Celková spotřeba plynu se v zimním období v porovnání s loňskou zimou snížila o 6,6 procenta, tj. o 250 milionů m3 a zároveň průměrná teplota byla o 1,5 stupňů Celsia vyšší. Teplota vzduchu má na spotřebu nejvýznamnější vliv. Denní průměrná spotřeba v lednu 2012 byla 37 mil. m3, v únoru již ale díky velkým mrazům téměř 47 mil. m

Zima 2010/2011

Prosinec 2010 – 1 401,4 mil. m3

Leden 2011 - 1 234,4 mil. m3

Únor 2011 - 1 144,2 mil. m3

Celkem: 3 780 mil. m3

Průměrná teplota:

Prosinec 2010 – Únor 2011: - 2,4 stupně Celsia

Zima 2011/2012

Prosinec 2011 - 1 027,5 mil. m3

Leden 2012 - 1 150,2 mil. m3

Únor 2012 - 1 351,9 mil. m3

Celkem: 3 530 mil. m3

Průměrná teplota:

Prosinec 2011 – Únor 2012: - 0,9 stupně Celsia

„Spotřeba letos v zimě se po prvních dvou měsících očekávala výrazně nižší než v předešlém roce, ale nečekaně nízké letošní únorové teploty kolem -20 stupňů Celsia tuto spotřebu téměř vyrovnaly," řekl Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. „Zatímco se průměrné teploty v zimních měsících pohybují u nás od minus 2 do plus 2 stupňů, průměrná teplota v únoru 2012 byla minus 4,9 stupňů Celsia a denní průměrná spotřeba 46,6 milionu metrů krychlových", dodal Petržilka. Nejnižší teplotu vůbec naměřili meteorologové na stanici Jezerní Slati u Kvildy na Prachaticku 3. února a to až arktickou zimu, minus 38,1 stupně Celsia (český teplotní rekord je minus 42,2 stupně Celsia a byl naměřen 11. února 1929). „Těší nás, že recese průmyslové výroby se na spotřebě plynu výrazně neprojevuje, naopak se postupně zvyšuje spotřeba CNG. Nižší spotřeba je dána i výraznými úsporami a to nejen v domácnostech, ale i díky zavádění programů úspor energií - vytápění kogeneracemi, kvalitnější izolací staveb, alternativním zdrojům energií a další," říká Oldřich Petržilka.

„Počty zákazníků odbírajících plyn v ČR jen velmi mírně rostou, dochází ovšem k častějším změnám dodavatele. Změny jsou zaznamenávány oběma směry, od tradičních dodavatelů k novým hráčům na trhu, ale také zpět k tradičním," uvedl Petržilka. Podle OTE změnilo v prvním čtvrtletí 2012 dodavatele zemního plynu 109 319 zákazníků, což je o téměř polovinu meziročně více. Český trh patří podle odborníků spolu s Velkou Británií k nejliberalizovanějším v Evropě. Nejvíce odběratelů má RWE (asi 2,1 milionu), Pražská plynárenská (430 tisíc) a E.ON (120 tisíc). Celkem je v ČR asi 2,8 milionů odběratelů zemního plynu.

Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. 17 let své existence věnovala ČPU rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti plynárenství a představování zemního plynu jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva odborné i laické veřejnosti. Věnuje se také významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. ČPU dnes sdružuje 16 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., NET4GAS, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VEMEX s.r.o., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. Na mezinárodní úrovni ČPU zastupuje české plynárenství v organizaci Eurogas.

(tz)