Téměř 70 procent firem má zásadní výhrady proti rutinnímu používání investičních pobídek. Firmy je většinově považují za zbytečné pokřivení trhu a nepřijatelné zasahování státu do férového podnikatelského prostředí.

Pokud se mají poskytovat, tak jen ve výjimečných případech, převážně ale pro investice s mimořádnou přidanou hodnotou. Ukázalo to nové bleskové šetření mezi podnikateli, jehož výsledky dnes Hospodářská komora představila u kulatého stolu za účasti úředníků ministerstva průmyslu, generální ředitelky CzechInvestu a jejího týmu a podnikatelů.

Kdyby si firmy mohly vybrat, jaké politice státu by daly přednost, zda zachovat stávající výši daní a pojistného a poskytovat speciální investiční pobídky, nebo naopak snížit daně a odvody všem podnikatelům a pobídky neposkytovat, drtivá většina z nich (89 % respondentů) by upřednostnila druhou variantu. Dokonce i mezi těmi účastníky ankety, kteří sami investiční pobídky čerpali, tento názor jasně převládá (74 %).

Podnikatelé v anketě také uvedli, že čerpání investičních pobídek bývá spojeno s problémy s přetahováním zaměstnanců, komplikuje vztahy s odběrateli i dodavateli. Jen pouhá desetina firem je přesvědčená, že k takovým potížím nedochází. Přes nepochybnou překonanost stávajícího systému pobídek podnikatelé pragmaticky uznávají, že úplnou ignorací pobídek by kvůli "konkurenci" jiných zemí, které je poskytují, by ČR mohla ztrácet v mezinárodní soutěži ztrácet.

"Třeba pobídky dříve směřované do automobilového průmyslu byly diskutabilní. Můžeme tak samozřejmě polemizovat o inovativnosti, perspektivnosti a míře hodnoty přidávané produkci v českých automobilkách, ale současný přínos tohoto odvětví k výkonu české ekonomiky je nesporný. Některé z automobilek se přitom dnes věnují vývoji, což přináší další pozitivní efekt do české ekonomiky," zhodnotil situaci viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, který během diskuze zdůraznil obecně pokřivující hospodářskou roli pobídek, a proto je připouští jen jako zcela mimořádný prostředek státní politiky.

Pokud bude stát investiční pobídky poskytovat i v budoucnu, měl by zřetelně rozlišovat jejich dva typy. Předně by velká část respondentů dokázala akceptovat pobídky s mimořádnou přidanou hodnotou kvůli přilákání zahraničních a povzbuzení domácích podnikatelů přicházejících s určitým žádoucím produktem či výrobním procesem (např. high-tech technologie).

Méně početná skupina stoupenců vedle toho podporuje i druhý typ pobídek, který by měl při splnění nepříliš sofistikovaných podmínek stimulovat podnikání v nějakém poškozeném či jinak výrazně hendikepovaném území, např. na území s vyšší nezaměstnaností nebo ekologickou zátěží. V podstatě by tak tento typ pobídek představoval nástroj vnitřní kohezní politiky.

Hospodářská komora zároveň požaduje, aby sami čeští podnikatelé měli vliv na to, komu a jak je podpora poskytnuta. Jako jediný zákonem zřízený reprezentant podnikatelů tím chce do poskytování pobídek vnést racionalitu. Proto v meziresortním připomínkovém řízení požádala MPO, aby ji stát do procesu poskytování podpory zapojil. Podnikatelé totiž vnímají aktuální výzvy trhu bezprostředněji než byť i kvalifikovaní státní úředníci nebo politická reprezentace.

Všem výhradám podnikatelské veřejnosti prezentovaným Hospodářskou komorou při jejich vypořádání v souvislosti s novelou i investičních pobídkách ale nebylo zatím ministerstvem průmyslu a obchodu vyhověno. Hospodářská komora proto bude o změny usilovat v dalším legislativním procesu.

Bleskového červencového šetření Hospodářské komory se účastnilo 174 firem všech velikostí a ze všech regionů a napříč odvětvími a obory. Na dnešní kulatý stůl v pražském Florentinu přijali pozvání mimo jiné generální ředitelka CzechInvestu Silvana Jirotková, experti ministerstva průmyslu a obchodu i podnikatelé působící v různých odvětvích a regionech.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com