Olympiáda v japonském Tokiu začne zahajovacím ceremoniálem zítra. Sportovních klání se má zúčastnit 116 českých sportovců, kteří Českou republiku budou reprezentovat v celkem 22 sportech.

Napínavé zápasy s časem, turnaje v objemu sklizně, soutěže v kvalitě produkce a pohodě zvířat. To jsou jen některé disciplíny, ve kterých celoročně každý den soutěží naši zemědělci. České sportovce se rozhodli tuzemští zemědělci podpořit vyvěšením národních vlajek a zároveň tím chtějí veřejnost upozornit na to, že i oni hrdě reprezentují naši zem.

Letošní Letní olympijské hry jsou poznamenány opatřeními v souvislosti s pandemií covidu-19. Sportovci se utkají na stadionech bez diváků a jejich fandění pro ještě lepší sportovní výkony. „Pro české zemědělce jsou jejich pole plná plodin a haly se zvířaty jako pro sportovce jejich ovály, doskočiště, terče, bazény nebo vodní kanály. Práce zemědělců je vlastně také olympiáda. I ta vyžaduje dlouhou a náročnou přípravu, kterou je nutné zúročit v krátkém čase. Stejně jako vrcholový atlet mají také zemědělci mnohdy často jen jeden pokus, aby překonali hranici mezi selháním a úspěchem. Zemědělství má mnoho náročných disciplín a absolvovat je dokážou jen ti, kteří do toho vloží vlastní energii, čas, píli, srdce a lásku k naší zemi,” uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Začala sklizeň některých plodin a zemědělci se tak rozhodli vyvěsit na své stroje a budovy české vlajky. Vyvěšením vlajek chtějí dát najevo, že „Milují Česko“. Že se starají o to, aby česká krajina byla atraktivní, plná života a v květu a spotřebitel měl na stole čerstvé, kvalitní a zdravé potraviny. „Stejně jako veřejnost bude fandit našim sportovců, byli bychom rádi, aby fandili i našim zemědělcům, kterých v zemědělství pracuje skoro sto tisíc. Spouštíme proto kampaň na podporu českého zemědělství ‚Milujeme Česko‘. Kampaň má upozornit na to, kdo je skutečným patriotem, a upozornit veřejnost na neúnavnou a záslužnou práci českých zemědělců, kteří se ani během pandemie covidu-19 nezastavili a nenechali občany této země takzvaně na holičkách,“ dodal Doležal.

A v jakých disciplínách mimo jiné zemědělci i letos soutěží? Velká pozornost je zaměřena na sklizeň obilovin, konkrétně na polích se nyní sklízí ozimý ječmen. V této vytrvalostní disciplíně se hraje o čas a velkým soupeřem je i déšť. Borci s několikatunovými kombajny musí letos sklidit celkem 111 tisíc hektarů. Kombajnista se se svým strojem pohybuje rychlostí 6–10 km/hod. a za hodinu sklidí přibližně 4 hektary. V průměru jeden kombajn denně sklidí 40 hektarů. Na závodní dráhu se ale může vydat pouze tehdy, pokud je pole dostatečně suché.

Na přesnost je zaměřen sběr meruněk. Musí to provádět výhradně ručně, aby se plody nijak nepoškodily, protože většina je určená pro přímou konzumaci. Sběrači mají košík, do kterého každou utrženou meruňku pečlivě uloží. Vybírají samozřejmě jen zralé plody. Zbývající meruňky dostanou na dozrání delší čas a sběrači je sklidí až v další fázi. V letošním roce to bude podle předběžných odhadů nejpozději začátkem srpna. Meruňkové sady se nacházejí v Česku na 743 hektarech, z nichž většina je na Moravě. Pěstitelé očekávají, že se letos sklidí 2400 tun meruněk.

Kombinací vytrvalosti a přesnosti je sběr hrášku. Se sklízením lusků se zelenými kuličkami začali pěstitelé letos kvůli počasí až v červnu a odhadují, že budou pokračovat zhruba do poloviny srpna. Když hrášek dozraje, musí se sklidit během dvou až tří dnů. Ručně se v Česku sklízí zhruba desetina z 1793 hektarů, zbytek obstará hráškový kombajn. U ruční sklizně dostane každý sběrač bedýnku, do které skládá lusk po lusku. Takto sklizený hrášek směřuje přímo ke spotřebitelům, ostatní do zpracovatelského závodu.

V soutěži na objem jsou tuzemské dojnice na pomyslném druhém místě v Evropě. Průměrná dojivost krav na mléko je 8893 litrů za rok. Ošetřovatelé dojnic dohlížejí na pohodu zvířat a dodržování jejich pravidelného denního režimu bez ohledu na to, zda je všední den, víkend nebo svátek. K prvnímu dojení si musejí přivstat, probíhá mezi pátou až osmou hodinou ranní. První skupinu krav přivedou do dojírny, kde každé dojnici očistí a vydezinfikují vemeno a až poté nasadí na struky dojící zařízení. Samotné dojení trvá zhruba 6 až 8 minut a následuje opět dezinfekce. Pak přichází na řadu další skupina dojnic, dokud se všechny nevystřídají. Každá kráva nadojí v průměru během dvou dojení 30 litrů mléka za den. Komfort zvířat zvyšuje v poslední době speciální dojící zařízení, kam si krávy dojdou samy podle potřeby.

Odchov selátek má velmi přísná pravidla. Ošetřovatelé se musí pečlivě starat o prasnice již během porodu, který může trvat až 16 hodin. Celou dobu zvíře pravidelně kontroluje porodník kvůli případným komplikacím. V rámci jednoho vrhu porodí kolem 12 selat a porodník každé otře a zkontroluje jeho životaschopnost jako například dýchání. Poté jej přiloží ke struku prasnice. Selata si mezi sebou brzy vytvoří hierarchii a bývá jich více než struků, proto probíhá takzvané dělené kojení. To znamená, že dostane napít nejdříve jedna polovina a poté ošetřovatelé u struků mláďata vystřídají, aby se dostalo na každé. Na této takzvané porodně stráví selata zhruba 28 dní, během kterých jsou kojená od prasnice. Personál je tam prakticky pořád a dohlíží na matku i mláďata. Když se náhodou stane, že prasnice omylem nějaké sele zalehne a to začne pištět, ošetřovatelé mu jdou pomoci. Současně kontrolují také krmítka na příkrmy a udržují je v čistotě.

Trenérem, který se stará o pohodu kvočen, se stává chovatel u přirozeného líhnutí kuřat. Tomuto líhnutí stále dávají přednost menší chovatelé. Trenér/chovatel připraví pro slepici bedýnku na chladnějším, tmavém a dobře větraném místě a vystele ji suchou slámou. Kvočna musí mít klid od ostatní drůbeže, ale jednou za den by se měla jít nakrmit a napít. Pokud to neudělá sama, chovatel ji z hnízda odnáší, aby ji k těmto životně důležitým potřebám přiměl a zajistil její pohodu. Poté ji zase vrátí zpět k vajíčkům. Líhnutí kuřátek trvá zhruba tři týdny.

Uvedené zemědělské disciplíny jsou jen krátkým výčtem toho, co téměř 100 tisíc lidí v prvovýrobě dělá dennodenně pro zajištění čerstvých, kvalitních a zdravých potravin na náš stůl. Vyplatí se jim proto fandit.

(tz)