Změny v systému rozdělování zemědělských dotací, které vláda
vzhledem k časovému tlaku řádně neprojednala s Agrární komorou ČR a odeslala ke
schválení Evropské komisi, dopadnou na zemědělské podniky všech velikostí.

Ukázal to únorový průzkum Agrární komory ČR, do něhož se zapojilo přes 200 společností. Peněžité
podpory klesnou podle tohoto šetření 89,5 procentům zemědělských podniků, a to o 5 až 80
procent.

„Před neuváženými politickými rozhodnutími na základě subjektivních dojmů a nesprávně
interpretovaných statistik jsme varovali již delší dobu. Zástupci vládní koalice nás ještě před
zveřejněním změn v Národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027
ubezpečovali, že cílem vlády je vyvážená podpora všech zemědělců s preferencí menších a
středních podniků. Ze samotné dotační kalkulačky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací
i z našeho průzkumu jednoznačně vyplývá, že na nových pravidlech budou ve výsledku biti
zemědělci všech velikostí, a především pak podniky, které dnes zabezpečují většinu
zemědělských komodit, tedy potravin nebo surovin pro jejich výrobu,” říká prezident Agrární
komory ČR Jan Doležal. Výsledky dotazníkového šetření představila Agrární komora ČR
předsedovi vlády Petru Fialovi na jednání 9. února.

Z průzkumu vyplynulo, že podle dotační kalkulačky klesne objem zemědělských dotací 89,5
procentům respondentů. Pouze u 7,6 procenta dotázaných dojde k nárůstu a zhruba 3
procenta nepocítí změnu. V případě snížení podpor většina dotázaných odhadovala pokles na
úrovni 15 až 40 procent. Výjimkou nejsou případy, kdy je propad větší než 50 procent. V
případě zvýšení podpor uvedli respondenti rozmezí 5 až 20 procent. Jeden zemědělský podnik,
který si nepřál být jmenován a zaměřuje se čistě na základní polní výrobu, si spočítal nárůst
zemědělských dotací o 50 procent.

Většina zemědělců chce omezit provoz

Více než polovina respondentů (57 procent) uvedla, že plánuje v souvislosti s chystanými
změnami omezit zemědělskou produkci, a necelé procento chce úplně ukončit provoz. Téměř
dvě pětiny dotázaných (39,7 procenta) řekly, že se pokusí stávající provoz podniku s
minimalizací nákladů zachovat, a pouze 2,5 procenta se chystá své podnikání rozšířit.
Omezovat provoz plánují podniky, které se specializují na chov prasat, chov dojeného i
masného skotu a drůbeže. Utlumovat výrobu chtějí také pěstitelé náročnějších plodin, jako
jsou brambory, cukrová řepa, chmel, ovoce či zelenina. Těmito komoditami se zabývají v Česku
především střední podniky, co se týká počtu zaměstnanců a hektarové výměry.
Respondenti, kteří se nechystají omezovat rostlinnou výrobu, plánují přejít na ekologické
hospodaření, utlumit nerentabilní živočišnou a speciální rostlinnou výrobu, omezit produkci a
případně propustit část zaměstnanců. Chtějí utlumit také investice do budov či strojového
vybavení.

Obavy zemědělců z budoucího vývoje souvisejí podle dotazníku dále se strmým nárůstem
pachtovného, případně možné výpovědi pachtovních smluv. „Nicméně to v minulosti nevedlo
a pravděpodobně ani teď nepovede k nárůstu aktivních skutečných zemědělců, ale spíše to
bude mít za následek spekulaci na dotační podpory. Doslova vyklízíme pole zahraniční
konkurenci a spekulantům, kteří budou těžit dotace nebo drancovat půdu. Zemědělce
nemůžeme rozdělovat podle sympatií či antipatií, ale podle objektivních měřitelných kritérií.
Vláda se touto cestou nevydala a zatím vydat nechce. Ve výsledku bude pak tratit krajina bez
pestrých osevních postupů a bez organické hmoty z živočišné výroby. Spotřebitel se bude muset
smířit s výrazným omezením sortimentu a bude odkázán na nekvalitu a drahotu ze zahraničí,“
dodává Doležal.

Údaje o průzkumu

Průzkum Agrární komory ČR byl zaměřený na dopad změn v systému přerozdělování
zemědělských dotací na základě dotační kalkulačky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací
a budoucí plány zemědělských podniků. Šetření probíhalo od 3. do 8. února 2022 a zapojilo se
do něj 237 společností z členské základny Agrární komory ČR. Z toho 53,6 % tvořily střední
podniky (26-500 zaměstnanců), dále 24,1 % malé podniky (11-25 zaměstnanců), mikropodniky
13,9 % (do 10 zaměstnanců), OSVČ 5,5 % a velké podniky zhruba 3 % (501 a více zaměstnanců).
Většina oslovených kombinuje živočišnou a rostlinnou výrobu (74,3 %), ostatní se věnují pouze
rostlinné výrobě (19,4 %) nebo pouze živočišné výrobě (6,3 %). Co se týče obhospodařované
výměry, do šetření se zapojily subjekty obdělávající od 4,2 hektarů až do 18 600 hektarů,
přičemž největší zastoupení měly subjekty hospodařící na výměře od 500 do 2000 hektarů.
Podíl vlastní půdy vůči půdě propachtované (pronajaté) se pohybuje na úrovni 20-30 % u
větších subjektů (velké podniky, střední podniky), 40-50 % u menších subjektů (malé podniky,
mikropodniky, OSVČ).

(tz)