Exportní výzkum DHL dlouhodobě mapuje názory nejvýznamnějších českých vývozců na aktuální události nejen v České republice, ale i v zahraničí. Cílem výzkumu je zjistit trendy, očekávání a názory exportérů v oblastech vývoje exportu, klíčových trhů pro české exportéry, aktuálních událostí s možným vlivem na export, sebedůvěry českých exportérů, faktorů a podmínek exportu z ČR a jejich hodnocení.
Výsledky 21. vlny Exportního výzkumu DHL CzechTrade naznačují, že v oblasti českého exportu se očekává spíše stagnace. Ze zkušeností exportérů z uplynulých let vyplývá, že se podíl firem se stabilním vývozem zvětšoval a naopak ubývalo firem, jejichž objem vývozu by rostl. Na základě těchto zkušeností očekává v horizontu následujících dvanácti měsíců nárůst objemu exportu 39% všech oslovených exportérů, což je o 5 procentních bodů méně než loni. Pro stagnaci se vyslovila celá polovina oslovených firem, čímž tato kategorie vzrostla o jedenáct procentních bodů oproti podzimu 2010.
Zajímavým ukazatelem vývoje českého exportu je takzvaný Index dlouhodobého exportního sebevědomí, tedy rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí. Ten se sice i nadále pohybuje v kladném pásmu, meziročně však došlo k jeho poklesu o 2 body a oproti roku 2010 je tento pokles již ve výši 10 bodů (z 44 na 34). „Vývoj indexu exportního sebevědomí potvrzuje, že nejistota exportérů a obavy z dalšího ekonomického vývoje pokračují. I když je index stále relativně vysoký, došlo oproti loňskému roku k dalšímu poklesu a zřejmě můžeme očekávat další oslabení tempa růstu exportu, které je především dáno nejistým ekonomickým vývojem na našich klíčových trzích," říká Luděk Drnec, obchodní ředitel společnosti DHL Express.
Z výzkumu vyplývá zajímavý pohled na současnou ekonomickou situaci a hospodářskou recesi. Ve srovnání s loňskem totiž přibylo exportérů, kteří očekávají, že nová vlna recese bude trvat déle než jeden rok (nárůst o 9 p. b. na 42%). V očekávání další vlny recese by firmy z protikrizových opatření nejčastěji přistoupily na snížení počtu zaměstnanců. Takto by nyní reagovalo 32% oslovených firem, stejně jako to udělaly u vlny minulé (53% v obou posledních měřeních).
Ekonomická situace se během posledních 12 měsíců vyvinula k lepšímu pouze u třetiny firem (34%), zatímco v předcházejících letech mělo lepší výsledky ve srovnání s minulostí přes 40% z nich. Podíl firem, které v tomto směru stagnují, se naopak zvýšil (na 44%, o 12 p. b. proti roku 2010). Lepší podmínky pro český export si od reformy veřejných financí slibuje pouze 23% exportérů. 52% spíše neočekává lepší podmínky pro export a 25% s určitostí tvrdí, že neočekává pozitivní přínos reformy.
Výzkum zároveň zjistil, že v udržení eura ve všech zemích současné Eurozóny věří pouhých 11% exportérů. Dalších 69 % sice v udržení věří, ale předpokládá snížení počtu zemí, které měnu sdílejí. 38% uvádí, že zůstane zachováno ve většině stávajících zemí, 32% se domnívá, že to budou ekonomicky nejvyspělejší státy západní a severní Evropy. 65% českých exportérů navíc odmítá poskytování finanční pomoci zemím Evropské sedmadvacítky, které se dostaly do hospodářské recese.
Z geografického hlediska zůstávají pro naprostou většinu exportérů (94%) klíčovými trhy státy EU, obdobně jako v předchozích sledovaných obdobích. Ve srovnání s minulými lety došlo k výraznému nárůstu podílu firem exportujících mimo oblast EU, přičemž nejvýznamnější oblastí je Rusko a další země bývalého Sovětského svazu. Rostoucí očekávání ale směřují i do Číny a Jihovýchodní Asie, která zaznamenává nárůst o 24 p. b. na 40%.
„Letošní výsledky Exportního výzkumu ukazují, že hospodářská krize nadále ovlivňuje chování klientů, a to především v oblasti úspory nákladů. V současné situaci se však exportní firmy snaží orientovat na nové trhy a obchodní partnery, přičemž rostoucí očekávání směřuje především do zemí Jihovýchodní Asie," řekl Richard Hospodský, ředitel expertních služeb společnosti GfK Czech.
Podmínky pro export v ČR zůstávají přibližně stejné jako v předchozích letech; myslí si to více než dvě třetiny respondentů. Více než polovina exportérů se také domnívá, že exportu nejvíce pomáhalo získání nových obchodních partnerů, dále technologické inovace a investice do reklamy. Jako největší riziko pro český export jsou vnímány změny kurzu české měny (22%), dále vyšší náklady (10%) a silná konkurence, zejména ze zahraničí (6%).
(tz)