Bez zapojení soukromého kapitálu nebude v České republice drtivá většina zamýšlených projektů v oblasti dopravní infrastruktury realizována. Vzhledem ke kritickému stavu veřejných financí je metoda PPP v podstatě jedinou reálnou alternativou, jak potřebné stavby v rámci dálniční a silniční sítě vybudovat. Využití PPP jako možné alternativy pořízení veřejné infrastruktury je uvedeno v řadě zpráv a publikací (OECD, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská komora ČR, Svaz dopravy ČR). Nezbytnost spolupráce soukromého a veřejného sektoru v oblasti dopravní infrastruktury potvrzuje také studie Vliv realizace PPP na ekonomiku České republiky, která byla zpracována na Mendelově univerzitě v Brně.

„V rámci PPP se soukromý subjekt podílí na investici do výstavby infrastruktury, nese rizika vyplývající z vybudování, údržby a provozu a využívá svoje know-how nejen k bezproblémové dostupnosti svěřené infrastruktury ale i k maximální efektivitě jejího provozu a zkvalitňování služeb, zatímco veřejnoprávní subjekt platí předem dohodnuté částky za dostupnost za tyto služby služby a dozoruje jejich kvalitu," řekl Igor Snopek, předseda Asociace PPP. „Infrastruktura samotná je vždy ve vlastnictví veřejnoprávního subjektu a provozování a údržba je na něj převedena po uplynutí koncesní doby."

„S ohledem na současnou ekonomickou situaci a ministrem Kalouskem navrhované rozpočtové škrty budou investiční projekty do dopravní infrastruktury v nejbližších letech výrazně redukovány, což přinese negativní dopady na výkonnost ekonomiky i na trh práce. V souvislostech ekonomické krize způsobí ztráta těchto důležitých prorůstových impulsů další zhoršení ekonomické situace," řekl Jan Ostřížek, jeden z autorů studie Vliv realizace PPP na ekonomiku České republiky. „Řešení této situace ve formě vhodného zapojení soukromého kapitálu se přitom nabízí. PPP projekty jsou způsobem vyzkoušeným ve vyspělých, transformujících se i rozvojových zemích v Evropě i ve světě. Využití PPP jako možné alternativy pořízení a správy veřejné infrastruktury je uvedeno v řadě zpráv a publikací OECD, IMF, Hospodářské komory ČR nebo Svazu dopravy ČR."

Výhodnost PPP pro veřejný sektor vzniká jednak v obvykle rychlejším zprovoznění dané infrastruktury, rozložením plateb v čase a jejich realizací pouze na základě skutečně provedených služeb v předem dohodnuté kvalitě a jednak efektivním fungováním koncesionáře po celou dobu provozování projektu. Pokud navíc v průběhu provozní fáze projektu PPP dojde k situaci, kdy by veřejný sektor bankovní prostředky pro financování projektu mohl pořídit významně levněji, může od soukromého partnera odkoupit smlouvu o PPP a přitom mu dále ponechat efektivně fungující provozování veřejné služby. Příkladem jsou úspěšné projekty prodloužení lehké železnice v londýnském Docklands.

Kvalitní dopravní infrastruktura je klíčovým předpokladem k rozvoji konkurenceschopnosti České republiky. Budování dálniční a silniční sítě má řadu multiplikačních efektů. Například v rámci analýzy Mendelovy univerzity týkající se dopadu (případné) realizace dálnice D3 v předpokládané hodnotě 35 miliard Kč prostřednictvím PPP projektů lze očekávat pozitivní vliv na českou ekonomiku s následujícími konkrétními dopady: 1) zvýšení hrubého obratu ekonomiky o cca 87,5 mld. Kč v průběhu následujících pěti letech, 2) zvýšení potřeby pracovníků o 105 tis. pracovních míst v následujících pěti letech, 3) urychlení socio-ekonomického rozvoje regionu díky zkvalitnění dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti (např. pozitivní vliv na životní prostředí, úsporu času na dopravu, snížení nehodovosti), 4) možnost okamžité realizace projektu díky mobilizaci soukromého kapitálu, a to bez ovlivnění vládního dluhu.

(tz)