V předvečer zasedání Evropské rady se delegace dvaadvaceti podnikatelů, členů Hospodářské komory České republiky, setkala v Bruselu s klíčovými zástupci Evropských institucí. Cílem setkání bylo informovat podnikatele o vývoji politik EU a v eurozóně, a zároveň získat zpětnou vazbu z reálného prostředí. Právě otázka bankovní supervize a správy eurozóny jsou jedním z klíčových bodů nadcházející Evropské rady ve dnech 18. a 19. října. Ta bude přípravným jednáním pro setkání hlav členských států v prosinci.

Podnikatelé se v rámci svého programu nejprve setkali s Jiřím Plecitým z kabinetu komisaře Laszló Andora zodpovědného za oblast zaměstnanosti, sociálních věcí a inkluze. Plecitý s podnikateli hovořil o vyjednávání budoucího rozpočtového rámce Evropské unie na léta 2014-2020, který poukazuje na potřebu vlastních příjmů. Ekonomická krize má za následek tlak ze strany členských států na snižování plateb do rozpočtu Evropské unie, čímž se však snižují disponibilní prostředky na financování politik, ke kterým se Unie zavázala. Dle Plecitého se tak dostáváme do situace, kdy chybí prostředky na důležité oblasti jako je například kohezní politika. Jedním z návrhů, jak zajistit vlastní příjmy je například daň z finančních transakcí. To ale naráží na odpor některých členských států. Dále hovořil o problematice, která se týká portfolia jeho komisaře, tj. tendencích na trzích práce a v oblasti zaměstnanosti. „Unie tlačí na státy jižního křídla přijímat důležité strukturální reformy a nesvazovat zaměstnavatelům ruce, těm však chybí to základní, tj. dostatečné investiční možnosti," upozornil Plecitý.

Štefan Füle, komisař pro rozšíření a sousedskou politiku hovořil s podnikateli o rozšíření směrem na Východ. Upozornil, že Evropská unie se vyvíjí a tím se mění její tvář. V současné chvíli však prožívá především krizi v oblasti hodnot. Stejně ale jako se mění Unie, mění se i samotné Turecko – největší kandidát na členství v EU z roku 1999. Z ekonomického hlediska, kdy je Unie největším investorem v Turecku, lze tento trh považovat za potenciál růstu. Dále komisař diskutoval s členy delegace o mediální tváři Unie a potřebě ji lépe šířit. Neodpustil si poznámku, že komisaři by měli být lidé, kteří nejsou příliš vzdáleni od reality. V tomto ohledu plně podpořil rotaci komisařů.

O budoucnosti eurozóny s podnikateli hovořil Petr Blížkovský z Generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Uvedl několik možných scénářů budoucího vývoje, na kterých demonstroval, jak těžké je akceptovat jednotlivá řešení ze strany některých členských států, a tím pádem dosáhnout v Radě jednomyslnosti. Hospodářská a finanční krize poukázaly, jak moc potřebuje eurozóna, ale vůbec celá Unie, jednotnou ekonomickou správu. Skutečnost, že Unie má jednu monetární politiku, avšak sedmadvacet různých hospodářských politik, ztěžuje správu jednotné měny. Kuchařku pro řešení krize vytvořenou předsedy Evropské rady, Komise, Evropské centrální banky a eurogroup prodiskutují hlavy členských států na svém zasedání ve dnech 18. a 19. října. Jedná se především o návrh na vytvoření bankovní unie a posílení supervize, zavedení určité formy rozpočtu eurozóny, posílení demokratické legitimity (posílení spolupráce mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty) či dokonce vytvoření postu evropského ministra financí.

Následně se podnikatelé sešli s Alešem Musilem z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, který informoval, že Komise společně s národními úřady na ochranu hospodářské soutěže podniká nově i tzv. sektorová šetření o zneužití dominantního postavení. Příkladem může být šetření v rámci vztahů mezi odběrateli a dodavateli potravinářských a zemědělských produktů. V České republice tuto oblast upravuje kontroverzní zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, který vyvolal silný odpor zejména z řad obchodníků. Vedle dominantního postavení se Komise na základě Lisabonské smlouvy také zabývá kartely a státní podporou.

Podnikatelé se poté sešli s Kateřinou Slavíkovou z České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu, která informovala o nástupci 7. Rámcového programu po roce 2013 – program Horizont 2020. Takový program s rozpočetem 80 miliard eur skýtá pro české firmy řadu příležitostí především v oblasti vývoje, výzkumu a inovací.

V závěru dne se podnikatelé v čele s prezidentem Hospodářské komory České republiky Petrem Kuželem sešli se svými belgickými protějšky v Plzeňském domě. Velvyslanec České republiky v Belgii Ivo Šrámek informoval o stále pozitivním vývoji ve vzájemném obchodu mezi ČR a Belgií. Belgie skýtá řadu příležitostí, především pak jako země, která má významné přístavy jako jsou Antverpy. Prezident Kužel uvedl, že čeští podnikatelé by měli využít těchto příležitostí, především s ohledem na blízkost Belgie k České republice a načerpat cenné kontakty, které mohou vyústit v důležité kontrakty.

(tz)