Jakub DvořáčekVyspělé zdravotnictví vytváří zajímavý paradox: lidem umožňuje dosahovat vyššího věku, zároveň tím však podporuje i větší výskyt nemocí spojených se stářím. Jak podporovat to první a omezovat to dru-hé, o tom jsme hovořili s Mgr. Jakubem Dvořáčkem, MHA, LL.M., výkonným ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Můžete představit Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu?

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje 34 společností (např. Pfizer, Bayer, Sanofi, GSK, Janssen), které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. Asociace je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA).

Čím se liší klasická, řekněme tradiční, farmakologie od té inovativní?

Originálním léčivým přípravkem se označuje první zaregistrovaný lék s novou léčivou látkou, kterou dosud neobsahoval žádný jiný léčivý přípravek. Léčivá látka, a případně i postup výroby (know-how), jsou patentově chráněny. Originální léčivý přípravek, který úspěšně projde registrací, pak získá ochrannou lhůtu, po kterou nikdo nebude moci na trh uvádět kopie takového přípravku. Výrobce tím získává možnost kompenzovat prodejem nově registrovaného léčiva náklady, které do jeho vývoje investoval.
Generikem se nazývá legální kopie originálního léčivého přípravku. Po uplynutí ochranné lhůty, po kterou mohl být na trhu pouze originální lék, velmi rychle přicházejí generické přípravky, které obsahují stejnou léčivou látku ve stejné lékové formě (např. tablety nebo injekce). Generika mohou obsahovat jiné pomocné látky. Uvedení generického léku na trh nepředchází žádný složitý výzkum.

Jaké výhody přináší inovativní farmaceutický průmysl pacientům, poskytovatelům zdravotnické péče, zdravotním pojišťovnám a celé české společnosti?

Moderní medicína se dnes úspěšně využívá v léčbě řady onemocnění – daří se prodlužovat délku a zvyšovat kvalitu života pacientů, oddalovat a snižovat riziko souvisejících komplikací, dochází také k usnadnění užívání léčby, které vede k lepšímu dodržování terapie. Nejen díky inovativní medicíně lidé často nemusejí trávit týdny v nemocnicích, nekončí v invalidních důchodech, mohou pracovat a žít své životy víceméně bez omezení. Podívejme se třeba na tak časté onemocnění, jako je diabetes 2. typu. Nová léčiva, pokud jsou včas a vhodně nasazena, dokážou oddálit vznik závažných pozdních komplikací, jako jsou postižení zraku a ledvin a onemocnění končetin s hrozícími amputacemi. Dalším příkladem je pokrok v léčbě rakoviny prsu, nejčastějšího nádorového onemocnění českých žen. Dnes již víme, že nejde o jedno onemocnění, ale o více různých typů nádorů, které moderní cílená léčba dokáže často úspěšně léčit, a v mnoha případech včasného zahájení léčby i vyléčit. Dochází zde ke zkvalitnění a prodloužení délky života pacientek, a to i v nejpokročilejším tzv. metastatickém stadiu onemocnění.

Můžete přiblížit svou studii Inovace pro život?

Cílem studie Inovace pro život (www.inovaceprozivot.cz) je efektivizace dopadů inovací ve zdravotní péči v České republice a poskytnutí verifikovaných dat o inovativní léčbě všem zainteresovaným stranám. Autorem studie je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, spoluautorem poradenská společnost EY. Na vývoji studie v expertních rolích dále spolupracovali: prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (výpočet a validace demografického dopadu), Ing. Miroslav Zámečník, ekonom a publicista (podpora a validace výpočtu ekonomických dopadů), Rut Bízková, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR (podpora a validace inovativních výzev a příležitostí) a členské společnosti AIFP (poskytování údajů a statistik).
Studie Inovace pro život se zaměřila na devět terapeutických oblastí, jež zachycují výzvy a ilustrují vývoj a pokrok inovativní léčby s kvantifikovatelnými dopady. Jde například o roztroušenou sklerózu, karcinom prsu, kolorektální karcinom, diabetes 2. typu, revmatoidní artritidu a řadu dalších. Studie se také zaměřila na hospodářské přínosy inovativního průmyslu. Farmaceutický průmysl totiž generuje významné finanční prostředky a svými aktivitami a investicemi vytváří obrat s relativně vysokým multiplikačním efektem. Hospodářský dopad vzrostl z 25 miliard korun v roce 2009 na 42 miliard korun v roce 2018. S výsledky studie budeme veřejnost v roce 2020 průběžně seznamovat.

Svět se rychle rozvíjí ve všech oborech činnosti. Jak vidíte budoucnost inovativního farmaceutického průmyslu?

Inovativní farmaceutický výzkum se zaměřuje na oblasti, ve kterých léčba zcela chybí nebo je nedostatečná. Obrovský potenciál má dnes buněčná a genová terapie a její využití nejen v léčbě onkologických, ale také autoimunitních, neurologických a kardiovaskulárních onemocnění či nemocí krve. Obecně je cílem výzkumu inovativních farmaceutických společností udělat z dříve nevyléčitelných, smrtelných onemocnění „alespoň“ onemocnění chronická, se kterými dokážou pacienti dlouhá léta kvalitně žít. Zároveň však doufáme, že z chronických onemocnění jednou budou onemocnění zcela vyléčitelná a kruh se uzavře. Čeká nás však ještě hodně práce.

ptal se Pavel Kačer