Zajišťují spolehlivý přenos a rozvod elektřiny do více než 6,2 miliónu odběrných míst v ČR prostřednictvím 253 000 km vedení. Vloni k tomu zahájili sdílení elektřiny, umožnili měření spotřeby každých 15 minut nebo obnovili v krátkém čase dodávky statisícům míst postižených povodněmi.

Do obnovy, modernizace a rozvoje sítí, ale také do jejich digitalizace a řízení investovali v roce 2024 téměř 40 miliard korun. I díky tomu jako provozovatelé přenosové a distribučních soustav připojili skoro 45 000 nových obnovitelných a decentralizovaných zdrojů. České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), zastupující společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce, zhodnotilo v lednu v Praze rok 2024 za účasti ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a ve spolupráci se Solární asociací a Asociací pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

„Decentralizace energetiky probíhá, což potvrzují i naše statistiky. Rok 2024 byl ve znamení pokračujícího zájmu o připojení nových zdrojů, ohromného množství nutných úprav systémů a rekordních investic. Celkem se do soustavy připojilo 44 633 nových zdrojů o výkonu 1008 megawatt. To přibližně odpovídá jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín. K elektrizační soustavě je v současnosti připojeno celkem 213 638 zdrojů, což je zhruba čtyřikrát více než před třemi lety. Celkový instalovaný výkon jen fotovoltaických elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila také dodávka přebytků elektřiny do soustavy. To je jeden z důvodů, který vede regulované elektroenergetické společnosti k tak masivním investicím,“ řekl Milan Hampl, předseda Správní rady sdružení ČSRES.

Postupný odchod od velkých centrálních uhelných elektráren k menším ekologickým obnovitelným zdrojům je spojený s novými nároky na fungování elektroenergetických sítí. Jejich provozovatelé se musejí vyrovnat nejen s desítkami tisíc žádostí o připojení, nestabilní výrobou elektřiny a s častými legislativními změnami, ale také s pomalými povolovacími procesy nebo s novými požadavky, jako je např. sdílení elektřiny. A to vše při udržení stabilního a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

„Podporuji zavádění moderních technologií, které zajišťují vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny a poskytují nezbytné služby pro stabilní provoz elektrizační sítě. Agregace, akumulace a flexibilita otevírají možnost přizpůsobit svou produkci a spotřebu aktuálním potřebám a podmínkám celé sítě nebo energetického trhu. Jde o nové nástroje, které nabídnou příležitost firmám na energii vydělat a lidem ušetřit. To je moment, na nějž cílíme i s novelou energetického zákona LEX OZE III a se kterým je spojeno i schválení nového Národního akčního plánu pro chytré sítě 2025–2030,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

V roce 2024 energetici připojili do sítě fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 967 megawatt-peaků (MWp), a vyrovnali tak předchozí rekordní rok. Instalovaný výkon meziročně vzrostl o 28 % a celkový počet o 27 %. Průměrná velikost domácích solárních elektráren byla loni 10,5 kilowatt-peaku (kWp), což je o 30 % více než dosud. Průměrná velikost domácích fotovoltaik postavených do konce roku 2023 činila 8 kWp.

„Počtem loni dominovaly fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41 000 o celkovém výkonu 429 megawatt. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawatt. Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowatt než v roce 2023, které k celkovému růstu přispěly 465 megawatty. To se odrazilo i na průměrné velikosti nových fotovoltaik, která vzrostla z 11,7 na 21,7 kilowattu,“ vysvětlil Svatopluk Vnouček, člen Správní rady sdružení ČSRES.

Výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2024 dosáhl 4430 MWp. Celkem do sítě dodává elektřinu již více než 212 000 fotovol­taických elektráren, z toho více než 184 000 se nachází na střechách rodinných domů. „Máme dobře našlápnuto. Pro splnění NKEP potřebujeme instalovat jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně, ale zároveň nemůžeme ubrat, což se však může stát s ohledem na plánované změny dotačních programů. Pokud usneme na vavřínech, budeme mít problémy. Chceme-li, aby solární sektor dosáhl cílů, které si stát dal, je nutné dále odstraňovat bariéry v povolovacích procesech, a hlavně nastavit stabilní prostředí pro rozvoj sektoru. Jako příklady existujících omezení mohu uvést třeba plošné zákazy pro obnovitelné zdroje v územních plánech nebo potíže při vyřizování povolení pro výstavbu kabelových tras pro vyvedení výkonu. Naopak pozitivně lze hodnotit legalizaci takzvané agrovoltaiky, i když zatím v omezené formě a bez možnosti instalace vertikálních panelů,“ přiblížil Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Rodiny z 84 % volily v loňském roce řešení v podobě fotovoltaiky kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 11,7 kWh. Průměrná kapacita baterie spojená s fotovoltaikou instalovanou do konce roku 2023 byla 11,42 kWh. Celkem je v ČR společně se solárními elektrárnami k síti připojeno 157 507 bateriových úložišť o kapacitě téměř 2 GWh. Z nich bylo nově v roce 2024 připojeno 36 246 o celkové kapacitě 506 MWh.

„Meziročně vzrostla celková instalovaná kapacita baterií v České republice o 26 % a jejich absolutní počet o 23 %. Doménou baterií jsou sice stále ještě instalace v domácnostech, které loni kapacitně zaujímaly 86% podíl a počtem instalací dokonce 95% podíl, avšak nyní nastupuje éra také velké akumulace. Je to dáno nejen zpomalením rezidenční výstavby fotovoltaik, a tedy i k nim připojených baterií, ale zejména rostoucím zájmem investorů o realizaci nových velkých bateriových projektů. Očekáváme, že pozitivním signálem pro další rozvoj bude schválení LEX OZE III a posilování role akumulace v dotačních titulech pro nové zdroje. Z poskytování služeb výkonové rovnováhy se postupně budeme posouvat také do obchodní roviny, zejména v oblasti poskytování a agregace flexibility. Očekávám, že díky tomu bude klesat počet hodin s negativními cenami elektřiny,“ řekl Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
Ve srovnání s fotovoltaikami stagnuje výstavba větrných elektráren. Přibývají pouze jednotky projektů ročně, o čemž svědčí navýšení počtu míst připojení větrných farem ze 120 v roce 2023 na 126 v loňském roce. Jejich celkový instalovaný výkon je 371 MW, což je meziročně pouze o 5 % více. Podobná situace je v oblasti bioplynových stanic. Připojeno jich loni k síti bylo devět, jejich celkový počet činí 554 a instalovaný výkon meziročně vzrostl z 350 na 358 MW.

Druhým nejčastěji připojeným obnovitelným zdrojem energie k elektrizační síti v ČR jsou tepelná čerpadla. Ke konci loňského roku jich bylo celkem 253 448, což je o téměř 27 000 více než v roce 2023. Celkový tepelný výkon čerpadel narostl o přibližně 434 MWt.

Alternativou ke spalování uhlí je také využití zemního plynu a výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Vloni s nimi přibylo 25 lokalit o průměrné velikosti 0,69 MW. Celkový v tuzemsku instalovaný výkon kogeneračních jednotek se v roce 2024 zvýšil o přibližně 17 MW na 293 MW. Průměrná velikost všech lokalit s kogeneračními jednotkami byla 0,53 MW.

České sdružení regulovaných elektroenergetických společností je pro orgány státní správy, expertní i širokou veřejnost nositelem znalostí a odborným průvodcem tématy ze světa regulovaných elektroenergetických společností. Je nedílnou součástí nové energetiky, která je spojena s trendy decentralizace a digitalizace. Jeho členové svými investicemi urychlují dekarbonizaci a přispívají k ochraně klimatu. Sdružení ČSRES tvoří provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS a provozovatelé distribučních sítí společnosti ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.

(tz)