Lidé starší 50 let patří mezi rizikové skupiny na trhu práce. Z celorepublikového šetření Národní soustavy kvalifikací mezi respondenty ve věku 50-65 let plyne, že s věkovou diskriminací se setkalo až osm z deseti lidí. Přitom firmy aktuálně nabízejí nejvíce volných míst od roku 2008. Šance na získání práce jsou tak podle Hospodářské komory i pro uchazeče starší 50 let nebývale vysoké. Mnoho společností navíc zkušenější pracovníky s delší praxí vyloženě vítá. Účinnou pomocí pro zaměstnance ve věkové kategorii 50+ jsou pak profesní kvalifikace, které jsou pro zaměstnavatele potvrzením, že uchazeč disponuje znalostmi a dovednostmi potřebnými pro vykonávání konkrétní pracovní pozice.  

Šetření Národní soustavy kvalifikací ukázalo, že uchazeči o práci ve věkové skupině 50-65 let často narážejí na předsudky zaměstnavatelů a bývají ve srovnání s mladšími kandidáty považováni za hůře technicky či jazykově vybavené. Téměř 66 procent dotazovaných uvedlo, že jim potenciální zaměstnavatel preferenci mladšího kandidáta naznačil a v dalších 14,5 procentech ji dal najevo poměrně jasně. Pochybám o vlastních schopnostech však čelí i sami uchazeči, 12 procent z nich váhá, zda se ve svém věku na danou pozici vůbec hodí.

„Čísla ze srpna letošního roku ukázala, že české firmy nabízejí více než 100 tisíc pracovních míst, což je nejvíce od roku 2008, kdy svět zasáhla ekonomická krize. Toho by ti, kteří uvažují o změně zaměstnání, měli využít. Mnohé společnosti hledají zkušené odborníky s vhodnou kvalifikací. Vyšší věk uchazeče tak v některých oborech může být i výhodou, uchazeč však musí být schopen své dovednosti doložit,“ říká Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory České republiky.

Navzdory vysokému počtu volných pracovních míst situaci zaměstnanců nad 50 let často komplikuje fakt, že znalosti, které získali díky studiu, v průběhu let zastaraly. Šetření Národní soustavy kvalifikací navíc ukázalo, že takřka 59 procent pracovníků ve věkové kategorii 50-65 let působí v jiném oboru, než který vystudovali. Proto jim potřebná kvalifikace, případně potvrzení o tom, co skutečně umí, často zcela chybí. 35 procent mužů a žen přitom v dotazníkovém šetření uvedlo, že další vzdělávání a rozvíjení znalostí a dovedností v oboru je pro ně v jejich věku zbytečné, čímž se jejich šance na uplatnění či karierní postup snižují.

„Postavení věkové skupiny 50+ není na pracovním trhu ideální, a proto by uchazeči v tomto věku neměli další vzdělávání podceňovat, neboť jim rozšíření kvalifikace může v očích zaměstnavatele významně pomoci. Díky profesním kvalifikacím mohou zájemci získat certifikát, který je pro firmy potvrzením, že jejich držitelé jsou, bez ohledu na jejich věk, vybaveni potřebnými znalostmi a dovednostmi pro vykonávání konkrétní profese, a to znalostmi a dovednostmi, které byly ověřeny před měsícem, nebo před rokem, ale rozhodně ne před třiceti lety, kdy uchazeči z věkové skupiny 50+ opouštěli počáteční vzdělávání“ popisuje Ivo Jupa, hlavní manažer Národní soustavy kvalifikací.

Šetření ukázalo, že přes 58 procent zaměstnanců starších 50 let by bylo ochotných změnit svou pracovní pozici či obor, pokud by tento krok znamenal získání prestižnějšího zaměstnání a zlepšení vyhlídek do budoucnosti. Ve význam-né změně v pracovní oblasti jim ale často brání obavy, které opět pramení z vyššího věku a pochyb, zda jejich znalosti a dovednosti budou pro nového zaměstnavatele dostačující. Profesní kvalifikace jim mohou pomoci změnu pracovního zařazení realizovat.

Ať už chce uchazeč dovednosti získat, nebo je potřebuje jen formálně doložit, přichází na řadu právě Národní soustava kvalifikací. Ta umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic. Že má požadované znalosti a dovednosti, občan potvrdí složením takzvané zkoušky z profesní kvalifikace. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející už nezkoumá.

„Ať už zájemce o získání profesní kvalifikace navštěvoval rekvalifikační kurz, případně se dané znalosti naučil sám, například ve stávajícím zaměstnání, je důležité reálně prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“vysvětluje Ivo Jupa.

Rychlého šetření se zúčastnilo 500 respondentů ve věku 50-65 let z celé České republiky. Pro Národní soustavu kvalifikací ho zpracovala agentura IPSOS, která sbírala data v rámci vlastního CASI panelu.

O Národní soustavě kvalifikací

Národní soustava kvalifikací je průběžně budovaný, státem podporovaný a občany i zaměstnavateli využitelný registr profesních kvalifikací existujících na pracovním trhu v ČR. Umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout do školních lavic. Pomáhá všem, kdo se vydávají na cestu za lepší prací s cílem získat plnohodnotnou kvalifikaci a lepší pracovní uplatnění. K srpnu 2015 bylo schváleno 772 profesních kvalifikací a vykonáno přes 120 000 zkoušek.

Projekt zaměřený na rozvoj a implementaci Národní soustavy kvalifikací realizuje Národní ústav pro vzdělávání.

Více na www.narodnikvalifikace.cz, www.nuv.cz/nsk2, www.vzdelavaniaprace.cz.

(tz)