Dvacet let členství České republiky v Evropské unii (výročí připadá na 1. května 2024) přineslo podnikům českého železničního průmyslu sdruženým v ACRI – Asociaci podniků českého železničního průmyslu – tržby v řádech stovek miliard korun.

Samotné podniky dokázaly po vstupu ČR do EU až trojnásobně navýšit své obraty na trzích zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP – Švýcarsko, Norsko a Lichtenštejnsko) a na další zakázky na ­trzích EU si hodlají sáhnout. Členství v EU není jen motorem růstu objemu jejich exportu, ale zvyšuje také tempo inovací a implementace nových technologií do výroby.

„Pro nejvýznamnější firmy českého železničního průmyslu aktuálně činí podíl exportu na trhy EU (resp. EHP) v průměru kolem 80 % produkce a mnohé firmy jsou v rámci oborů, ve kterých působí, evropskou jedničkou. Celkově tak firmy českého železničního průmyslu realizují exportní tržby do zemí EU a EHP ve výši téměř 60 miliard korun ročně,“ řekla Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI Asociace podniků železničního průmyslu ČR.

Například Škoda Group, česká jednička ve výrobě kolejových vozidel, jen za posledních pět let od roku 2019 získala v EU zakázky za téměř 120 miliard korun, kromě Česka primárně na Slovensku, v Německu, Finsku, Lotyšsku či Estonsku. „Například v Německu jsme největším dodavatelem tramvají s tamním tradičním rozchodem 1000 mm,“ řekl Tomáš Ignačák, místopředseda představenstva a prezident re­gionů střední a východní Evropy, a dodal: „Tak významný objem zakázek by bez našeho členství v EU byl de facto nesplnitelný.“

Podobné výsledky, za kterými stojí členství ČR v EU, hlásí bohumínský Bonatrans, který se vypracoval na největšího výrobce železničních dvojkolí v Evropě. „Naše obchodní tržby z exportu do zemí EU a EHP dosáhly za posledních dvacet let 92 miliard korun a tvoří přibližně 85% podíl na celkových tržbách,“ potvrdil Jakub Weimann, předseda představenstva a generální ředitel Bonatrans Group, a dodal: „Například, když porovnáme vývoj objemu ročního exportu do zemí EU a EHP v roce 2003 a o dvacet let později, vidíme absolutní nárůst z 2,4 na 7,2 miliardy korun ročně, tedy na trojnásobek. Díky členství v EU jsme se dostali na významné trhy v EU, kde před tím existoval lokální konkurent a trhy byly pro nás do té doby z velké míry uzavřeny. Platí to například o Francii nebo Itálii, kde jsme před rokem 2004 realizovali tržby do 70 miliónů korun ročně, zatímco v posledních letech to je více než desetinásobek.“

Přínosy českého členství v EU vidí i další firmy z železničního průmyslu. A to nejen z hlediska nárůstu objemu tržeb a exportu. Přínosy spatřují například v unifikaci norem, nebo i čistě v marketingu, kdy značka a image EU je také klíčem, který otevírá dveře na řadu trhů.

Týká se to například české společnosti BORCAD, která je lídrem ve výrobě sedaček pro kolejová vozidla. Tomáš Boruta, obchodní a marketingový ředitel, k tomu sdělil: „Členství v EU pro nás z hlediska rozvoje podnikání znamenalo zjednodušení přístupu na zahraniční trhy. Mám na mysli zejména odstranění obchodních a časových bariér v souvislosti se zahraničním obchodem v rámci EU, ale i zlepšení image díky značce EU na západních trzích. Členství v EU přineslo také implementaci jednotných unijních předpisů a norem, a právě tato unifikace dost výrazným způsobem otevřela či pootevřela BORCADu přístup na další trhy.“

Jednoznačné přínosy členství v EU potvrzují i další výrobci a dodavatelé ze sektoru železničního průmyslu, jako jsou například dodavatel bezpečnostních systémů Retia nebo Kontron, který je generálním dodavatelem technologií GSM-R. I pro jejich podnikání vstup ČR do EU před 20 lety znamenal impulz pro rozvoj podnikání například ve zjednodušení administrativy při exportu, ale i importu v rámci EU, mobility a volného pohybu osob a zboží v rámci EU. „Bez členství v EU bychom se těžko prosazovali na zahraničních trzích a účastnili se důležitých tendrů,“ komentovali zástupci obou firem. V podobném duchu doplňuje společnost ZKL, která je lídrem v oblasti výroby valivých ložisek a pro kterou přínos členství v EU tkví hlavně v neomezeném pohybu v rámci prostoru pro obchodní zástupce a také v tom, že je ČR členem bezcelní zóny.

O tom, co přineslo 20 let ČR v EU pro český železniční průmysl, ale i o tom, co chystá stát v oblasti rozvoje české železnice, se diskutovalo 15. dubna na Fóru ACRI o budoucnosti českého železničního průmyslu. Diskuze se zúčastnili ministr dopravy Martin Kupka, generální ředitel SŽ Jiří Svoboda, generální ředitel ČD Michal Krapinec, ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář, vrchní ředitelka sekce ekonomické spolupráce Kateřina Sequensová z Ministerstva zahraničních věcí ČR a zástupci předsednictva ACRI Tomáš Ignačák (Škoda Group), Zdeněk Chrdle (AŽD Praha) a Jakub Weimann (Bonatrans Group).

Podle ministra dopravy Martina Kupky má železnice jednoznačně budoucnost a záleží na nás, jak ji napíšeme. Stát se stará o to, aby státem vlastněný dopravce byl zdravý a mohl investovat do modernizace vozidlového parku. Správa železnic má prostředky, aby masivně modernizovala železniční infrastrukturu. Tím jsou vytvořeny podmínky, které dávají českému železničnímu průmyslu příležitost zúročit svou vynalézavost a aktivitu.

Generální ředitel ČD Michal Krapinec k tomu dodal, že České dráhy plánují vytvořit pro český průmysl také řadu příležitostí, když hodlají investovat do roku 2030 až 160 miliard korun. A to primárně do nákupu vozidel.

Členové ACRI působí v řadě zemí světa. Včetně Kanady, Turecka či Indie. Jsou mimořádně úspěšní na mnoha trzích. Aktivně jim v tom pomáhá také Ministerstvo zahraničních věcí ČR, které v zahraničí hájí jejich zájmy a šíří tam dobrou pověst našeho železničního průmyslu. České firmy tam nejen vyvážejí, ale usazují se tam a vyrábějí. Pro Ministerstvo zahraničí jsou podle Kateřiny Sequensové dlouholetým spolehlivým partnerem na ekonomických misích.

(tz)