Jsou nezkušení stážisté „za trest“? V oborech informačních technologií spíš naopak. Vzhledem k nedostatku absolventů se firmy stále víc soustředí i na studenty středních škol.

Kariéry mladých vývojářů a správců sítí tak běžně startují ještě před maturitou. Řada z nich se už během studia vrhá do vlastního podnikání.

V Česku pracuje přes 226 000 ICT odborníků, 11 000 je do 25 let. „Studenti a absolventi ICT oborů jsou mezi vrstevníky trochu jiná kategorie. Zatímco ostatní mladí buď nepracují vůbec, nebo chodí po různých brigádách, téměř všichni vysokoškoláci a hodně středoškoláků IT škol participují při studiu na různých projektech. Každý měsíc se na nás obracejí menší firmy i nadnárodní společnosti s bohatou nabídkou placených stáží, brigád či zkrácených úvazků pro studenty. Takže pokud chtějí, s uplatněním a dalším rozvojem v oboru nemají problém. Ve druhém a třetím ročníku si zpravidla přivydělávají na brigádách, v maturitním ročníku si už domlouvají dlouhodobější spolupráci nebo rozjíždějí vlastní business. Odhadem 75 % našich studentů má při škole svůj příjem z činnosti v oboru,“ popsal Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Posledních pár let si na škole všímají větší otevřenosti IT firem k přijímání studentů na povinné školní praxe, které trvají dva týdny. „V současnosti takto spolupracujeme se zhruba 30 firmami a každý rok zajistíme stáž minimálně třetině ze 180 studentů 2. a 3. ročníků. Je obvyklé, že po této zkušenosti studenti ve firmách pokračují na brigádnické pozici či na zkrácený úvazek. Sledujeme trend, že už 16letí studenti si práci vybírají podle svého vkusu, co je baví a zajímá, a to přímo v rámci jejich oboru, nabízejí se firmám a je jim vyhověno. To naše generace neznala, brigády jsme hledali, kde se dalo,“ připustil Martin Vodička.

Firmy po náctiletých pracovnících obvykle nežádají specializace, ale komplexní znalosti. „Se SSŠVT spolupracujeme již čtvrtým rokem, začínali jsme pořádáním edukativních work­shopů, od roku 2023 je to mimo ně i forma studentských stáží v rámci praktického vyučování. Studenti se stávají součástí našeho technického týmu, specificky působí například v našem Security Operation Centre, kde mohou vidět mnoho reálných situací z oblasti kyberbezpečnosti a obecně zažít běžný chod firmy, která se zabývá informačními technologiemi,“ sdělil ředitel akciové společnosti ITS Lumír Srch ml.

Když se studenti osvědčí, firmy neváhají do jejich odborného rozvoje dál investovat. Je to často snazší než hledat zaměstnance mezi vysokoškoláky, kteří už bývají dávno „rozebraní“ a jejichž požadavky na mzdu a další benefity jsou podstatně vyšší. „Myšlenka, že si ze stážistů vychováme budoucí zaměstnance, tu samozřejmě je, ale zda se k nám jako absolventi vrátí, je čistě na nich. Pod dohledem zkušeného manažera si u nás stážisté osahají různé technologie a třeba zjistí, jaká specializace by jim do budoucna vyhovovala. Zvlášť v informačních technologiích není možné, aby školní osnovy stíhaly kopírovat vývoj trhu, stále se děje něco nového, s čím se studenti setkají často až v práci, a na to bychom je rádi alespoň trochu připravili. Pro nás jako firmu je pak zajímavé sledovat ,naředění‘ kolektivu mladými lidmi, kteří přicházejí s úplně jiným pohledem na technologie, studium i práci, to samo o sobě je osvěžující,“ přiblížil Lumír Srch ml.
Z navázání partnerství škol a firem profitují obě strany – profesionálové školám pomáhají „nezakrnět“ a držet krok praktické výuky s rea­litou trhu. „Znát požadavky firem, které absolventy ve velkém poptávají, nám umožňuje formovat učební osnovy podle potřeb trhu. Pravidelně se s kolegy scházíme a u odborných předmětů řešíme, co je aktuální, co zařadit, a co naopak vypustit z výuky, abychom měli čas na informatické novinky. V posledních dvou ročnících mají naši žáci téměř 50 % hodin praktické výuky, jen tak mohou získat solidní komplexní základ, aby v oboru uspěli,“ podotkl Martin Vodička.

Se středním a nižším vzděláním pracuje v tuzemsku 43 % IT odborníků. Podle personalistů existuje řada pozic, které vysokoškolský titul nevyžadují, proto nabízí ICT obory ideální podmínky pro práci už při studiu. „Firmy hledají nejen vysokoškolsky vzdělané odborníky, ale také středoškoláky s praktickými dovednostmi. Velkým benefitem sektoru informačních technologií je, že na rozdíl od manuálních profesí nebo administrativních pozic mohou studenti pracovat z domova, a to i na mezinárodních projektech, které otevírají zajímavé příležitosti mimo Česko. Například junior programátor, webový vývojář nebo tester tak může získat brigádu na dálku a sladit ji se školou,“ vyjmenovala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Vysokoškolské studium v roce 2023 dokončily bezmála 4000 IT odborníků. To sice značí mírný nárůst oproti předchozím demograficky slabším létům, avšak stále jde o počet srovnatelný s rokem 2008, kdy byly potřeby trhu desetkrát nižší než dnes. „Absolventů univerzitních ICT oborů je nejenom v Česku kritický nedostatek. Na řadu pracovních pozic nyní dosáhnou studenti středních škol. Nejčastěji jde o role typu juniorní IT support specialista nebo administrátor sítí. Jejich nástupní plat se pohybuje kolem 35 000 Kč hrubého měsíčně. Firmy od středoškoláků a čerstvých absolventů očekávají především ochotu učit se, nadšení pro technologické novinky a schopnost pracovat v týmu. Určitě jsou nutné praktické dovednosti v rámci školních a osobních projektů. Nicméně stejně důležitá je i schopnost kriticky myslet, řešit problémy a komunikovat. Firmy vědí, že znalosti se dají doplnit, ale motivace a správný přístup jsou klíčové,“ doplnila Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Trendem je i nárůst studentů, kteří během studia začínají s vlastním podnikáním. Právě v oblasti informačních technologií jejich počet stále stoupá. „V posledních letech sledujeme nárůst počtu studentů informačních technologií, kteří si už při studiu zakládají vlastní podnikání, ve kterém po absolvování školy pokračují. Oproti jiným oborům mají studenti IT škol velkou výhodu, protože si mohou rychle vybudovat vlastní portfolio a získávat zakázky i bez zaměstnavatele,“ uzavřela Marcela Vyskoková.

(tz)