Podle 14. mezinárodního průzkumu EY zaměřeného na podvody a korupci volá podnikatelská sféra v době rostoucího geopolitického napětí a nestability kapitálových trhů po větší transparentnosti. Eskalující hrozba kyberkriminality, financování terorizmu a rovněž nedávné odhalení možného masivního zneužívání offshoreových společností jsou faktory, které nutí vlády jednat.

Riziko postihů takových jednání pak zároveň motivuje firmy k intenzivnějšímu boji proti podvodům a korupci. Průzkum, který probíhal od října loňského do ledna letošního roku v 62 zemích a regionech celého světa včetně ČR a jehož se zúčastnilo 2825 manažerů, jednoznačně ukázal, že podnikatelská sféra se staví za větší transparentnost faktických vlastníků. Vědět, kdo skutečně vlastní a ovládá obchodní partnery společnosti, považuje za důležité 91 % (82 % v ČR) účastníků průzkumu.

Boj států proti korupci je koordinovanější a kromě stíhání firem je zřejmá snaha trestat i jejich představitele

„Státy si uvědomují hrozbu, kterou korupce představuje pro finanční systém, už tak zatížený nejrůznějšími tlaky. Proto se snaží stále úžeji spolupracovat při hledání nových možností, jak za protiprávní jednání stíhat konkrétní pachatele,“ řekla Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy. Tyto snahy mají mezi účastníky průzkumu EY plnou podporu – 83 % z nich se domnívá, že stíhání konkrétních osob za podvody a korupci pomůže odradit další od jejich páchání.

            „Navíc u nás v České republice do roku 2012, kdy byl přijat zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, nebylo možné firmy za korupci stíhat. V tomto směru teprve doháníme anglosaský svět,“ dodala Magdalena Souček.

Korupce stále bují

Za rozšířený jev ve své zemi korupci aktuálně považuje 39 % (54 % v ČR) všech oslovených manažerů. To znamená, že se od předchozích dvou globálních průzkumů realizovaných v roce 2014, resp. v roce 2012, prakticky nic nezměnilo, protože stejný názor v nich zastávalo shodně 38 % respondentů. V České republice je sice situace výrazně horší než v celosvětovém měřítku (54 %), nicméně v posledních letech sledujeme mírně pozitivní vývoj.

            „Protikorupční opatření se stále víc zaměřují na protistrany obchodních transakcí a na jejich etické chování,“ uvedl Tomáš Kafka, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY v České republice. „Ostatně o tom, že je to potřeba, svědčí i nedávná odhalení možného zneužívání offshoreových finančních struktur. Je proto pochopitelné, že šéfové podniků chtějí mnohem lépe znát své odběratele, dodavatele, společníky i ostatní obchodní partnery. Větší transparentnost je jednoznačně věcí veřejného zájmu.“

České šéfy začíná děsit kyberkriminalita

„Vidíme, že někteří zaměstnanci – a mohou k tomu mít nejrůznější důvody – jsou ochotni odcizit ze své společnosti důvěrné údaje, případně je zpřístupnit někomu mimo firmu,“ vysvětlil Daniel Bican, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY pro střední Evropu. „Dalším zdrojem komplikací je rozpor mezi ochranou osobních údajů a bezpečností. Řešení kybernetických hrozeb by měly mít u vedení a statutárních a dozorčích orgánů největší prioritu. Situace se oproti předchozím rokům začíná pomalu zlepšovat, už více než polovina českých manažerů má obavy z kyberkriminality a vnímá ji jako významné riziko.“

Češi obsadili první místo na světě v poskytování osobních darů a služeb za účelem získání zakázek

Uplácení zákazníků má zelenou – Čína drží prvenství v poskytnutí úplatku v zájmu získání či udržení zakázky, Češi v poskytování obchodních darů a Slováci v nákladech na reprezentaci. Hospodářské výsledky nejvíce zkreslují v Malajsii.

            Na 60 % respondentů považuje neetické jednání za ospravedlnitelné, je-li to v zájmu splnění finančních cílů. „Dva z deseti oslovených českých manažerů by byli ochotni zaplatit za získání zakázky, pokud to firmě k zakázce nebo jejímu udržení pomůže. V Číně je to dokonce polovina, což je v kontrastu s tím, že tam za korupci hrozí trest smrti. Za Čínany ale příliš nezaostávají ani manažeři na Slovensku, uplácela by téměř polovina,“ doplnil Tomáš Kafka.

            Zdá se tedy, že vedoucí pracovníci, kteří mají na starosti etiku a dodržování předpisů, budou mít v mnoha případech ještě hodně práce, aby se právě jejich společnost nedostala do hledáčku orgánů činných v trestním řízení.

            V rychle rostoucích ekonomikách (včetně ČR) panuje podle průzkumu přesvědčení, že tam korupčníci nejsou za své jednání dostatečně hnáni k odpovědnosti. Zhruba 70 % brazilských a shodně 56 % manažerů z afrických zemí a z východní Evropy i z Česka si myslí, že jejich stát se sice snaží korupci stíhat, ale nedaří se mu podezřelé usvědčit.

            „Díky užší mezinárodní spolupráci orgánů činných v trestním řízení je pro podvodníky a úplatkáře stále obtížnější uniknout stíhání,“ potvrdil Daniel Bican. „Současně ale odpovědi respondentů našeho průzkumu signalizují, že neetického jednání neubývá. Společnosti jsou tedy nadále vystaveny vážnému riziku, které pro ně představuje protiprávní jednání několika jejich zaměstnanců. Jednou z možností, jak se tomu bránit, je nepochybně lepší nasazení informačních technologií. Významné rezervy stále existují ve využívání forenzních datových analýz pro řízení rizik, dodržování zákonů a jiných předpisů a zlepšení interních vyšetřování.“

            I v rychle rostoucích ekonomikách lze najít pozitivní signály, kdy státní a zákonodárné orgány přijaly tvrdá opatření, která mají zamezit nekalým praktikám. Například v Číně se 74 % účastníků průzkumu domnívá, že stíhání korupce je účinné, což může svědčit o tom, že tamější vláda úspěšně plní svůj závazek bojovat proti korupci.

Čím důslednější dodržování předpisů, tím větší růst?

Expanze na nové trhy je pro většinu společností klíčovou prioritou. Je ale třeba si uvědomit, že přináší nová, neznámá rizika. Jak ukazuje průzkum EY, mnohé společnosti nedělají dost pro to, aby na tato rizika adekvátně reagovaly a omezovaly je:

- Jedna pětina účastníků průzkumu neprovádí v rámci protikorupční prověrky identifikaci obchodních partnerů.

- Jedna třetina před zahraniční investicí nevyhodnocuje rizika specifická pro daný stát.

- Pouze polovina respondentů používá pro identifikaci a snížení rizik forenzní nástroje datových analýz.

Na nová rizika je nutné reagovat novým způsobem

Důležitým zdrojem informací o možném nekalém jednání zůstává whistleblowing. Linku, na níž mohou zaměstnanci hlásit svá podezření z podvodu a korupce, má zavedenu 55 % oslovených společností. Přínos podnětů od zaměstnanců oceňují i zákonodárci – v některých zemích, například ve Spojených státech, dostávají whistlebloweři dokonce nemalou finanční odměnu. Ale ani tyto mechanizmy nejsou stoprocentně účinné. Na některé jejich limity upozornili i respondenti průzkumu: 18 % v ČR i celosvětově uvedlo, že by jim v oznámení podvodu nebo korupce zabránila loajalita vůči kolegům, a 24 % českých respondentů (19 % celosvětově) by tak neučinilo z loajality vůči vlastní firmě.  

- Respondenti jednoznačně podporují větší transparentnost faktických vlastníků: za důležitou ji považuje 91 % (82 % v ČR) účastníků průzkumu

- Korupce není na ústupu: podle 54 % čes­kých a 39 % respondentů celkově je to

v jejich zemi rozšířený jev

- Čeští manažeři pod tlakem zapomínají na morálku: 6 z 10 připouští neetické ovlivňování zákazníků

- Světové prvenství – čeští manažeři chtějí zákazníky uplatit dárky a službami

- Více než 84 % českých respondentů si myslí, že stíhání představitelů firem může odradit od podobných praktik

- Kyberkriminalita děsí více než polovinu českých manažerů