Národní plán obnovy, kterým chce Evropská unie v příštích letech pomoci ekonomikám členských zemí z koronavirové krize, dnes vláda projednává bez vypořádání většiny připomínek Hospodářské komory.

Ta přitom k materiálu zaslala ministerstvu průmyslu a obchodu celkem 92 připomínek. Kabinet nicméně k většině z nich před finálním schvalováním nepřihlédl.

Přestože se ministerstvu průmyslu a obchodu sešly připomínky celkem od 70 subjektů, začalo jejich vypořádávání až koncem dubna. „Chápeme, že u tak strategického materiálu nelze vyhovět plošně všem. Je nicméně škoda, že ministerstvo průmyslu a vláda nevěnovaly větší pozornost názoru krizí postižených podnikatelů, kteří by měli být hlavním pilířem ekonomické obnovy po pandemii covidu-19,“ upozornil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Původní návrh Národního plánu obnovy počítá mj. s tím, že bezmála 80 mld. Kč z celkových 192 mld. Kč alokovaných na podporu ČR půjde na investice ke zvýšení ochrany životního prostředí. Dalších 41 mld. Kč by mělo podpořit školství a trh práce a 28,5 miliardy by vláda ráda vložila do digitalizace. „Jednou z našich hlavních výtek k Národnímu plánu obnovy byla právě poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády „The Country For The Future“, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit,“ dodává Dlouhý.

Desítky miliard mají být vynaloženy na projekty, které představují digitální služby občanům a firmám, digitální systémy státní správy, digitální vysokorychlostní sítě, zrychlení a digitalizace stavebního řízení nebo udržitelná a bezpečná doprava. „Jde vesměs o tituly dlouhodobě přehlížené, které by měl stát z vlastních národních zdrojů tak jak tak zaplatit. O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním,“ upozorňuje Dlouhý.

Hospodářská komora zároveň kritizuje fakt, že Národní plán obnovy nepočítá s podporou celoživotního učení, které je přitom pro konkurenceschopnost České republiky v dalších letech klíčové. „Pokud stát hovoří o Průmyslu 4.0 a dalším nutném technologickém rozvoj, musí si uvědomit, že bez vzdělaných lidí budou tyto pojmy jen prázdnou schránkou,“ varuje Dlouhý. Ministerstvo školství zároveň dlouhodobě odmítá diskuzi s podnikatelskými svazy v otázce rozvoje Národní soustavy kvalifikací se zapojením Národní sítě sektorových rad.

(tz)