Přesně za týden – ve středu 25. září - se v Klubu starožitníků na Starém Městě otevřou dveře všem milovníkům historického skla. Na jedinečné výstavě „Secese spoutaná sklem“, kterou ve svých prostorách ve Valentinské ulici připravila Asociace starožitníků sdružující starožitníky z celé České republiky, si budou moci lidé prohlédnout jedinečný výběr z produkce slavných českých secesních skláren. Výstava bude veřejnosti přístupná ve všední dny od 14 do 18 hodin a potrvá do 25. října.

 „Asociace starožitníků se dlouhodobě snaží zviditelnit starožitné předměty jako součást naší historie, které mají ale své místo i v dnešní moderní době. Konkrétně období secese se do povědomí lidí dostalo především prostřednictvím obrazů a plakátů Alfonse Muchy. My chceme ukázat, že secese není jen Alfons Mucha, ale především obrovské množství dekorativních předmětů denní potřeby,“ říká Ing. Jan Neumann, prezident asociace, a pokračuje: „Vůbec nejvýrazněji se secese promítla právě do skla, které dalo lépe než jiné materiály vyniknout liniím, tlumeným barvám a symbolům, kterými je tento umělecký sloh charakteristický. Návštěvníci výstavy si budou moci v komorním prostředí prohlédnout unikátní ukázku tvorby v podstatě všech velkých českých skláren, jejichž výrobky představovaly ve své době vrchol světové produkce.“

Jan Neumann také připomíná, že čeští skláři měli dobrou výchozí pozici, protože české sklárny byly již ve druhé polovině 19. století dobře technologicky vybaveny a mohly si proto dovolit experimentovat a přizpůsobit se nové „secesní“ vlně, která přišla na přelomu století. Klíčová byla i spolupráce se špičkovými výtvarníky, jako byl J. Kotěra nebo představitel vídeňské uměleckoprůmyslové školy K. Moser. „České secesní sklo je proto dodnes velmi žádaným sběratelským artiklem a sběratelé se k němu opět vracejí,“ dodává Jan Neumann.

Ten zároveň věří, že cestu k nádherným produktům slavných českých skláren si najdou nejen sběratelé a dlouhodobí milovníci starožitností, ale budou je obdivovat i zájemci z řad široké veřejnosti.

Výstava secesního skla je jednou z akcí, kterou chce Asociace starožitníků upozornit na blížící se veletrh Antique, na němž se každý půlrok scházejí všichni její členové a představují to nejzajímavější ze své nabídky. Letos se veletrh uskuteční v termínu 21. - 24. listopadu a hostit ho bude jako tradičně Novoměstská radnice v Praze. Také on se letos ponese v duchu secese, svým návštěvníkům ale nabídne celou škálu uměleckých předmětů z dalších období.

Ilustrační fotografie

Irizovaná váza, počátek 20. století, Čechy, Loetz, patrný vliv L. C. Tiffanyho.

(Fotografie: Antique ALMA, Aukční dům Valentinum VII.)

O secesi ve sklářství

V období secese se začalo produkovat tzv. kamejové sklo, které vznikalo vrstvením různě zbarveného skla, které se následně naleptávalo. Odhalením spodních vrstev tak vznikaly dekorace typické pro secesi. Novinkou bylo i tzv. opalizující sklo, do kterého se přidával kysličník do skloviny či lazur. Secesní sklo se vyznačovalo asymetrií tvarů. Umělci se inspirovali například v Japonsku a využívali ve své tvorbě přírodní motivy, jako pokroucené kořeny stromů nebo rostliny.

Ze světových producentů se v době secese nejvíce proslavila americká firma Tiffany, která jako první začala navrhovat skleněná stínidla, lampy a lustry z barevného skla pospojované cínem se zcela novátorskými secesními motivy.

O českých sklárnách

České sklo slavilo největší úspěch v roce 1900 na Světové výstavě v Paříži, odkud si významné ocenění přivezla firma J. Loetz z Klášterního Mlýna na Šumavě. Právě tato sklárna zvládala náročné hutní techniky, tvarování, zdobení, odleptávání i malování. Vlastnila hned několik patentů na výrobu irizovaného skla s typickým kovovým povrchem. Způsob výroby, který firma používala, byl v Evropě nezaměnitelný a ojedinělý. Již dříve představili svá díla na Světové výstavě i další čeští skláři -  v roce 1873 například huť Adolfov a Annín.

Vynikající díla produkovaly také hutě v Harrachově, v Košťanech a Polubném, v Boru sklárna Haida a sklárna v Jablonci nad Nisou. Severočeské harrachovské sklárny v Novém Světě spolupracovaly např. s J. Kotěrou a dalšími výtvarníky a již kolem roku 1905 začaly uplatňovat geometrické motivy v dekoru. Další severočeská firma z Kamenického Šenova, J.Pallme-Konig, se stala konkurentem Klášterního Mlýna ve výrobě irizovaného skla. Zajímavou kapitolu vepsal do své produkce v tomto období i dodnes světoznámý Moser v Karlových Varech, který si otevřel na konci 19. století vlastní huť. Firma tehdy přestala nakupovat materiál u jiných skláren a začala tavit vlastní sklodraselnou sklovinu výjimečné kvality, což jí umožnilo vyrábět luxusní produkci s typickým brusem a zlacením.