Podíl tuzemských značek na českém franšízovém trhu neustále roste. Na začátku letošního roku tvořily české franšízové značky 65 % trhu, což představuje meziroční nárůst o 7 p.b. Neznamená to však, že by se zahraniční sítě o náš trh nezajímaly, nebo by z něj dokonce odcházely. Vyplývá to z Reportu franchisingu Česká republika 2015, který každoročně zpracovává společnost PROFIT system franchise services.
 

Zahraniční značky si udržují konstantní růst, ale jejich podíl rok od roku klesá. „Domníváme se, že tento trend, který svědčí o určité vyzrálosti tuzemského franšízového trhu, bude stále pokračovat. Dnes víme, že Česko je pro zahraniční sítě stále atraktivní. V poslední době odhalilo svůj záměr o vstup hned několik zahraničních značek,“ říká Marek Halfar, ředitel poradenské společnosti PROFIT system franchise services.

Důvodem, proč podíl českých značek roste, je fakt, že stále více tuzemských podnikatelů již vnímá rozvoj prostřednictvím franšízových licencí jako atraktivní způsob expanze. Díky němu totiž mohou proniknout i do regionů, ve kterých by se jim nevyplatilo budovat pobočky vlastní.

Na počátku roku 2016 fungovalo na tuzemském trhu 236 konceptů, jež se rozvíjely prostřednictvím licenčních partnerů. Na základě úpravy metodiky, ke které společnost PROFIT system franchise services přikročila, patřilo 190 mezi reálné franšízy, 46 konceptů pak řadíme mezi partnerské systémy. Na základě změny metodiky a konsolidace franšízového trhu se společnost PROFIT system rozhodla zaměřit se ve svém Reportu franchisingu pouze na reálné franšízy a vyřadit z analýzy firmy fungující pouze na bázi partnerské spolupráce.

Hlavními atributy franšízového trhu byl růst mladších konceptů a konsolidace těch již déle na trhu působících. Mladší koncepty, kterým se podařilo etablovat na vysoce konkurenčním trhu, začaly expandovat se svými pobočkami do dalších regionů. Jednalo se například o franšízy sítě Konopná lékárna, poradenské společnosti Extéria, automyček MaxDrive či firmu zajišťující lékařskou soukromou přepravu Novodobá sanitka. Naopak firmy, které na českém trhu působí už více než 6 let a postupně rozšířily svou síť do všech regionů, započaly s konsolidací své sítě. Tyto společnosti se zbavovaly části franšízových partnerů a zavíraly neefektivní pobočky. Jejich sítě se tak zmenšovaly. Příkladem mohou být Hudební škola YAMAHA nebo obchody Hruška.

„V letošním roce se tuzemský franšízový trh stane svědkem dalšího růstu počtu nových franšízových konceptů. Jeho dynamika však nebude taková, jako v předešlých letech. Franšízový trh dospěl do fáze, kdy postupně dosahuje vrcholu a strop by se mohl pro následující období nacházet na úrovni 270 v případě započítání partnerských systémů, respektive 210, budeme-li mluvit o reálných franšízách,“ vysvětluje Marek Halfar.

Jak již bylo zmíněno, Report franšízingu se zaměřil především na reálné franšízy. „Zároveň jsme při porovnávání počtu franšízových a partnerských poboček také očistili jejich počet o pobočky České pošty, jež má přes 3000 provozoven, což by naše statistiky zkreslilo,“ vysvětluje Marek Halfar s tím, že loni na tuzemském trhu podnikalo pod franšízovými koncepty 3139 lidí, kteří měli na starosti více než 3900 franšízových poboček. Do spolupráce s partnerskými sítěmi bylo zapojeno přes 2600 podnikatelů, ti provozovali téměř 2900 partnerských poboček.

Rok 2015 opět prokázal, že model franšízingu pro svůj rozvoj stále volí častěji společnosti působící v sektoru Služeb.Počet reálných franšízových konceptů působící v tomto sektoru činil 106 značek, na oblast Obchodu pak zbývá 84 konceptů. Nejvíce franšízových sítí můžeme nalézt v kategorii Gastronomie (29 franšízových řetězců), Oděvy a obuv (29), třetí příčku pak zaujímají koncepty z kategorie Potraviny (23). Na čtvrtém místě pak jsou Realitní služby s 18 franšízovými sítěmi.

TOP 5 největších franšízových sítí (dle počtu franšízových poboček):

Franšízing je ověřenou metodou vydělávání peněz, kterou s úspěchem používají v mnoha oborech tisíce a tisíce podnikatelů na celém světě. Jde o systém marketingu produktů, služeb a technologií, spočívající v těsné a stálé spolupráci mezi právně a finančně odlišnými podniky – franšízorem a franšízantem - v rámci které franšízor poskytuje svým franšízantům určitý nárok, ale rovněž je zavazuje k povinnosti provozovat činnost v souladu s koncepcí franšízingu.

Tento nárok opravňuje každého franšízanta, výměnou za bezprostřední anebo zprostředkované finanční služby, například k využívání obchodního názvu, ochranné značky zboží nebo značky služby, know-how, obchodních a technických metod, apod. Mezi oběma subjekty je uzavřena smlouva v tomto smyslu.

„Franšízový způsob rozvoje využívají zejména značky, které chtějí se svou sítí expandovat například do regionů. Díky franšízingu se tak mohou realizovat i v oblastech, ve kterých by vlastní pobočky neotevíraly. Mnohdy je pro ně rozvoj prostřednictvím franšízantů nejen rychlejší, ale ekonomicky výhodnější,“ doplňuje Marek Halfar.

(tz)