Česká republika patří mezi země s největší administrativní zátěží v EU a s velmi nízkou produktivitou práce, která je výražně nižší než průměr samotné EU. ČR má také relativně nízkou intenzitu vědy a výzkumu a nedostatečnou podporu energeticky úsporných opatření. Čeští podnikatelé trpí neustálými změnami legislativy a nedostatečným přístupem k rizikovému kapitálu. Vyplývá to z přehled konkurenceschopnosti 27 členských států Evropské unie, který dne 14. října 2011 vydala Evropská komise. Dokument Komise (MEMO 11/702), který byl vypracován na základě výroční zprávy „Konkurenceschopnost jednotlivých členských států", analyzuje průmyslovou konkurenceschopnost v rámci EU a představuje politická opatření přijatá jednotlivými členskými státy.

V oblasti produktivity práce se Česká republika řadí do skupiny zemí s úrovní produktivity výrazně nižší než je průměr v EU, spolu s ní pak do skupiny patří Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Kypr, Portugalsko, Estonsko, Litva, Rumunsko, Lotyšsko a Bulharsko. Podíl inovativních firem na všech společnostech řadí Českou republiku do skupiny zemí, které mají tento podíl vyšší než 50%, jako je Belgie, Portugalsko, Irsko, Estonsko, Rakousko, Kypr, Řecko, Švédsko, Itálie, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Francie. Vstřícnost vládní regulace k podnikání byla v České republice ohodnocena ratingem mezi 3,5 – 2,5. To znamená, že ČR patří mezi země s větší administrativní zátěží pro podniky.

Relativně nízká intenzita vědy a výzkumu se odráží na skutečnosti, že většina českých firem soutěží v mezinárodním měřítku díky nízkým nákladům, nikoli na základě inovativních postupů. Kromě potřeby zajistit a koordinovat prostředky na vědu a výzkum, je potřeba také zajistit, že vědecký vývoj bude korespondovat s potřebami průmyslu. Rozvoj soukromého vývoje by měla zajistit předpokládaná revize daní.

Zároveň je zapotřebí podpořit rozvoj energeticky úsporných opatření. Česká republika se řadí mezi jednu z energeticky nejnáročnějších zemí a případný předpokládaný nárůst spotřeby primární energie do roku 2020 a zvýšení cen elektřiny by mohly snížit konkurenceschopnost českých podniků.

Další důležitou překážkou pro ekonomický růst a důvěru investorů je české podnikatelské prostředí. Především časté legislativní změny, nepodpořené zřetelnými důkazy pro potřebu změny legislativy, jsou hlavním důvodem zvyšování nejistoty a zbytečného zvyšování administrativní zátěže pro podnikatele. Dosud dosažený pokrok ve zvyšování transparentnosti veřejných zakázek je třeba udržet. Stejně tak je důležité dokončit e-government a zvýšit efektivitu jeho služeb.

Zlepšení přístupu k financování v počáteční fázi podnikání se stal urgentní záležitostí, zejména v souvislosti s rozvojem fondu rizikového kapitálu. Více pozornosti by měla být zaměřena na skutečnost, že školství nepomáhá studentům rozvíjet praktické obchodní dovednosti.