Mieczyslav Molenda, zakladatel a majitel GASCONTROLLoňský rok byl pro GASCONTROL, společnost s r. o., která si mimochodem připo­mněla čtvrtstoletí od svého založení, i skupinu GASCONTROL GROUP, po všech stránkách velmi náročný. Přesto se může pochlubit i úspěchy, zejména na poli inovací. O podrobnosti na toto téma jsme požádali v rozhovoru zakladatele a majitele Mieczyslawa Molendu:

Jak hodnotíte uplynulý rok 2017? Splnil vaše očekávání a plány?

Každý rok přináší něco dobrého, ale i nějaké problémy. Obecně ho hodnotím podobně jako rok 2016. Nebyl to špatný rok, ale mohl být i lepší. Některým firmám ve skupině se dařilo více, jiným méně, celkově jsme ale plánované hospodářské výsledky splnili. Firma v roce 2017 prošla prvním rokem stabilizace vlastnických vztahů a celé skupiny, která proběhla úspěšně. Jedině díky kolegiální a týmové práci jsme všechny těžkosti prvního stabilizačního roku překonali a zvládli. Jsme dobrý tým, který je soudržný a jde správným směrem. Proto dovedeme řešit i úkoly, se kterými se na pracovní cestě setkáváme, včetně insolvence našich odběratelů nebo restrukturalizace firem v našem regionu. Stále platí, že jedině poctivá práce může firmu rozvíjet.

Které firmy ze skupiny si vedly nejlépe a čemu to připisujete?

Nejlépe ve skupině si vedly ty firmy, které považujeme za motor našeho podnikání. Mezi ně patří GASCONTROL, GASCONTROL PLAST, IGEA, Moravský Plynostav, KPTECH, ale i další firmy, které vykázaly solidní výsledky. Některé firmy udělaly velký kus práce ve svém rozvoji a zefektivnění činnosti. Mám na mysli například VÚSAPL Nitra, který se začal úspěšně více orientovat na trhy v sektoru automotive.

Máte za sebou i jeden vodárenský projekt – opravu jezu Lhotka na Odře, znamená to, že rozšiřujete své aktivity více mimo plynárenství?

Firma i skupina GASCONTROL se snaží využívat všech možností pro uplatnění svých zkušeností a odborníků, a to i v oblastech příbuzných či souvisejících s portfoliem našeho podnikání. Kromě plynárenství, které zaujímá v aktivitách naší skupiny zhruba 40–50 %, nás zajímá i strojírenství. Oprava jezu byla výzvou. Byl to náročný, ale velmi zajímavý projekt, a mohu říci, že se podařil, a věřím, že Povodí Odry bylo s naší prací spokojené. Ukázali jsme, že máme šikovné a zkušené lidi a že se můžeme zapojovat i do takovýchto náročných zakázek.

Každý rok přicházíte s určitými inovacemi, bylo tomu tak i v tom minulém?

Ano, bez inovací, výzkumu a vývoje firma začíná stagnovat, proto inovacím věnujeme velkou pozornost. Například GASCONTROL PLAST zavedl výrobu desek s tloušťkou do 15 mm. Rozšířili jsme tak naši nabídku ze stávajících maximálně 12 mm. Dále jsme instalovali novou technologii na výrobu vícevrstvých trubek. Svým způsobem jedinečné zařízení nám umožní vyrobit potrubí s rozměrově integrovanou barevnou vnější vrstvou, což je důležitá podmínka pro zahraniční trhy. Tato novinka, včetně nové suroviny PEX, kvalitativně posouvá potrubní systémy na vyšší úroveň odolnosti, a tedy i bezpečnosti a životnosti.

Z dalších inovací bych zmínil zahájení výroby nového typu odorizačního zařízení, které jsme sami vyvinuli a jež má pozitivní dopad na životní prostředí i cenu. Dále z oblasti měření a regulace jsme se specializovali na zařízení pro mobilní zásobování a převoz LNG, tedy zkapalněného zemního plynu. Takové zařízení se začíná prosazovat v Polsku, ale i na některých místech u nás, kde není rozšířena plynofikace, a LNG je tam vhodnou alternativou. Cisterna dnes převeze 25 tun zemního plynu, z toho získáme zhruba 30 tisíc kubíků zemního plynu. Dříve se dalo přepravit dva tisíce kubíků, je to obrovský posun a zároveň příležitost ve státech, které nemají tak hustě zasíťované plynovody, jako např. ČR (zhruba 83 % území).

Připomněli jste si loni také čtvrtstoletí existence. Jak se za tu dobu GASCONTROL změnil?

Stačí si uvědomit, že jsme začínali s jedním zaměstnancem a dnes jich máme zhruba tisíc. Když se podíváme zpět do prvního roku společnosti GASCONTROL, tedy do roku 1992, tak v té době obrat společnosti činil 7 mil. korun a dnes je to více než 1,5 miliardy. Začátky firmy byly těžké, výroba probíhala v náročných pracovních podmínkách v pronajatých prostorách, které nebyly ani vytápěné. V privatizaci firma nezískala žádné výrobní prostředky, začínala od nuly. Podařilo se nám však postupně vybudovat silnou skupinu firem, kterou dnes znají nejen obyvatelé Moravskoslezského kraje.

Firmy si stěžují na nedostatek techniků. Jak se daří vám získávat nové zaměstnance a udržet si ty stávající, aby neodcházeli? Co se vám osvědčilo?

Každá firma má své postupy v personální politice, přizpůsobené vlastním nárokům, případně regionu. Je to velké téma, o kterém bychom se mohli bavit dlouho, ale zjednodušeně se dá říct, že se prostě snažíme dobře starat o své zaměstnance a vážíme si svých dlouholetých a zkušených pracovníků. No, a po těch letech už víme, jak získat odborníky, ale více nechci prozrazovat, je to určité know-how naší firmy.

Vidíte nějaké nové trendy a nové příležitosti ve vašem oboru podnikání? Jaké směry považujete za perspektivní?

Perspektivní je a bude energetika, protože bez ní nemůže společnost fungovat. Bohužel si to mnozí politici neuvědomují a místo toho, aby rozvíjeli energetiku, tak ji devastují, jako například Německo, které zavírá atomové elektrárny. Jaká je náhrada místo nich? Jádro přece patří mezi ekologické zdroje, nevychází z něj žádné oxidy dusíku, uhlíku a síry, je to téměř dokonalý proces. Jediná nevýhoda je, že musíme dobře uskladnit vyhořelé palivo, ale to je všechno.
My se snažíme jít cestou energetických úspor a snižování energetické závislosti, která je pro firmy a společnost zásadní. Jedním z příkladů je naše společnost GGC Energy, která nabízí řešení v podobě bezolejových turbín s vysokou účinností, které mohou vyrábět vlastní energii. Dalším směrem je větší využití obnovitelných zdrojů. Ale efektivně, ne jak se to stalo u nás, že musí obyvatelé i firmy enormně doplácet na OZE, např. fotovoltaiku, která se dotuje 30 miliardami korun. Stát přece může upravit dotační podmínky tak, aby to mělo větší přínos pro společnost, například aby bioplynová stanice podstatnou část svého denního výkonu dávala ve špičce, kdy je nejvyšší spotřeba energie. Může také zavést jiná efektivní opatření pro využití OZE účelově.

Česká republika zažívá hospodářský růst, politické prostředí v ČR se změnilo, na druhé straně ale řada problémů, nedokonalých zákonů a byrokracie přetrvává. Jak hodnotíte aktuální podmínky pro podnikání v ČR?

Česká republika je na 22. místě na světě v životní úrovni, takže se máme velmi dobře, i přesto, že práce vlády vykazuje minimální efektivitu. Nemohu se smířit s tím, že máme tak vysoký počet úředníků a zaměstnanců státní správy, a když potřebujete něco vyřídit na úřadech, tak je to tragédie. Minulé vládě se ještě podařilo už tak vysoký počet zaměstnanců ve státní sféře o 30 000 zvýšit. Ale nejsme schopni dostavět ani hlavní silniční tahy, například tah z Ostravy na Opavu se řeší už několik let bez výsledku. To vše má vliv i na podnikatelské prostředí a funguje demotivačně. Někdy mi připadá, že by bylo nejlepší rozpustit parlament a vládu a zamknout dveře, protože tam dělají víc škody než užitku.

Na co by se tedy měla vláda a parlament zaměřit, aby podnikatelské prostředí bylo přívětivější a aby lidé neměli strach začít podnikat?

Podnikání opravdu není snadné. V poslední době například vzrostla cena práce a byrokracie neubývá. Musí se především odstranit korupce ze státní správy a politického života. Za naprosté minimum považuji, aby se dodržovaly zákony a ústava, a za jejich porušení by se měly dávat tvrdé tresty. Na druhé straně nesmíme stále vymýšlet nesmyslné zákony a nařízení, bezohledné vůči podnikatelům. Příklad: restaurace postavily samostatné místnosti pro kuřáky a teď je nesmí provozovat.

Zapojily se vaše firmy do krajských projektů Chytrý region, Moravskoslezské inovační centrum, Restart apod.? Jak se obecně díváte na dotační programy?

Chytrý region je podle mě taková spíše móda, potřebujeme hlavně koncepci, kterou tady postrádám, zatímco v jiných zemích funguje. Mělo by být jasné, na co se který kraj bude zaměřovat v oblasti průmyslu, a co bude ten kraj a jeho obyvatele živit. Tomu by mělo odpovídat všechno, co k tomu potřebujeme, tedy učňovské školství, ekologická legislativa, zdravotnictví, výzkum a vývoj. Podniky pak budou vědět, jak směřovat své strategické plány atd. Takto mi to připadá dosti chaotické a obávám se, že rozvoj naší země je ohrožen. Takže projekty typu Chytrý region jsou dobré, ale musí být zakotveny v nějaké koncepci, aby měly smysl a dlouhodobý pozitivní efekt.

připravili Jana Dronská a Jiří Novotný