Otevření diskuse ke směrnici Evropské komise o energetické účinnosti, která se právě projednává na úrovni Evropského parlamentu, bylo cílem odborného legislativně-energetického semináře „Nová směrnice o energetické účinnosti", který ve čtvrtek 24. listopadu 2011 v hotelu Augustine na Malé Straně v Praze pořádala Hospodářská komora České republiky společně s Eur Office Praha – Brusel, a.s.

Záštitu nad konferencí převzali Pavel Poc, člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, Jan Březina, člen Výboru pro výzkum, vědu a energetiku Evropského parlamentu, a Jiří Bis, předseda Podvýboru pro energetiku Senátu Parlamentu ČR.

„Tento seminář jsme uspořádali především z důvodu potřeby veřejné platformy pro nezbytnou diskusi o možných dopadech navrhované směrnice o energetické účinnosti na subjekty a spotřebitele v České republice", uvedl při své zahajovací řeči moderátor semináře Libor Kudláček, partner společnosti Euroffice.

Seminář si kladl za cíl otevřít veřejnou diskusi o původním návrhu směrnice z dílny Evropské komise, o jeho proměnách na půdě Evropského parlamentu a Rady EU, ale i o jeho dopadech na různá průmyslová odvětví v České republice. Václav Hrabák, předseda energetické sekce Hospodářské komory ČR, tuto potřebu podpořil. Poukázal přitom na pokročilé zkušenosti České republiky s touto oblastí: „Energetická účinnost je pro budoucí vývoj elektroenergetiky naprosto nezbytná, je proto třeba navázat a pokračovat na úspěchy dosažené v České republice, například na pozitivní zkušenosti se systémem hromadného dálkového ovládání." Upozornil však přitom, že Hospodářská komora ČR se staví kriticky k současnému návrhu směrnice o energetické účinnosti, která by mohla mít silně negativní dopady na konkurenceschopnost českých podniků.

Různé přístupy k vnitřní logice směrnice bylo možné zachytit ve vystoupeních členů Evropského Parlamentu. Pavel Poc ve svém živém vystoupení seznámil účastníky semináře se svojí vizionářskou představou nezbytné trajektorie projednávání: „Závazná opatření definovaná ve směrnici představují krok zcela nesprávným směrem – nutná je především maximální možná flexibilita členských států a možnost vybrat si z volně definované sady nástrojů tu správnou kombinaci pro daný členský stát při stanovení závazného cíle pro energetickou účinnost do roku 2020. V tomto kontextu jsem připravil ve výboru ENVI řadu pozměňovacích návrhů."

Spíše pragmatický pohled představil další na semináři přítomný europoslanec Jan Březina, který uvedl několik výrazných výhod kompromisního vidění projednávání směrnice. „Energetická účinnost je nutností, členské státy by ale měly mít možnost si v rámci indikativních cílů samy nastavit příslušné subcíle pro jednotlivá odvětví a segmenty trhu tak, aby úspěšně následovaly trajektorii vedoucí k jejich splnění".

Trochu odlišný přístup ke směrnici zaujal Zdeněk Danielovský z Ministerstva průmyslu a obchodu, který představil národní rámcovou pozici k návrhu směrnice. Rámcová pozice je klíčová pro přípravu jednotlivých vystoupení reprezentantů ČR v Radě EU a Danielovský k ní mimo jiné uvedl: „Návrhy na zvýšení energetické účinnosti ve skutečnosti znamenají zvýšení administrativy a zvýšení nákladů pro všechny zúčastněné - energetické společnosti, administrativy členských států i konečné zákazníky. Směrnice navíc vychází ze situace před ekonomickou krizí, nerespektuje principy subsidiarity a proporcionality, a obsahuje velké množství odkazů na rozhodování prostřednictvím delegovaných aktů".

Tyto obavy podtrhli dva zástupci českého průmyslu. Ředitel Teplárenského družení ČR Martin Hájek sice podpořil záměr směrnice s tím, že „návrh směrnice je v dobré víře zaměřen na podporu využití rozsáhlého potenciálu úspor, který zůstává nevyužit mimo jiné při výrobě elektřiny". Odmítavé stanovisko českého teplárenství však vyjádřil zřetelně: „Navržené nástroje a opatření by v případě přijetí měly velmi dramatický dopad na české teplárenství, především díky povinnosti instalace vysoce účinné kogenerace u všech nově budovaných zdrojů".

Na závěr vystoupil ředitel divize Strategie společnosti ČEZ Pavel Cyrani, který ještě rozšířil výčet možných dopadů směrnice na energetické společnosti: „Směrnice klade neakceptovatelnou a přímo nerealizovatelnou povinnost distributorů a prodejců energií snížit spotřebu konečných zákazníků o 1,5 procenta ročně. Zároveň v oblasti měření spotřeby energií vyžaduje dočasnou a nákladnou instalaci technologie, která bude zajišťovat nižší energetické úspory než současně používaný systém hromadného dálkového ovládání. Povinné připojení kogeneračních zdrojů do sítí je pak velkou hrozbou pro stabilitu tržního prostředí."

(tz)