Čtyři z deseti českých zemědělských podniků skončily loni ve ztrátě. Situace na první pohled nevěstí nic lepšího ani v roce 2025 – ceny hnojiv v lednu skokově vzrostly, výkupní ceny vepřového masa dále klesají, a na obzoru se objevila i hrozba slintavky a kulhavky.

Přesto někteří hráči na trhu dokážou navzdory těmto výzvám dobře prosperovat.

„Loňský rok byl pro české zemědělce mimořádně náročný. Zisk v celém sektoru činil jen 3,7 miliardy korun, což je o 2,6 miliardy méně než v roce 2023,“ potvrdil Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Statistiky jsou neúprosné i v dalších oblastech. „Ceny jatečných prasat byly ve třetím čtvrtletí meziročně nižší o 9 %. Průměrná cena dosáhla 39,69 Kč za kilogram živé hmotnosti,“ dodala Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství Českého statistického úřadu. „V současném turbulentním období se ukazuje, že síla většího celku jednoznačně pomáhá. Nejde jen o finanční stabilitu, ale především o synergie a sdílení expertízy napříč farmami,“ vysvětlil Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem. „Na našich farmách proto kombinujeme jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu a produkci bioplynu. Díváme se aktivně i na další možnosti v oblasti obnovitelných zdrojů,“ konstatoval.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU--ČSL) vidí řešení v odvaze ke změnám: „Pokud někdo nemá invenci, odvahu jít do změn a bude neustále točit čtyři komodity – pšenici, ječmen, řepku, kukuřici – je to sice relativně jednoduché na přípravu a sklizeň, ale nemůže si potom stěžovat, že se mu propadají ceny a zisk.“ Jedním z perspektivních směrů je podle odborníků produkce mléka. Statistiky ČSÚ ukazují, že ceny mléka byly v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 10,5 % vyšší, kdy průměrná cena litru mléka dosáhla 11,19 Kč. „Mléku aktuálně nejvíce věříme. Je ho nedostatek i kvůli situaci v západních zemích. Cena se nyní stabilně pohybuje mezi 13 a 14 Kč,“ potvrdil Václav Štekr. „Čistě rostlinná výroba je v dnešní době obtížná, zvlášť když nehospodaříte na vlastní půdě,“ vysvětlil Tomáš Trávníček, ředitel pro strategii Verdi fondu farem. „Na našich farmách proto klademe důraz na diverzifikaci. Navíc tam máme zkušené agronomy a ředitele, kteří dokážou pružně reagovat na měnící se podmínky,“ zdůraznil. „Když vidíme, že něco nefunguje, jsme připraveni farmu přeorientovat směrem, kterým se posouvá celé odvětví. Předělat strukturu hospodaření a být flexibilní je v zemědělství velmi náročné. Nese to s sebou významné investice do technologií, a ne v každé lokalitě je možné pěstovat právě ty plodiny, které se vyplatí.“

Verdi fond farem v současnosti spravuje portfolio zhruba deseti podniků, včetně bioplynových stanic. „Za poslední tři roky jsme prokázali, že náš model funguje. Farmy pod naší správou se modernizují a rozvíjejí. Důležité je, že původní majitelé často v podnicích zůstávají, což potvrzuje smysluplnost naší strategie,“ sdělil Tomáš Trávníček.

„V následujících letech očekáváme další konsolidaci trhu,“ nastínil Václav Štekr. „Řada menších a středních farem čelí generační výměně nebo vysoké administrativní zátěži. Každý měsíc dostáváme nové nabídky na odkup zemědělských podniků. Vybíráme ale velmi pečlivě – zajímá nás především potenciál dalšího rozvoje a možné synergie s našimi stávajícími farmami.“

Situace v českém zemědělství je podle něj složitá, ale není bezvýchodná. „Klíčem k úspěchu je kombinace několika faktorů – diverzifikace produkce, investic do modernizace, důraz na efektivitu, a především odvaha ke změnám. Kdo se těchto principů drží, může prosperovat i v současné náročné době,“ komentoval Václav Štekr.

„Českému zemědělství může pomoci jen kombinace inovativního přístupu, konsolidování pracovních procesů a sdílení techniky,“ poukázal Tomáš Trávníček. „Ve Verdi fondu farem věříme, že právě spojení lokální expertízy s moderním managementem je cestou k úspěchu i v tak náročném období, jakým zemědělství právě prochází.“

(tz)