V březnu před pěti lety byla uzavřena Dobrovolná dohoda plynárenských společností se státem, směřující k rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě. Co se u nás v této oblasti změnilo za uplynulé pětiletí v porovnáním s Evropou a ostatním světem, bylo hlavním tématem našeho rozhovoru s Ing. Markétou Schauhuberovou, manažerkou České plynárenské unie:

Připomeňme si nejdříve, k čemu se stát v roce 2005 zavázal a jak ou roli zde měly sehrát plynárenské společnosti.
V souladu s Bílou knihou evropské dopravní politiky (White Paper on European Transport Policy) vláda ČR ve svém usnesení č. 563 z 11. května 2005 schválila Program podpory alternativních paliv v dopravě – zemní plyn, kterým dala zelenou rozvoji využití zemního plynu v dopravě s cílem nahradit do roku 2020 minimálně 10 procent celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě zemním plynem. Plynárenské společnosti se pak zavázaly podpořit vytvoření potřebné sítě plnicích stanic stlačeného zemního plynu, která by se měla do roku 2020 rozrůst na zhruba 400 stanic.
Kolik nyní u nás jezdí vozidel se CNG pohonem v porovnání se světem?
Ke konci roku 2009 u nás jezdilo 1800 CNG vozidel, loni jejich počet vzrostl na 2500 – což představuje meziroční nárůst neuvěřitelných 39 procent – a v současné době je to již 2700 vozidel, z toho 306 autobusů. Za uplynulý rok přibylo 36 CNG autobusů, což není mnoho, zato roste počet nákladních a užitkových vozidel s pohonem na CNG včetně čisticí a svozové techniky pro města a obce. U těchto typů vozidel je to krok k ozdravení ovzduší znečištěné zplodinami z výfuků benzinových a dieselových motorů. Pro porovnání, v Evropě jezdí již 1,4 miliony CNG vozidel, ve světě pak více než 12 milionů.
Odpovídá tomu i spotřeba zemního plynu v dopravě?
Ano, v tuzemsku se každoročně zvyšuje minimálně o dvacet procent, přičemž loni představovala  více než 10 milionů metrů krychlových plynu. Je to navýšení o téměř 2 miliony metrů krychlových, což tvoří 24procentní meziroční nárůst. V porovnání s tím je bilance spotřeby v Evropě a ve světě  nesrovnatelná; v evropské dopravě se spotřebovalo v roce 2010 téměř 8,7 miliard metrů krychlových a ve světě více než 40 miliard metrů krychlových stlačeného zemního plynu.
A jak by to mohlo vypadat za dalších devět let, tedy v již vzpomínaném roce 2020?
Vezmeme-li v úvahu, že Evropská komise počítá do roku 2020 s náhradou 20 procent klasických ropných pohonných hmot alternativními palivy, z toho s polovičním podílem CNG, představuje to v Evropě asi 23,5 milionu vozidel na CNG a 20 tisíc plnicích stanic. Tato čísla hovoří sama za sebe. Poradenská společnost Global Industry Analysts (GIA) vydala komplexní globální zprávu o trhu s vozidly poháněnými zemním plynem a z ní mimo jiné vyplývá, že už za čtyři roky bude na našem kontinentu jezdit téměř 29 milionů CNG vozidel.
Kolik je nyní u nás plnicích stanic stlačeného zemního plynu na rozdíl třeba od našich sousedů Rakouska a Německa?
Celkem má ČR dnes i s těmi neveřejnými, které patří například dopravním podnikům a jsou pouze pro autobusy, 47 CNG stanic. Pro veřejnost funguje už 33 veřejných stanic, tři z nich jsou zatím v tzv. zkušebním provozu. Letos by se mohlo otevřít dalších osm až deset veřejných stanic. Ty tři nejnovější, které se teprve oficiálně otevřou, jsou v Jablonci, Kladně a Lounech. V Rakousku můžete natankovat asi u 220 plnicích stanic, v Itálii jich funguje 770 stanic a dalších 70 má ve výstavbě, Německo má dokonce 900 stanic. Celkem je dnes v Evropě 3570 veřejných plnicích stanic a dalších 345 je ve výstavbě.
A kolik „plniček“ je ve světě?
Celkem jich je 17 755 a výstavba dalších 1530 se plánuje.
Bude mít podle vás CNG podporu Evropské komise i v dlouhodobějších horizontu?
Podle zprávy předložené letos v lednu Evropské komisi skupinou zainteresovaných odborníků bude hrát zemní plyn klíčovou roli v dlouhodobé strategii do roku 2050 v energetické náročnosti odvětví dopravy z alternativních a udržitelných zdrojů. Podle této zprávy mají alternativní paliva potenciál postupně nahradit fosilní zdroje.

rozmlouval Jiří Novotný