Pavel KafkaRovné čtvrtstoletí má za sebou prestižní soutěž MANAŽER ROKU. Výsledky byly slavnostně oznámeny v dubnu v Praze. Připomněly mnohé úspěchy z manažerské práce předních osobností české ekonomiky. Soutěž organizovala Česká manažerská asociace. Jejího prezidenta, Ing. Pavla Kafky, dr. h. c., jsem se při této příležitosti zeptala:

Manažerská profese nabývá ve firmách i organizacích na významu. Souvisí s potřebou vzorů, inspirace, odpovědností při vedení týmů, rozpoznávání a využití talentů, nutností seberealizace i tvořivé práce. Jak byste charakterizoval manažera dneška a brzké budoucnosti?

Manažerství bylo dlouhou dobu už od Taylora či Fayola považováno především za inženýrskou, technicistní disciplínu – byla to éra příkazů, kontrol, řízení pracovníků „zvenčí“. V nové éře budou úspěšné především ty firmy, které budou kreativní – kreativitu lidem ale zvenčí nenaordinujete. Ke kreativitě musí vést vhodný management, spíše koučování než řízení. Proto se někdy v paralele ke změnám pod hlavičkou Průmysl 4.0 hovoří také o Managementu 2.0. Manažer zítřka je sjednocující, motivující osobnost s vysokou mírou sociálního kapitálu a zodpovědnosti.

V dubnu Česká manažerská asociace vyhlásila výsledky 25. ročníku soutěže MANAŽER ROKU a desítku oceněných titulem Manažer čtvrtstoletí. Co tato přehlídka špiček manažerského umu ukázala?

Ukázala, že pořád platí pořekadlo S poctivostí nejdál dojdeš. Generaci těchto manažerů musíme být vděční za poměrně bezproblémový přechod od plánované k tržní ekonomice. Jsou to lidé technicky výtečně erudovaní, s velkým „vnitřním motorem“, který motivoval a táhl ostatní, obrovskou pílí, ale i pokorou a úctou k lidem. Velkým úkolem pro ně zůstává vychovat a připravit nástupce.

Podle ohlasů se letošní oslava vydařila, významný akt podpořila vláda ČR a plejáda významných hostů. Setkání osobností v tak velkém měřítku bývá kolébkou myšlenek a nápadů, podnětů k další práci. Jak se dotkne další činnosti ČMA?

Česká ekonomika se těší poměrně dobrým tempům růstu, ale jako správní manažeři/stratégové musíme přemýšlet o dlouhodobých trendech. A zde nám dělá starosti kvalita našeho růstu – nízká produktivita práce, přidaná hodnota a vůbec charakter hospodářského modelu země. Chceme se proto zaměřit na hledání vlastní cesty podpory domácího podnikání. Přejímání jakýchkoli modelů a návodů ze zahraničí totiž vždy znamená, že jste ve zpoždění za nejlepšími. Při rychlosti a dopadu dnešních změn to představuje trvalé zaostávání. Však také Světové ekonomické fórum v komentáři k naší pozici na 31. místě na světovém žebříčku konkurenceschopnosti dodává, že se již tři roky na této příčce držíme, ale odstup od těch nejlepších ze zvětšuje.

Ekonomika prochází turbulentními změnami a manažerské řízení firem se za posledních pár let velmi změnilo. Přednost dostávají neobvyklá řešení, kreativita, pohled z „jiné“ strany, odvaha. Funguje to. Možná částečně i díky české povaze. Bude to trend?

Ano, platí, co jsem řekl výše, ale talentům a pracovitým lidem musíme dát větší prostor. Začít je třeba samozřejmě již ve školství.
Vedle toho se ale musíme naučit více respektovat řád fungování společnosti, slušnosti, vzájemnému respektu mezi lidmi, ale i k okolní přírodě.
Hlavním tématem dneška je udržitelnost rozvoje a ta má mnoho aspektů.

Jakých vlastností si vy osobně ceníte na lidech, kteří prošli soutěží a získali mety nejvyšší?

Jsou to: tah na bránu, sveřepost, odvaha, píle, ale i pokora a úcta k druhým.

I vy jste před lety přebíral Manažera roku. Měřeno dnešními zkušenostmi a s odstupem času – podle čeho vlastně hodnotit úspěch?

Skutečný úspěch v businessu je dlouhodobě udržitelný – není to jen krátkodobý, konjunkturální výsledek. Zároveň zisk přestává být jediným měřítkem úspěchu. Guru konkurenceschopnosti profesor Michal Porter hovoří o potřebě nahradit jej sdílenou hodnotou (shared value).
Domácí podnikání, které je výrazně zakořeněné v regionech, právě takové hodnoty nabízí – oba Baťové jsou nám pořád vzorem.

ptala se Eva Brixi