V září 2022 dojde k zákazu používání starých kotlů 1. a 2. emisní třídy. Těch se v naší zemi podle Českého statistického úřadu používá stále více než 300 000. Lidem, kteří si i za čtyři roky budou chtít těmito kotli vyhřát své domovy, přitom hrozí vysoké pokuty. Výměna kotle za nový ekologičtější je pro tyto domácnosti jediným řešením. O důvodech této změny, novinkách a ideálním postupu jsme hovořili s Lenkou Kovačovskou, výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu.

Jak vnímáte přístup veřejnosti k nastalé situaci – povinnosti vyměnit starý kotel?

Na straně jedné stojí pro Čechy typický přístup vše řešit „až na poslední chvíli“. To však v případě výměny starého kotle za nový může vést k pokutě až 50 000 korun, protože ji lidé zkrátka v časové tísni z různých důvodů nemusejí stihnout. Na straně druhé se nyní nabízí řešení více než ideální. Využít kotlíkové dotace, vyhnout se tak pokutě, a ještě navíc získat nový kotel třeba i zdarma. Myslím si, že dosud spadá většina lidí stále ještě do první kategorie. Nicméně věřím, že si rizika odkládání, respektive výhody včasného řešení, uvědomí dostatečně včas a využijí třetí
vlnu kotlíkových dotací, která bude vyhlášena v roce 2019.

Je skutečně tolik důležité staré kotle měnit?

Vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Místy je tento podíl na znečištění až 90 %, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Například spálením jedné tuny hnědého uhlí v takovém kotli se do ovzduší dostane přibližně 11 kg škodlivých prachových látek a další nemalá množství plynných látek nepříznivě působících na zdraví obyvatel a životní prostředí obecně. Podle odhadů ze zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2016 předčasně zemřou v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 4000 lidí. Cílem ministerstva životního prostředí je proto stáhnout z provozu právě nejstarší kotle 1. a 2. emisní třídy.

Kotlíkové dotace jsou však vypláceny zpětně. Co mohou dělat domácnosti, které nemají prostředky na počáteční investici?

Většina plynárenských společností nabízí i služby financování výměny starých kotlů formou půjčky, která je následně uhrazena udělenou dotací. Lidé tak v mnoha případech nemusejí šetřit na žádnou počáteční investici a nový kotel mohou získat prakticky zdarma. Zajímavou možností je rovněž předfinancování formou půjčky z prostředků Státního fondu životního prostředí (SFŽP), pilotně v Moravskoslezském kraji. Výměnu tak lze realizovat, aniž by zájemce musel předem vydat svoje peníze. O bezúročnou půjčku až do výše 100 % ceny a výměny zdroje si může každý požádat ve své obci nebo na Státním fondu životního prostředí.

O jakých dalších novinkách by měla veřejnost vědět?

Od prvního září je například v platnosti novela zákona o ochraně ovzduší. Významně se dotkne provozovatelů lokálních topenišť, jinými slovy majitelů rodinných domů vytápěných s využitím kotlů na tuhá paliva. Novela upravuje četnost povinných revizí kotlů. Doposud bylo nutno je provádět každé dva roky, nyní se interval mezi revizemi prodlužuje na tři roky. Ministerskou vyhláškou by se rovněž měla snížit cena provedené revize. Aktuálně ji určuje sám revizní technik a v závislosti na konkrétní firmě i regionu se pohybuje od 1200 do 1500 korun. Novela dává také poměrně zásadní pravomoc obcím, které od příštího roku mohou prostřednictvím vlastní vyhlášky zakázat spalování určitých druhů paliv v lokálních topeništích na svém území. Mělo by jít zejména o hnědé energetické uhlí, uhelné kaly a lignit spalované v kotlích do 300 kilowattů.

Může se tedy stát, že někdo bude muset měnit kotel dokonce ještě dříve než v roce 2022?

Ano, už nyní mají úřady možnost kontrolovat stav topeniště, včetně komínové soustavy a užívaného paliva, přímo v soukromých subjektech. Podněty k šetření mohou dávat i sami občané. Vlastně se tak jen o něco urychlí nevyhnutelný proces výměny zastaralých kotlů za moderní a ekologické.

Proč by lidé měli při výběru nového kotle zvažovat plynový?

Pokud budeme hledat argumenty z pohledu vlivu na zdraví obyvatelstva, tak například proto, že spalováním zemního plynu nevznikají prach ani saze, které jsou v současnosti největším problémem čistoty ovzduší v České republice. Způsobují onemocnění plic, dýchacích cest a alergie. Nevznikají také karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), netvoří se ani vysoce nebezpečné dioxiny a furany, jako je tomu u spalování uhlí a biomasy. Výrazně nižší jsou u plynu také emise dalších látek prokazatelně poškozujících lidské zdraví, jako příklad lze uvést nebezpečné oxidy dusíku (NOx). Emise oxidu uhelnatého jsou v porovnání s uhlím nižší o 2–3 řády a množství CO2 je až poloviční. Jako další důvody můžeme zmínit nízké pořizovací náklady a mnohé přínosy pro komfort bydlení.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi