Tyto údaje vyplývají z rozsáhlého průzkumu, který mezi firmami na začátku prosince 2011 uskutečnila Hospodářská komora České republiky. Do průzkumu se zapojilo celkem 774 členů Hospodářské komory České republiky všech velikostí, od mikro až po velké firmy, ze všech regionů ČR a většiny ekonomických odvětví.
Průzkum dobře ilustruje existenci reálného rizika, že se česká ekonomika, na kterou dopadne krize v eurozóně, dostane do vážných problémů. „S tím, jak se stále nedaří najít cestu z dluhové krize v eurozóně a jak se hospodářské problémy mění v problémy politické, rostou i obavy tuzemských podnikatelů. Jakékoliv předpovědi budoucího vývoje jsou v současnosti velmi ošidné a firmy se proto nyní racionálně připravují na další zhoršování situace. Omezují investice, šetří a jsou opatrné při nabírání nových zaměstnanců. Existuje totiž reálné riziko, že se česká ekonomika dostane do vážných problémů," vysvětlil prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Připomněl přitom, že české firmy využívají i své zkušenosti s řešením předchozí krize v letech 2008 – 2009. Nyní je klíčové, aby vláda ve snaze šetřit neudusila české podnikání, ale naopak jej dostupnými prostředky podpořila, např. systematickou pomocí při uplatnění českých firem na nových exportních trzích mimo Evropu, zavedením platby DPH jen ze zaplacených faktur, zavedením kurzarbeitu atd.
Jen minimum firem se chystá přibírat nové lidi
Podle tohoto průzkumu Hospodářské komory ČR se jen malá část firem - 9 % - chystá přibírat nové zaměstnance na přelomu letošního a příštího roku. Zhruba dvojnásobně více firem (17 %) plánuje propouštět nebo snižovat počty zaměstnanců prostřednictvím dobrovolných odchodů. Necelá polovina firem (45 %) zatím předpokládá, že počet zaměstnanců na přelomu roku nezmění a necelá třetina (29 %) stále neví, zařídí se až podle vývoje ekonomické situace.
„Firmy se připravují na příchod nové vlny krize, což se neobejde bez další racionalizace provozů firem a snižování počtu zaměstnanců. Firmy zároveň vědí, že i když je podnik v problémech, není dobré se za každou cenu zbavovat kvalifikovaných odborníků, které má, protože je pak po odeznění krize jen obtížně získá zpátky. Podporujeme proto záměr zavést v České republice kurzarbeit, který by firmám umožnil si kvalifikované pracovníky udržet i během krize a tím zachovat potenciál budoucího růstu a prosperity," komentuje výsledky průzkumu prezident Kužel.
Upozorňuje přitom, že „přestože česká ekonomika v současnosti již téměř zastavila svůj růst a firmám klesá odbyt, podniky i přes nynější ekonomické problémy nemohou ve své lokalitě najít potřebné kvalifikované pracovníky, zejména v technických oborech."
Podle průzkumu se počty zaměstnanců chystají snižovat zejména firmy ve stavebnictví, bankovnictví a pojišťovnictví a zpracovatelském průmyslu. Pokud jde o velikost těchto firem, tak svůj záměr propouštět či snižovat počet zaměstnanců prostřednictvím dobrovolného odchodu více deklarovaly střední a velké firmy (tj. firmy s více než 50 zaměstnanci), než malé a mikro. Firmy svůj záměr snižovat počet zaměstnanců uváděly relativně nejvíce v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji, naopak nejméně v Královéhradeckém a Libereckém kraji.
Firmy, které se chystají snižovat počet zaměstnanců, nejčastěji počítají se snížením počtu zaměstnanců v rozmezí o 2 až 10 % dosavadního počtu.
Většina firem mzdy nezvýší
Firmy jsou velmi opatrné i co se týká případného zvyšování mezd. Téměř 2/3 respondentů uvedlo, že mzdy od Nového roku nezvýší, necelá 1/5 firem ještě není rozhodnutá, pouze 15 % (tj. 117 firem) tento krok plánuje. Celkem 32 firem zapojených do průzkumu dokonce uvedlo, že platy naopak sníží. Mzdy plánují zvýšit zejména velké firmy (cca 40 % z nich) a pak také střední firmy (50 – 250 zaměstnanců), naopak se zvýšením mezd počítá jen minimum malých a mikro firem. Relativně nejčastěji se od Nového roku chystají zvyšovat mzdy firmy působící ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody, naopak nejméně firmy působící v poradenství, osobních službách a telekomunikacích.
„Z průzkumu je vidět, že firmy se poučily z minulé krize a dávají si pozor, aby růst mezd nebyl vyšší než nárůst produktivity práce. Pokud již plánují od Nového roku zvýšit mzdy, nejčastěji je to v rozmezí od dvou do pěti procent, ve zhruba jedné třetině případů pak tento pánovaný nárůst nepřesáhne dvě procenta. A jen patnáct firem v průzkumu uvedlo, že plánují mzdy navýšit o více než pět procent," popisuje ředitelka odboru legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory ČR Tereza Šamanová. Přesto v tomto ohledu jsou firmy optimističtější než v době předchozí krize, kdy např. v únoru 2009 v průzkumu Hospodářské komory ČR deklarovalo 90 % firem, že v daném roce nepočítají se zvyšováním mezd.
Na 13. plat nebo jiné mimořádné bonusy na konci roku se mohou těšit zaměstnanci jen zhruba 1/3 firem (36 %), u 6 % dosud rozhodnutí nepadlo.
Firmám chybí techničtí odborníci
Celkem 60 % firem v průzkumu Hospodářské komory ČR uvedlo, že i v současné nelehké ekonomické situaci má problém sehnat potřebné pracovní síly, z tohoto počtu pak více než dvě třetiny deklarovaly to, že obtížně shání zejména kvalifikované lidi v technických profesích. Jen přibližně třetina firem uvedla, že nemá problém sehnat na pracovním trhu pracovníky, které potřebuje. Po kvalifikovaných odbornících nejvíce volají firmy ve strojírenství a elektrotechnice a zpracovatelském průmyslu (jen 17 % z firem působících ve strojírenství uvedlo, že nemají problém sehnat potřebné pracovní síly), naopak výrazně menší problém najít potřebné pracovníky mají firmy ve stavebnictví či obchodě. Kvalifikované pracovníky v technických profesích relativně nejobtížněji shání firmy ve Zlínském a Pardubickém kraji, naopak nejméně si na to stěžují firmy v Praze (absence výrobních podniků) a Královéhradeckém kraji. Více si na problém se sháněním kvalifikovaných lidí v technických profesích stěžují střední a velké firmy.
„Pokud stát, zaměstnavatelé a zástupci škol a jejich zřizovatelé nerealizují systematické a koordinované kroky k nápravě současné neuspokojivé situace, tak se tento nedostatek kvalifikovaných pracovních sil bude dále zhoršovat. Do důchodu totiž odcházejí starší početně silné ročníky, aniž by je měl kvůli demografickému poklesu a mizení některých oborů ze vzdělávacího systému kdo nahradit," varoval prezident Kužel.
(tz)