mohla rozvíjet, je třeba vyřešit základní problémy, jimiž jsou pořizovací cena, doba čekání na nabití a vytvoření husté sítě dobíjecích stanic ve městech. Pro malé elektromobily musí být dobíječky doslova všude, u zaměstnání, kina, kavárny, fitness centra, aby se vozidlo nabíjelo v době, kdy se lidé věnují něčemu jinému. To je podle Martina Kuby koncept, který má budoucnost.
Strategy architekt pro veřejný sektor společnosti Microsoft Václav Koudele zdůraznil, že na Smart City je třeba se dívat jako komplexní problematiku, který zahrnuje nejen chytrou dopravu, ale i zvýšení bezpečnosti, technologie ve vzdělávání, obnovu infrastruktury nebo energetický management. „Není dobré řešit problémy nahodile. Měli bychom vědět, co se kolem nás děje a jak je možné využít množství dat z internetu věcí, které se na nás valí. Je vhodné všechna data dostat pod kontrolu a poučit se z nich,“ uvedl Václav Koudele. Zapojením umělé inteligence je možné poměrně přesně předpovědět, co se stane. Podle jeho slov budou chytré služby vznikat přirozeným vývojem, nadcházející výzvou však je, aby si spolu rozuměly i napříč městy v České republice. Tedy aby například všude fungoval stejný systém parkovacích karet.

V následující panelové diskusi vystoupila ředitelka Národního centra energetických úspor Marie Zezůlková, která upozornila na praktické problémy ve městech. Se zaváděním konceptu Smart City především nepočítá územní plánování. „V zahraničí je Smart City součástí územně-plánovacího procesu. Neřeší se izolovaně chytrá zastávka nebo chytrá lavička,“ doplnila Zezůlková. Jako ukázku špatné praxe uvedla to, že v územním plánu dnes energetika nehraje téměř žádnou roli. Přitom je podle ní energetický plán města potřeba vnímat jako integrální součást plánování.

V závěru vystoupil Alois Míka, Senior Energy Expert ČSOB Advisory, podle něhož mají technologie ve městě sloužit především jeho obyvatelům. „Chytré město by mělo umožnit občanům, aby mohli žít komfortně s chytrými technologiemi,“ okomentoval probíhající diskusi Alois Míka. V otázce elektromobility považuje za rozhodující čas potřebný pro dobíjení. Jako velmi pravděpodobný vývoj v této oblasti shledává nárůst počtu malých elektromobilů na operativní leasing pro běžný provoz ve městech v kombinaci s půjčováním klasického auta na dovolené a dlouhé cesty.

***
Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom a Hospodářskými novinami. Partnerem diskusního setkání je Skupina ÚJV a Skupina ČEZ. Odborným partnerem je České vysoké učení technické v Praze. Diskusní setkání se koná pod odbornou záštitou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR.

(tz)