Zájem o biopotraviny rok od roku stoupá nejen v zahraničí, ale také v České republice. Vzrůstá rovněž počet spotřebitelů, kteří mají zájem o produkty od konkrétního farmáře, o pestřejší i čerstvější sortiment. Souběžně s tím je možné vybírat ze stále širší nabídky ekologicky hospodařících zemědělců.

Pod harmonickým vztahem stoupající poptávky i nabídky však lze nalézt řadu problémů: od distribuce až po nejistou subvenci. Mnoho z ožehavých témat ekologického zemědělství a podnikání v daném oboru pojmenují a pokusí se vyřešit účastníci nadcházející 3. mezinárodní vědecké konference ekologického zemědělství a prestižní konference Biosummit 2011. Na obou událostech, jež jsou pro letošní rok vůbec nejvýznamnějšími v této oblasti, se tak bude řešit další směřování ekologického zemědělství a produkce biopotravin. Do debaty přispějí podnikatelé, farmáři, politici, zástupci vědy a výzkumu, ministerstev a nevládních zemědělských a potravinářských organizací.

Dvoudenní 3. mezinárodní vědecká konference ekologického zemědělství se zaměří na prezentaci aktuálních poznatků vědy a výzkumu v oblasti ekologického zemědělství pro region střední a východní Evropy. Proběhne 14. a 15. listopadu 2011 na půdě České zemědělské univerzity v Praze - Suchdole a nahlédne na řadu dílčích oblastí, jež s tímto oborem souvisí. Své poznatky představí například Bořivoj Šarapatka (předseda ČTPEZ a vědeckého výboru konference), Carlo Leifert (University of Newcastle), Jana Hajšlová (VŠCHT Praha) a další. Zájemci se mohou stále ještě přihlásit jako pasivní účastníci. Více informací na http://www.ctpez.cz/.

Prestižní konference Biosummit 2011, kterou hostí v prostorách Poslanecké sněmovny PČR Podvýbor pro ochranu přírody a krajiny PS PČR, svou hlavní myšlenkou naváže na výše avizovanou vědeckou konferenci. V úterý 15. listopadu nabídne otevřenou diskuzi aktérů ekologického zemědělství a produkce biopotravin s politiky, médii a veřejností. Konference propojí klíčové osobnosti těchto oblastí a poukáže na roli, kterou by ekologické zemědělství a produkce biopotravin měly zaujmout v nové Společné zemědělské politice EU. V této souvislosti zazní palčivé a aktuální otázky: „Potřebují ČR a EU skutečně biopotraviny? Jaká bude role ekologického zemědělství ve světě, v EU a v ČR? Jak je to s kvalitou biopotravin?" Diskutovat budou například Stefan Hipp (ředitel firmy Hipp), Carlo Leifert (University of Newcastle), Miroslav Toman (prezident Potravinářské komory ČR), Jan Veleba (Agrární komora ČR) a další. Více informací na http://www.biosummit.eu/.

Vzrůstající poptávka spotřebitelů po biopotravinách souvisí se stále rozšířenějším zdravým životním stylem. Pohnutky zákazníků jsou však daleko širší: od snahy získat co nejchutnější potraviny, až po podíl na ochraně životního prostředí a krajiny. Jeden zakoupený biovýrobek znamená podporu celého systému jeho šetrného zpracování ohleduplného k přírodě a přírodním zdrojům. Nehledě na zjevné výhody, jimiž jsou lepší chuť, vyšší nutriční hodnoty obsažené v biopotravinách nebo absence reziduí pesticidů.

Přímými aktéry v procesu produkce biopotravin jsou v první řadě sami ekologičtí zemědělci, kteří respektují přírodní systémy a cykly a jsou zodpovědní za zacházení se zvířaty, využívání energií a přírodních zdrojů, jako jsou voda, půda, organická hmota a vzduch. Ekologičtí zemědělci nepoužívají látky a postupy znečišťující a zatěžující okolní ekosystémy (například chemické pesticidy – přípravky na ochranu rostlin). Snižují tím množství syntetických chemických látek ve vodě, ovzduší, a tím i v potravinách. Neznečišťují životní prostředí a nedegradují půdu, protože ji hnojí ekologicky hnojem hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením.

Zájmem ekozemědělců je rovněž eticky pečovat o hospodářská zvířata a jejich pohodu. Každé zvíře v ekologickém chovu musí mít zaručenu dostatečnou, zákonem stanovenou plochu k pobytu, a to jak ve stáji, tak ve venkovním výběhu. Samozřejmostí je zákaz klecových chovů a menší počet zvířat na jednotku plochy. Dbá se také na kvalitní krmivo, jehož valná část musí rovněž pocházet z ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství navíc není v rozporu s nejnovějšími trendy, jak je často mylně vnímáno. Naopak vychází vstříc novým technologiím a postupům, které mohou jít příkladem i konvenčním zemědělcům. Může však obstát v boji s konvenčním zemědělstvím, které sleduje primárně výnosy, a to i ve vztahu ke koncové ceně pro spotřebitele? I to budou řešit obě pražské konference...

Tendence prosadit systém ekologického zemědělství se u nás začaly objevovat už ve 20. letech minulého století, kdy byly zaznamenány první negativní dopady chemické a technické intenzifikace zemědělství. Se zvýšeným používáním dusíkatých hnojiv a s rozvojem technologií, zejména traktorů, se začaly ve zvýšené míře vyskytovat choroby, škůdci a snížená kvalita potravin. K výraznějšímu rozvoji ekologického zemědělství došlo v České republice až po roce 1990.

Pozitivním faktem je stále vzrůstající počet ekofarmářů, jichž je v České republice v současné době více než 3 000. Jedná se tedy o prudce rostoucí odvětví, neboť každým rokem u nás vyrůstají stovky nových farem. V současné době u nás ekologičtí zemědělci hospodaří na více než 11 % z celkové výměry zemědělské půdy, což je nad průměrem EU. V tomto ohledu patříme k TOP 6 zemím v EU.

Nejčastějšími problémy, se kterými se v našich podmínkách setkáváme, je nespokojenost koncových spotřebitelů z důvodů nesnadné dostupnosti kvalitních domácích biopotravin. Naopak domácí producenti, kteří vesměs usilují o zavádění nových produktů na trh, si stěžují na malou reklamu a nedostatečnou prezentaci biopotravin, což může ohrozit odbyt.

V České republice navíc chybí historické zkušenosti s ekologickým způsobem hospodaření a to zejména na orné půdě. Všechna opatření v konvenčním zemědělství jsou podložena mnoha pokusy a výzkumy a jsou vypracovávány nové postupy - podobné poznatky a studie jsou však v ČR v ekologickém zemědělství prozatím nedostatečné. V zahraničí je výzkum pokročilejší, ne všechna zjištění a zkušenosti jsou však přenositelné.

Situace na trhu s biopotravinami a udržitelností ekologického zemědělství v západní Evropě je důkazem, že toto odvětví dokáže velmi úspěšně prosperovat nejen ve vztahu k přírodě a člověku, ale také v oblasti byznysu a obchodu. O své zkušenosti, jak docílit kladných výsledků a s jakými úskalími je při jejich dosažení třeba počítat, se podělí zúčastněné osobnosti na 3. mezinárodní vědecké konferenci ekologického zemědělství a na zasedání Biosummit 2011. Diskuse se bude týkat rovněž dotací vyplácených za pozitivní přínos ekozemědělství ve vztahu k ochraně životního prostředí, které však od roku 2014 nemusí být tak štědré jako dosud. V ČR totiž stále chybí výraznější podpora ekologického zemědělství a produkce biopotravin ze strany státu, přičemž o zvrat této situace budou obě konference prioritně usilovat.

________________________________________

3. mezinárodní vědeckou konferenci ekologického zemědělství pořádají Česká technologická platforma ekologického zemědělství a Felicius o.p.s. ve spolupráci s evropskými výzkumnými organizacemi.

Záštitu nad konferencí poskytl ministr zemědělství ČR Ing. Petr Bendl a ministerstvo životního prostředí ČR.

Odbornými partnery konference jsou Bioinstitut, Evropská technologická platforma ekologického zemědělství - TP Organics, IFOAM EU Group, Univerzita Palackého Olomouc, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ministerstvo zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, PRO BIO Svaz ekologických zemědělců, Bioškoly.

Spolupracující instituce: Bioforsk, Bioinstitut CZ, Bio Forschung Austria, FiBL International, VŠCHT Praha, ISOFAR, Leibniz – ZALF Münchenberg DE

Partnery konference jsou Hipp GmbH, Sonnentor GmbH, ProfiPress s.r.o.

Biosummit 2011 pořádají Podvýbor pro ochranu přírody a krajiny Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství a společnost Felicius o.p.s.

Záštitu převzali předsedkyně PS Parlamentu ČR Miroslava Němcová, ministr zemědělství Ing. Petr Bendl a Ministerstvo životního prostředí ČR.

Odbornými partnery konference jsou Bioinstitut, Evropská technologická platforma ekologického zemědělství - TP Organics, IFOAM EU Group, Univerzita Palackého Olomouc, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ministerstvo zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, PRO BIO Svaz ekologických zemědělců.

Spolupracující instituce: Bioforsk, Bioinstitut CZ, Bio Forschung Austria, FiBL International, VŠCHT Praha, ISOFAR, ZALF Münchenberg DE

Partnery konference jsou Hipp , Sonnentor GmbH, ProfiPress, Bioškoly