Aktuálně k 11. listopadu 2016 dle údajů Registru ekologických podnikatelů (REP) hospodařilo ekologicky v ČR 4259 ekofarem (téměř 9 % zemědělských podniků v ČR) na celkové výměře zhruba 505 000 hektarů, což představuje 12% podíl z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Za posledních deset let vzrostla výměra téměř dvojnásobně z původních 255 000 hektarů (nárůst v průměru o 7 % ročně) a počet farem stoupl pětinásobně (z 829 v 2005).

Česká republika patří mezi 20 zemí světa s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství a mezi 10 zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě. V rámci EU si ČR drží 4. pozici po Rakousku, Švédsku a Estonsku. Zastoupení ekologického zemědělství v jednotlivých krajích ČR není rovnoměrné. Největší plochy půdy v EZ se nacházejí v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. Až 88 % výměry zařazené v EZ se nachází v těchto méně příznivých oblastech (LFA). V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský (563 farem).

            Ekologickými zemědělci je v ČR obhospodařováno více než 40 % trvalých travních porostů, okolo 2 % orné půdy a zhruba 9 % ploch trvalých kultur (resp. téměř 13 % sadů a 5 % vinic). V ekologickém zemědělství jsou hlavními plodinami na orné půdě téměř vyrovnaně obiloviny a pícniny. V roce 2015 byly v EZ pěstovány obiloviny zhruba na 28 000 hektarech, luskoviny na zrno na 2300 hektarech, technické plodiny na 3300 hektarech(z toho přes 60 % tvořily olejniny a třetinu LAKR), zelenina a okopaniny na necelých 250 hektarech (jen 0,4 % orné půdy).

            V režimu ekologického zemědělství je chováno již 17 % skotu (2% podíl mají dojnice), 44 % ovcí, 36 % koz a 21 % koní, chov drůbeže a prasat zůstává zanedbatelný. V českém ekologickém zemědělství jednoznačně dominuje chov masného skotu. Od roku 2001 se počet ekologicky chovaného skotu zvýšil trojnásobně (ze 79 000 na 238 000 kusů), z toho počet krav BTPM vzrostl téměř sedminásobně (z necelých 16 000 na více než 100 000 kusů) a tvoří dnes více než polovinu všech krav BTPM v ČR.

            U obilnin vzrostla od roku 2001 plocha téměř trojnásobně a produkce bioobilí dokonce více než sedmkrát (z necelých 9000 na téměř 66 000 tun v roce 2015). Obiloviny v EZ tvoří necelé 2 % ploch obilovin v ČR a 1 % na jejich celkové produkci. Produkce bio hovězího masa se od roku 2001 zvýšila více než dvojnásobně (z 2700 na 5900 tun v roce 2015) a představuje 6% podíl na celkové produkci hovězího masa v ČR. Významný je prodej zástavu, v roce 2015 bylo prodáno téměř 50 000 kusů mladých zvířat skotu (v přepočtu dalších 4400 tun masa). Produkce biomléka vzrostla trojnásobně a roční produkce se dnes pohybuje okolo 30 milionů litrů, což představuje zhruba 1% podíl na celkové produkci mléka v ČR.

            Na konci roku 2015 bylo jako výrobce biopotravin registrováno 542 subjektů (téměř 3% podíl na celkovém počtu výrobců potravin a nápojů v ČR). Z toho téměř dvě pětiny z nich jsou faremní zpracovatelé. Nejčastěji jde o výrobu vína, zpracování mléka a mléčných výrobků, zpracování ovoce a zeleniny a zpracování masa. Téměř pětkrát vzrostl od roku 2007 počet registrovaných distributorů biopotravin na 409 subjektů ke konci roku 2015. Celkový obrat s biopotravinami českých subjektů, včetně vývozu, dosáhl v roce 2014 přibližně 3,2 mld. Kč; z toho zhruba 37 % (1,17 mld. Kč) činil export a domácí spotřeba biopotravin dosáhla 2,02 mld. Kč (meziroční nárůst o 3,9 %). Od roku 2005 (první dostupná data) vzrostl trh biopotravin téměř čtyřnásobně z původní 0,5 mld. Kč.

            Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává pod hranicí 200 Kč (191 Kč v roce 2014) a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů stagnuje okolo 0,7 % (0,72 % v ro­ce 2014). Jen pro srovnání – průměr EU představuje okolo 45 eur a podíl mezi 2 až 3 %.

            Hlavní kategorií biopotravin s největším objemem prodejů je dlouhodobě kategorie Ostatní zpracované potraviny (33% podíl, přičemž čtvrtinu tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ), následuje Mléko a mléčné výrobky (22 %) a Ovoce a zelenina (14 %).

            Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (celých 57 %, tj. za 1,2 mld. Kč), na druhém místě pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (25 %). Biopotraviny z dovozu dosahují až 49 %, při zahrnutí jen finálních biopotravin dosahoval dovoz 43 % maloobchodního obratu.          

(tz)