Česká bankovní asociace v aktuální makroekonomické prognóze mírně zlepšila odhad růstu české ekonomiky v roce 2016 na 2,5 %. Ekonomický růst bude ovlivňovat zejména spotřeba domácností, podpořena nízkou nezaměstnaností a slabou inflací. Slabší investice zpomalují dovoz, což při dobré exportní výkonnosti zvýší příspěvek čistého exportu k růstu. Ukončení kurzového závazku bude v příštím roce jedním z hlavních makroekonomických témat.

Po vyprchání mimořádného impulzu opožděného dočerpávání EU fondů česká ekonomika dle očekávání mírně zpomaluje. Data za první polovinu roku, kdy růst HDP dosáhl 2,8 %, svědčí o tom, že zpomalení nebude nijak dramatické. „Do české ekonomiky se zatím viditelně nepromítají žádná z existujících vnějších rizik, jako jsou obchodní války, brexit či propad poptávky po automobilech,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

Zbytek roku ve znamení pevné důvěry

Pro rok 2016 mírně zlepšujeme celoroční odhad růstu HDP na 2,5 %. Základním tahounem růstu bude solidní spotřeba domácností, která stoupne o 2,7 %, což je nepatrně slabší výsledek, než předpokládala červencová prognóza.

Reálné příjmy domácností se v roce 2016 zvýší nejvíce od roku 2007. Domácnosti sice utrácejí, ale také spoří a investují. „Pevná důvěra ve vlastní finanční situaci, v kombinaci s obavami z obratu sazeb na hypotečním trhu a pokračujícího růstu cen nemovitostí, vede ke zvýšenému zájmu o nákup nemovitosti na hypotéku. Splácení hypoték potom nejen může omezovat spotřebu domácností z titulu splátek, ale může také vést ke zvyšování úspor pro případ nenadálých situací v budoucnu,“ vysvětluje Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.

„Také investiční poptávku vidíme slabší než před třemi měsíci, a to zejména kvůli nízké investiční aktivitě veřejného sektoru. Existující zpoždění ve výdajích na dopravní infrastrukturu, které se projevuje mimo jiné také nižšími rozpočtovými výdaji ve veřejných financích, se do konce roku pravděpodobně nepodaří dohnat,“ uvádí Pavel Sobíšek. Pokles tvorby fixního kapitálu v roce 2016 očekáváme v rozsahu 1,5 %.

Nižší investice současně vedou při své vysoké dovozní náročnosti k oslabení dovozu. Tempo růstu reálného vývozu naopak zůstává solidní díky přetrvávající poptávce po dopravních prostředcích, které jsou hlavním vývozním artiklem tuzemského průmyslu. Čistý vývoz bude v důsledku po spotřebě domácností další složkou poptávky, která potáhne letošní hospodářský růst. Mírné zvýšení ceny ropy reálný výhled domácí ekonomiky pro tento rok již nemá potenciál příliš ovlivnit.

Pokračující růst s vyšší nejistotou

V roce 2017 očekáváme prakticky stejnou dynamiku hospodářského růstu jako v roce 2016, ovšem s určitou strukturální změnou na straně poptávky. Investice v roce 2017 již nebudou zatíženy efektem mimořádně silné základny z roku 2015, a proti roku 2016 by měly vzrůst o téměř 3 %.

„S oživením investic přijde i zvýšení importu a pokles významu čistého vývozu jakožto zdroje růstu HDP,“ říká Michal Skořepa, analytik České spořitelny. Moment ukončení intervencí ČNB, způsob provedení a následný vývoj kurzu koruny společně s reakcí centrální banky bude proto jedním z hlavních makroekonomických témat roku 2017. Je otázkou, zda vytištění korun v řádovém objemu 700-1000 mld. Kč bude znamenat dlouhodobější znehodnocení měny.

Spotřeba domácností udrží obdobnou dynamiku jako letos a budou ji podporovat obdobné faktory. Při poklesu průměrné míry nezaměstnanosti na 5,2 % očekáváme zrychlení růstu mezd na 4,5 %. Do růstu mezd promluví kromě nově pozorovaného nedostatku pracovních sil i v segmentu nižších kvalifikací rovněž nová výše minimální mzdy. Prakticky jediným faktorem, který může tlačit na vzestup cen globálně obchodovatelného zboží, je zvýšení cen ropy. Průměrnou cenu ropy aktuální prognóza očekává ve výši 55 USD za barel. Rok 2017 bude rokem volebním, takže celkovou spotřebu posílí i vládní výdaje.

Rizika a nejistoty prognózy

Na domácí půdě je základním pramenem nejistoty hra o korunu. Aktuálně je konsenzuální náhled na ukončení kurzového závazku ve druhé polovině roku 2017. „Centrální bankéři ale budou rozhodovat o jeho ukončení v závislosti na řadě okolností, klíčovým faktorem bude zejména dosažení inflačního cíle. Svou roli může sehrát i vývoj cen ropy, jejíž zdražení je jednou z mála nadějí pro růst globální inflace. Listopadové jednání OPECu totiž může napovědět, jestli se na mírné a především trvalé zvýšení cen ropy lze spolehnout,“ říká Eva Zamrazilová. Na ukončení kurzového závazku bude mít vliv i další průběh kvantitativního uvolňování ECB.

V roce 2017 bude evropská, a tedy i česká ekonomika ovlivněna celou řadou významných událostí. „Klíčové volby ve Francii a v Německu, zahájení brexitu, odezvy na případný neúspěch ústavního referenda v Itálii koncem tohoto roku – to vše může mít výrazné dopady na odvahu evropských firem a domácností investovat a utrácet. Díky své silné orientaci na export do Evropy nakonec důsledky těchto událostí zřetelně pocítí i česká ekonomika,“ uzavírá Michal Skořepa.

###

O prognóze ČBA

Tato prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků 8 členských bank ČBA: Helena Horská a Michal Brožka (Raiffeisenbank), Petr Dufek (ČSOB), Petr Gapko (Moneta Money Bank), Pavel Sobíšek (UniCredit Bank), Michal Skořepa (Česká spořitelna), Petr Sklenář (J&T Banka), Jan Vejmělek a Viktor Zeisel (Komerční banka) a Jakub Seidler (ING Bank). Za ČBA se na tvorbě prognózy podílí Eva Zamrazilová.

O České bankovní asociaci

Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 a je dobrovolným sdružením právnických osob podnikajících voblasti peněžnictví. V současné době sdružuje 39 členů. Rolí asociace je především zastupovat a prosazovat společné zájmy členů, prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti, podílet se na standardizaci postupů vbankovnictví a na vytváření odborných zvyklostí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie a vyvíjet aktivitu v informativní a školící oblasti. ČBA je členem Evropské bankovní federace aEuriboru.

(tz)