Řada zakladatelů firem řeší, co podniknout v následujících letech. Doba krásných devadesátek je za námi, z nadšených osobností, které vybudovaly businessově silné podniky, odcházejí mnozí na zasloužený odpočinek.

Jsou sice stále svým způsobem vytíženi, ale dobře si uvědomují, že je nutné hodnoty, na nichž desetiletí stavěli, předat nastupující generaci. Sil ubývá výrazněji než financí a jedno je jisté. Nikdo zatím nejsme nesmrtelní. A v pozdním věku budeme péči potřebovat takřka všichni, ať jsme byli zaměstnanci, nebo šéfové korporací. Dokážeme se smířit s touto pravdou? A co bychom měli dělat, abychom svá léta moudrosti zvládli s grácií a bez obav z budoucnosti?

Máme vyhlížet důchod jako radostný začátek něčeho nového, nebo jako obávaný podzim života? Penzisté se většinou shodují, že je na co se těšit. Mladší ročníky však tomuto tvrzení příliš nevěří. Zmiňují obavu z nedostatečného finančního zajištění. Ukázal to průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti, který srovnal postoje 12 000 respondentů z 11 zemí světa a poukázal na slabiny v přípravě na dlouhý spokojený život.

Pro Čechy naštěstí důchod až takový strašák není. Dle výsledků průzkumu si tuto životní etapu užívají dvě třetiny našich důchodců. Baví je, že mohou trávit více času s blízkými a žijí společenským životem. V mezinárodním měřítku se na svůj důchod nejvíce těší Nizozemci (63 %) a nejméně Japonci (52 %). Mezi Čechy, kteří v důchodovém věku ještě nejsou, se jich do penze těší 58 % a nejčastěji vyhlížejí čas osobní svobody a relaxace. Jen 21 % českých respondentů ale věří, že jejich životní podmínky budou důvodem k radosti, a někteří se také obávají nejistoty, jak budou nově trávit čas (13 %). „Tato zjištění dokazují potřebu pečlivějšího plánování odchodu do důchodu na všech úrovních. Nejen že se tím lépe připravíme na nejrůznější nejistoty, které v penzi mohou nastat, ale také se nám zlepší i celková kvalita života,“ vyjádřil se k nedůvěře Čechů ve spokojený důchod Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

Podceňujeme přípravu?
Pouze 35 % českých respondentů se cítí připraveno na dlouhý život, což nás řadí mezi zkoumanými zeměmi pod průměr. Tento nedostatek důvěry v dlouhodobou připravenost se projevuje nejen u nás, ale i v dalších státech, jako je Japonsko, kde se cítí připraveno pouze 19 % obyvatel, nebo Maďarsko s 30 %. Nejoptimističtější přístup mají k připravenosti na dlouhý život Rumuni (65 %) a Španělé (58 %).

Jak jsou na tom v jednotlivých oblastech přípravy na dlouhý, zdravý a spokojený život Češi? V čem se cítíme silní, a kde naopak příprava pokulhává? S ohledem na prodlužující se délku života u nás lidé považují za svou nejsilnější stránku vztahy s rodinou a blízkými (47 %), mentální zdraví (47 %) a práci/užitečnost (38 %). Slabší se sami cítíme v oblasti fyzického zdraví (32 %), ve vztazích s širší společností (31 %), ale zejména ve věci financí. Pokud jde o peníze na spokojené stáří, cítí se sebevědomě pouze 25 % respondentů.

Náš smysl života
Jak dát dalšímu životu smysl, vezmeme-li v úvahu, že budeme žít až o 20 let déle než naši prarodiče? Češi věří, že klíčem je trávit čas s těmi, které máme rádi (62 %), užívat si klid (61 %) a dělat, co nás baví (54 %). Ale také se finančně zajistit (49 %). „Vedle rodiny a zábavy hraje pro 49 % z nás prim i finanční zabezpečení a ekonomická stabilita. A dokazují to i činy. V penzijních fondech si na konci července spořilo již více než 4,1 miliónu Čechů. Více než půl miliónu účastníků si navíc navýšilo své pravidelné měsíční příspěvky, aby dosáhli na letos navýšený maximální státní příspěvek až 4080 Kč ročně nebo daňovou úlevu,“ shrnul Michal Korejs.

Stabilní finance, spokojený důchod
Výsledky průzkumu NN Životní pojišťovny bohužel nenabízejí ve věci finančního zabezpečení českých důchodců příliš prostoru pro optimizmus. Mnozí penzisté se totiž potýkají s vážnými finančními problémy – významný pokles příjmů například pocítilo 57 % dotazovaných důchodců. Pouze čtvrtina (27 %) z nich soudí, že se jim po odchodu do důchodu daří finančně lépe, než očekávali.

Češi jsou také druhými nejhoršími v oblasti důvěry ve své finanční zabezpečení, a to hned po Japoncích. Na otázku, zda budou mít dostatek finančních prostředků, pokud se dožijí sta let, odpovědělo pozitivně pouze 32 % dotázaných.

Zdraví, začátek cesty k dlouhověkosti
Na 70 % Rumunů považuje zdravý životní styl za hlavní smysl života. U nás toto tvrdí jen 41 % dotázaných. Obecně vykazuje fyzická pohoda Čechů smíšené výsledky: 70 % se cítí dost zdravých na to, aby byli aktivní, ale 46 % přiznává, že fyzická bolest ovlivňuje jejich každodenní život. A 47 % lidí se také svěřilo, že se nestarají o své zdraví, dokud nenastane vážnější problém.

„V České republice se mnoho lidí svému zdraví začne věnovat, až když se objeví problémy. To už je ale bohužel často příliš pozdě. Na péči druhých se tak do 85 let stane závislým každý třetí Čech. A podle Česká asociace pojišťoven je obava ze ztráty soběstačnosti se 72 % tím vůbec nejobávanějším rizikem v životě Čechů. Je zřejmé, že je potřeba zajistit si tato rizika dříve, než nastanou, pokud chceme prožít klidný a spokojený život,“ vysvětlil Michal Korejs, odborník na dlouhodobé krytí rizik specializující se na téma invalidity a dlouhodobé péče.

Pozitivní mysl nestárne
A protože v kondici je důležité udržovat i naši mysl, výzkum se zaměřil na zdraví nejen fyzické, ale i mentální. Potěšující je, že 71 % Čechů cítí spokojenost se svou duševní kondicí. V mezinárodním srovnání se tak Česko umístilo na páté příčce, přičemž první jsou Rumuni, kteří hodnotí své duševní zdraví pozitivně v 85 %. Na opačném konci spektra se opět ocitlo Japonsko, kde spokojenost se svou psychickou pohodou vyjadřuje pouze 45 % lidí.

Výskyt depresí a úzkostí v Česku dále úspěšně snižuje celosvětový průměr. Z výsledků přitom jasně vyplývá, že tento problém je častější u lidí s finančními problémy. Zajímavé také je, že spokojenost s duševním zdravím roste s věkem. Mladí lidé jsou na tom tedy překvapivě hůře než senioři.

Mosty mezi generacemi
Podle průzkumu je 61 % lidí připraveno poskytnout osobní péči svým blízkým, zatímco 49 % očekává, že se o ně někdo v pozdějším věku postará. Takové výsledky jsou v souladu s celosvětovým průměrem. Nejvyšší úroveň mezigenerační solidarity vykazují lidé s vyššími úsporami, a nejnižší podporu naopak lidé s minimálními či nulovými úsporami.

„Lidé nechtějí být na obtíž své rodině, ale zároveň si uvědomují, jak náročné může být zajistit péči ze svého. Odpovědí na tuto výzvu je pojištění dlouhodobé péče. Tento způsob krytí rizika nesoběstačnosti od letošního roku navíc podporuje i stát. Pojistné za sebe a blízké si člověk může odečíst od základu daně až do výše 48 000 Kč za rok. Nebo na něj může zvýhodněně přispívat zaměstnavatel až do 50 000 Kč ročně,“ upozornil na nové možnosti Michal Korejs. „Lidé si tak mohou zajistí finanční podporu pro sebe i své blízké v situaci, kdy bude potřeba dlouhodobé pomoci. V případě vážné nesoběstačnosti se pak mohou spolehnout na pravidelnou rentu, která spolu s příspěvkem na péči pokryje potřebné náklady, ať už v domácí, nebo ústavní péči. Tento krok zajistí každému z nás lepší a klidnější budoucnost bez obav o to, že budeme jednou spoléhat výhradně na pomoc svých nejbližších,“ uzavřel produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

(tz)