ČNB na svém únorovém zasedání představí prognózu, která bude počítat s nižší inflací v tomto roce i na horizontu měnové politiky (12 – 18 měsíců). K výraznější změně rétoriky a závazku ČNB intervenovat do přelomu roku 2017 ale pravděpodobně nedojde. ČNB opustí intervence, až uvidí, že se inflace odlepila z blízkosti nuly a míří viditelně nad cíl.

Nemusí být ještě nad ním, ale prognóza ČNB musí ukazovat, že za 12 – 18 měsíců ho výrazněji překoná (alespoň na 2,5 %). Současně ČNB musí věřit, že inflace nad cílem delší dobu vydrží, proto je třeba, aby za inflací stály sílící domácí mzdové tlaky.

Toho by se měla ČNB dočkat v průběhu druhé poloviny roku 2016. Pokračující tisk peněz v eurozóně v kombinaci s určitou dávkou opatrnosti ji ale pravděpodobně povedou k odsunutí exitu z intervencí na začátek roku 2017 (jako nejpravděpodobnější vidíme únorové zasedání).

Další výrazný posun exitu (konec roku 2017 nebo ještě dál) by podle našeho názoru vyžadoval výraznější zhoršení růstových vyhlídek v eurozóně, například v důsledku eskalující čínské krize. V tuto chvíli nedáváme tomuto scénáři pravděpodobnost vyšší než 20 %.

Exit sice bude ČNB komunikovat s předstihem, v tu chvíli již ale pro řadu exportujících podniků nemusí být na trhu dostupné výhodné zajištění proti posílení kurzu.

Rovnovážný kurz koruny bude v době exitu pravděpodobně díky pokračujícímu silnému růstu ekonomiky výrazně silnější (než jsou dnešní úrovně kurzu) – naše odhady pro začátek roku 2017 se pohybují okolo 25,00 EUR/CZK. Centrální banka tak výrazné posílení koruny po vypnutí intervencí ale asi nedovolí. Předpokládáme, že v horizontu 6 – 12 měsíců od konce intervencí se měnový pár díky tomu udrží nad 26,00 EUR/CZK.

Je možné, aby koruna v době exitu bezprostředně oslabila? Pravděpodobnost takového scénáře se zdá být nízká a vyžadovala by před ukončením exitu silný příliv spekulativních peněz sázejících na posílení koruny a přezajištěné české exportéry.

Jan Bureš, hlavního ekonoma Poštovní spořitelny