Břidlicový plyn je současným velkým tématem nejen pro plynárenství, ale i pro celosvětovou energetiku. Podstatně rozšířil dodávky zdrojů energie ve světě. Největší výhodou tohoto zdroje je to, že je ho nesrovnatelně více než klasického zemního plynu. Ekologická zátěž je proti těžbě uhlí dvanáctkrát menší. Díky výrazné těžbě plynu z břidlic v USA a jejich zvyšující se soběstačnosti se uvolňují stále větší zásoby pro Evropu a snižuje se cena plynu na spotových trzích. Náklady na těžbu v Evropě ovšem zřejmě budou vyšší než u plynu konvenčního, k přesnějším vyjádřením prozatím není dost zkušeností. V ČR by případná těžba mohla snížit závislost České republiky na dodávkách zemního plynu z Ruska v jednotkách procent.

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) World Energy Outlook 2011 by celkové dosažitelné zásoby zemního plynu mohly stačit na více než 250 let, tedy nejméně pro 4-5 dalších generací. Nekonvenční zdroje plynu, tedy břidlicový plyn, plyn z pískovců a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou nejméně stejně velké jako konvenční zdroje. Při získávání nekonvenčního plynu od roku 2008 už došlo k transakcím daleko přesahujícím 100 miliard dolarů.

„Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku. Pokud by se u nás možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že bychom mohli získat 5 až 10 procent roční spotřeby z tohoto zemního plynu," řekl Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie (ČPU). Například u uhlí, kdy se neustále uvažuje o prolomení limitů, je zátěž proti těžbě břidlicového plynu dvanáctkrát větší. „Porovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden z nejčistějších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu," řekl Stanislav Benada, expert v oborech ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy. Při dodržování technologické disciplíny lze očekávat únosné dopady těžby na kvalitu životního prostředí, to uvádí i Česká geologická služba ve své studii Nekonvenční zemní plyn z břidlic, kterou zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí. "K dopadům na životní prostředí došlo opravdu v mizivém procentu případů a vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována a jsou považovány za mnohem větší hrozbu, než tomu ve skutečnosti je. Ve 40 tisících vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod. Plyn z břidlic je zcela jistě zdroj, který stojí za úvahu a vyzkoušení," dodal Stanislav Benada.

Česká legislativa ale údajně zatím není připravena na technicky náročné průzkumy a tak ministr životního prostředí se připravuje, že zablokuje na 1-2 roky žádosti těžařů, kteří chtějí zkoumat naše potenciální naleziště břidlicového plynu. „Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit, zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká naleziště pod zemí máme." řekl Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie, „Cestou je jednoznačné stanovení přísných podmínek, za nichž se případné zásoby břidlicového plynu budou ověřovat".

Evropa obecně vždy potřebuje více času na porovnání pozitiv a negativ. Podle odhadů, které v březnu zveřejnila Energetická informační agentura, by mohlo ve východní Evropě být až 7,1 bilionu m3 břidlicového plynu, z toho 5,2 bilionu v Polsku. Podle studie renomované instituce CERA by Evropa mohla za 10 až 15 let těžit dokonce až 60 až 200 mld. m3 zemního plynu z nekonvenčních zdrojů. „Značnou roli hraje snaha odpoutat se od závislosti na omezeném počtu dodavatelů. To platí například v Polsku, které má tradiční problém se závislostí na dodávkách z Ruska, a proto je pro něj významné, že by mohla existovat možnost využívat vlastní zdroj plynu," řekl Filip Černoch z Energetické sekce Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity. „Aniž by se v Evropě vytěžila jediná molekula břidlicového plynu, jeho těžba v USA ovlivnila již nyní strukturu plynárenského trhu a snížila ceny zemního plynu pod úroveň dlouhodobých smluvních cen. Uvolnily se velké objemy zkapalněného zemního plynu, které se z USA do Evropy přesměrovaly", řekl Oldřich Petržilka, prezident ČPU. „Zemní plyn z nekonvečních zdrojů příliš nezapadá do plánů pro budoucnost evropské energetiky. Pokud by se rozšířila těžba nekonvenčních zdrojů, státy by neměly vůli investovat další prostředky do obnovitelných zdrojů. Měly by totiž přístup ke zdrojům zemního plynu, které by byly cenově konkurenceschopné a zároveň do značné míry spolehlivější," dodal Filip Černoch.

Těžba břidlicového plynu je ale zatím v Evropě nákladnější než u konvenčního plynu. Důvodem je nutnost vrtat do větší hloubky, nižší životnost těžebních sond (4-6 let) nebo potřeba nákladného hydraulického štěpení. Musí se nejprve zjistit, jak se americká geologie podobá té evropské a do jakých hloubek se v Evropě bude muset vrtat. To vše určuje výslednou cenu plynu, a tedy i jeho konkurenceschopnost. „Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení a tak těžba v Evropě by nemusela být v současné době rentabilní," dodal Stanislav Benada. „Hlavní výhodou břidlicového plynu je, že plyn není vázán na ložiska plošně malá ložiska, ale zdrojové horniny (břidlice), které sedimentovaly na realtivně velkých územích. To znamená, že jde o velké objemy horniny, a i když obsah plynu v nich je nízký, celkově mohou představovat významné zdroje plynu. Nicméně náklady na těžbu jsou zatím opravdu mnohem vyšší," řekl energetický analytik a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor. „Na počátku je těžba vysoká, ale už po prvním roce klesne až o 70 procent. Z toho v praxi vyplývá, že vrt se musí v prvních letech zaplatit," řekl Stanislav Benada. „Dokud bude břidlicový plyn v Evropě dražší než ruský zemní plyn, zákazník bude vždy raději kupovat ten konvenční," dodal Oldřich Petržilka. V roce 2000 ale v USA tvořil břidlicový plyn jen jedno procento celkové těžby, před dvěma lety to bylo už sedmnáct procent. Za poslední roky USA zjistily, že mají tolik plynu jako dvě Saúdské Arábie ropy. Už v roce 2009 v těžbě překonaly do té doby největšího producenta Rusko a přeměnily se z významného dovozce v plně soběstačného producenta a dokonce vývozce plynu.

(tz)