Společnost Manpower Česká republika zveřejnila v červnu výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce pro třetí čtvrtletí roku 2016. V rámci průzkumu Manpower Index trhu práce pro třetí čtvrtletí 2016 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 750 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce září 2016 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“
Manpower má pro Českou republiku k dispozici i sezonně očištěná data SAD (jelikož průzkum v ČR se provádí již pět let), která eliminují dopad sezonních výkyvů v datech týkajících se náborových aktivit. Tisková zpráva uvádí všechna data sezonně neočištěná.
Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro třetí čtvrtletí 2016 pokračování růstu náborových aktivit. Na 9 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 3 % předpovídají snížení počtu pracovních sil a 86 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro třetí čtvrtletí 2016 hodnotu +6 %.
„Třetí čtvrtletí je nejsilnějším obdobím roku na trhu práce, kdy je nejnižší nezaměstnanost a v plném proudu jsou sezonní práce ve stavebnictví, zemědělství a hotelnictví. Čistý index trhu práce nám vychází pozitivní i po sezonním očištění, tzn. že trend je rostoucí bez ohledu na letní sezonu, řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika a dodala: „Rok 2016 znamená ještě větší nedostatek lidí pro všechny typy pracovních pozic, včetně nízkokvalifikovaných, především ve výrobě, logistice a službách. Současný kvartál je také obdobím roku, kdy zaměstnavatelé nejvíce nabírají nové zaměstnance, a nezaměstnanost dosahuje ročního minima. Firmy nemohou obsadit svá volná pracovní místa a největším HR tématem letošního roku je, jak mají své požadavky na nové zaměstnance, interní procesy, způsoby řízení a motivace lidí přenastavit tak, aby měly dostatek lidí a mohly plnit své obchodní cíle. Česká republika je ve většině regionů na úrovni plné zaměstnanosti, nadále ale zůstávají regiony a celé skupiny aktivní populace, které se potkávají s velkými bariérami na trhu práce při hledání uplatnění. To je další velkou výzvou pro samotné firmy a zároveň i pro stát a každého jednotlivce, jak tuto diskrepanci co nejefektivněji eliminovat.“
Porovnání organizací podle velikosti
V příštím čtvrtletí se očekává nárůst náborových aktivit ve všech čtyřech kategoriích podniků podle velikosti. Zaměstnavatelé středních společností hlásí nejsilnější aktivní náborové prostředí s Čistým indexem trhu +22 % a Velké podniky meziročně klesly o 8 p.b. na stále vysokých +21 %. Optimizmus Malých podniků naopak výrazně vzrostl a Čistý index činí tentokrát +15 %. Zaměstnavatelé v mikropodnicích s méně než pěti zaměstnanci hlásí mírně pozitivní plány s Čistým indexem +4 %.
Žebříček podle odvětví
Zaměstnavatelé v osmi z 10 odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí zvyšování počtu pracovních sil. Nejsilnější náborové prostředí předpovídá odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody s Čistým indexem trhu práce +18 %. Příznivé náborové prostředí mohou očekávat uchazeči o práci také v odvětví Stavebnictví s Indexem +14 % a v dalších dvou odvětvích – Finance, pojištění, nemovitosti a služby podnikům a Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov s Indexem +13 %. Zaměstnavatelé v odvětví Těžba nerostných surovin očekávají pokles počtu pracovních sil, Index vykazuje hodnotu -3 %. V nejvýznamnějším zaměstnavatelském segmentu – Zpracovatelském průmyslu – náborové aktivity ve srovnání s loňským rokem ochladly na +3 %.
Regionální srovnání v rámci ČR
Zaměstnavatelé ve všech třech regionech očekávají v příštím čtvrtletí nárůst počtu pracovních sil. Příznivé náborové plány s Čistým indexem trhu práce +11 % hlásí zaměstnavatelé na Moravě. V Čechách má Index hodnotu +5 % a v Praze +4 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím Index na Moravě posílil o 6 procentních bodů a v Čechách o 2. Náborové plány v Praze lehce oslabily o 2 procentní body.
Globální pohled
Výsledky průzkumu pro třetí čtvrtletí ukazují, že většina zaměstnavatelů očekává různou míru nárůstu počtu pracovních sil. Zlepšení náborového prostředí se předpokládá ve 40 ze 43 zemí a oblastí. Řada zaměstnavatelů ale předpovídá, že nárůst bude probíhat pomaleji než v předchozím čtvrtletí a v meziročním srovnání. Výrazné změny v celkové jistotě zaměstnavatelů jsou ojedinělé a v některých zemích, především v Brazílii a Číně, pokračuje sestupný trend, patrný už v předchozím období. V porovnání s předchozím čtvrtletím 14 ze 42 zemí a oblastí hlásí posílení náborových plánů. Sedm zemí a oblastí zůstává beze změny a ve 21 Index oslabil. V meziročním srovnání se Index zlepšil ve 13 zemích a oblastech, snížil ve 24 a v pěti zůstal nezměněn. Nejsilnější Index hlásí Indie, Japonsko, Tchaj-wan, Guatemala, Rumunsko a USA, nejslabší Brazílie, Itálie a Švýcarsko. Další výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce budou zveřejněny 13. září 2016.
O průzkumu
Manpower Index trhu práce
Průzkum Manpower Index trhu práce se provádí každé čtvrtletí za účelem sledování záměrů zaměstnavatelů snížit nebo zvýšit počet zaměstnanců během následujícího čtvrtletí. Průzkum probíhá již více než 50 let a za tuto dobu se stal jedním z nejdůvěryhodnějších průzkumů náborové aktivity na světě. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 59 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 43 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor.
Průzkum Manpower Index trhu práce nyní probíhá v těchto 43 zemích a oblastech světa: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Čína, Finsko, Francie, Guatemala, Hongkong, Indie,
Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kostarika, Kanada, Kolumbie, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Panama, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Turecko, USA a Velká Británie. Projekt odstartoval ve Spojených státech a Kanadě v ro-
ce 1962 a v roce 1966 se zapojila také Velká Británie. V roce 2002 se připojují Mexiko a Irsko, o rok později pak dalších 13 zemí. Nový Zéland se přidává v roce 2004, Čína, Indie, Švýcarsko a Tchaj--wan v roce 2005 a Argentina, Peru, Kostarika a Jihoafrická republika v roce 2006. V roce 2008 se do projektu zapojují i Česká republika, Guatemala, Kolumbie, Polsko, Rumunsko a Řecko, v roce 2009 Maďarsko a Brazílie, v ro-
ce 2010 Panama, pro rok 2011 Bulharsko, Izrael, Slovensko, Slovinsko a Turecko, v roce 2012 Finsko, v roce 2016 Portugalsko.
(tz)