Česká plynárenská unie (ČPU) oceňuje, že dochází ke změně pohledu na Státní energetickou koncepci (SEK). Souhlasí s vyjádřením Ministerstva průmyslu (MPO), že návrh koncepce předešlého ministra, která počítala s výstavbou až 14 jaderných bloků do roku 2060, je bez úprav nepoužitelná. Podle ČPU je nezbytné nastavit SEK tak, aby nesnižovala konkurenceschopnost. Dle slov Václava Klause je návrat k větší racionalitě v oblasti energetiky pro dlouhodobý ekonomický růst a úspěch naší země naprosto nezbytný. Operátor trhu s elektřinou (OTE) v nové studii, jejíž plná verze je podkladem pro SEK, počítá s nárůstem spotřeby plynu o 50 procent. S výrazným zastoupením zemního plynu v palivo-energetickém mixu souhlasí i členové Poradní komise ministra průmyslu a obchodu. Podle Svazu průmyslu a dopravy (SPD) bude rozšíření výroby elektřiny z jádra vyžadovat elektrárny pro regulaci energetické soustavy a to zajistí právě plynové elektrárny.

„Zemní plyn tvoří významnou část energetického mixu celé EU. Důležitost zemního plynu jak pro hospodářství, tak pro obyvatele členských států, vzrůstá s rostoucí závislostí na dovozu zemního plynu a jeho využíváním pro výrobu elektrické energie a kogeneraci, při níž je vyráběno i teplo," zdůraznil ministr průmyslu Martin Kuba 24. května na konferenci na Pražském hradě.

Zpráva OTE, jejíž plná verze je základem pro zpracování SEK, uvádí, že zatímco mezi roky 2010 a 2040 spotřeba elektřiny vzroste o 30 procent na 76,5 terawatthodiny, u plynu za stejné období vzroste spotřeba dokonce o 4,2 miliardy metrů krychlových na 12,5 miliardy metrů krychlových, tedy o celých 50 procent. Hlavní vliv na růst spotřeby plynu v dalších letech bude mít podle OTE větší nasazení plynových elektráren a využití plynu jako náhrady za uhlí.

„Energetická koncepce by měla především zajistit odstranění zastaralých nízkoúčinných zařízení spojených s uhlím a nahradit je moderními např. kogeneračními zdroji na zemní plyn. Vždyť 51 procent dnes nově postavené kapacity v EU patří právě plynu - politici zkrátka musí akceptovat potřeby trhu," řekl Oldřich Petržilka, prezident ČPU. „Kombinace jaderné energie, tlaku na úspory energie a zvýšení podílu zemního plynu by nesporně umožnilo splnit nejen emisní limity stanovené EU, ale také vyrovnat se se snižováním těžby hnědého uhlí, udržet liberalizovaný trh s energiemi a tím i rozumné ceny energií v ČR. Navíc je potřeba počítat i s LNG a připravit se na další diversifikaci trhu se zemním plynem," dodal Petržilka.

Závěry původního návrhu SEK nebyly zcela zasazené do ekonomické reality. „ČR potřebuje stabilní ceny energií, které nezatěžují státní rozpočty. Je nezbytné nastavit SEK tak, aby nesnižovala konkurenceschopnost," řekl na konferenci ministr průmyslu Martin Kuba. S tím ČPU souhlasí, stejně jako se slovy prezidenta Václava Klause, že o energetickém mixu jednotlivých zemí musí primárně rozhodovat tržní mechanismy, nikoli summity státníků. „Nesmyslná je ambice zajistit tzv. energetickou bezpečnost prostřednictvím maximální soběstačnosti, úsilí o „udržitelný" a „bezpečný" energetický mix, který je ve skutečnosti zcela iracionální a nesmírně nákladný a který má i konkrétní a změřitelný odraz v cenách energií pro konečné spotřebitele. Tomu všemu je třeba se intenzivně bránit," řekl Václav Klaus.

Ministr průmyslu a obchodu na řešení SEK přizval osm odborníků z různých oblastí energetiky. Ti včera předložili ministrovi průmyslu zprávu komise k SEK. Do konce srpna by původní návrh měl být přepracován. Poradní komise má osm členů a dva spolupředsedy - předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou a akademika Václava Pačese, který dostal podobný úkol od vlády již před čtyřmi lety. „Plyn by měl být určen prioritně pro malé zdroje s vysokou účinností, zejména kogenerace, u kterých je již dnes zcela jasné, že budou mít velkou podporu i ze strany EU," řekl člen Poradní komise ministra průmyslu a obchodu Vladimír Štěpán. Hynek Beran, tajemník předešlé Pačesovy komise, dodává: „Nefandíme jedné komoditě, důraz klademe na harmonii všech komodit, jejich provázanost a zastupitelnost v případě výpadku jedné. Chtěli bychom nalézt stabilní a ekonomicky přijatelné řešení pro investory a investorem je v našem pojetí i domácnost."

Podle SPD se energetika bude měnit a prosazovat se bude energetika decentralizovaná. SPD upozorňuje na to, že rozšíření výroby elektřiny z jádra bude vyžadovat elektrárny pro regulaci energetické soustavy. Tuto roli mohou plnit právě plynové elektrárny. SPD se staví se za to, aby dokument nediskriminoval žádný energetický zdroj a dlouhodobě se zasazuje o to, aby byla v koncepci dostatečně zdůrazněna energetická bezpečnost. Česká republika proto doporučila v roce 2009 zařazení staveb rozšíření kapacity zásobníků zemního plynu v Třanovicích a Tvrdonicích do Evropského programu oživení energetiky a to jak z důvodu jejich strategické důležitosti, tak i s ohledem na zvýšení bezpečnosti zásobování zemním plynem v České republice s možností výpomocí sousedním členským státům. ČR se již nyní (v poměru celkové uskladňovací kapacity zásobníků plynu na svém území k celkové tuzemské roční spotřebě) řadí na jedno z prvních míst v rámci celé Evropské unie a disponuje zásobou až 3,45 miliardy m3 plynu. „Plynová krize z ledna 2009, kdy navzdory 13 dennímu úplnému výpadku hlavní zásobovací trasy nebylo nutné u nás jakkoliv omezovat spotřebu, poskytuje dostatečný empirický důkaz o bezpečnosti dodávek," uvedla studie Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU zpracovaná Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy University pro Ministerstvo zahraničních věcí.

I když je plyn fosilním palivem, jeho ekologické vlastnosti ční vysoko nad ostatní fosilní konkurencí. Emise z plynu jsou dnes 50 krát nižší než z uhlí a proto je mimořádně vhodný pro řešení akutních problémů u nás, to znamená především emisí mikročástic. „Pro střední zdroje je plyn velmi vhodný. Je potřeba co nejrychleji nahradit kondenzační výrobu elektřiny v teplárnách, pokud nechceme, aby celá ČR skončila jako Ostravsko, pokud jde o emise jemného prachu," dodal Petržilka.

Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. 18 let své existence věnovala ČPU rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti plynárenství a představování zemního plynu jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva odborné i laické veřejnosti. Věnuje se také významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. ČPU dnes sdružuje 16 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., NET4GAS, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VEMEX s.r.o., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. Na mezinárodní úrovni ČPU zastupuje české plynárenství v organizaci Eurogas.

(tz)