Pokud Evropská komise potvrdí platnost minimální mzdy v Německu i pro zahraniční podniky, mohou být zejména čeští dopravci postupně vytlačováni z dalších trhů. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) zastupující zájmy podnikatelů i z oboru dopravy proto považuje za zásadní, aby ministr dopravy Dan Ťok na dnešní Radě pro dopravu snahy některých členských zemí vytvářet překážky na vnitřním trhu rezolutně odmítl.

Ministři dopravy EU budou na Radě pro dopravu, telekomunikaci a energetiku mj. jednat o tom, jakým způsobem by odvětví dopravy mohlo podpořit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost v EU. Výsledky jejich jednání se objeví ve společné souhrnné zprávě, která bude předložena Evropské radě.

HK ČR proto doporučuje, aby ministr Ťok na Radě téma otevřel a odmítl, aby protekcionistické kroky v oblasti sociálních předpisů některých členských zemí, jako zavádění minimální mzdy nebo nepřiměřené pokutování za výkon předepsaného týdenního odpočinku v kabině vozidla, vedly ke snižování konkurenceschopnosti evropské dopravy.

„Iniciativy Německa, ale dnes i Francie a Belgie, jdou proti evropským cílům odstranit překážky na vnitřním trhu, který má potenciál v konečném důsledku zvýšit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst“, upozorňuje členka Výboru pro Zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu Martina Dlabajová.

Dopravcům na západ od českých hranic opatření o minimální mzdě vyhovuje, protože snižuje konkurenci jejich firmám podnikajícím v přepravě a logistice. HK ČR situaci monitoruje a od zaměstnavatelů shromažďuje podněty, které by znevýhodnění českých firem v oblasti mezinárodní obchodní přepravy předcházely.

Pro HK ČR je nepřijatelné, aby kterákoli země EU zasahovala do volného pohybu služeb na vnitřním trhu a porušovala pravidla pro mezinárodní dopravu mezi členskými státy. Rovněž je nepřijatelné uplatňování jakéhokoliv zákona na zaměstnance z jiného státu. Nařizování minimální mzdy i pro české zaměstnance má jednoznačně podle HK ČR za cíl nepřípustnou ochranu vnitřního trhu se službami.

Dotčené jsou zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo územím Německa pouze projíždějí, tj. také při tranzitní dopravě. Při tranzitní dopravě by minimální mzda měla být vyplácená za úsek trasy na německém území. Podle § 20 MiLoG jsou zaměstnavatelé i se sídlem v zahraničí povinni svým v tuzemsku zaměstnaným pracovníkům vyplatit mzdu za vykonanou práci nejméně ve výši stanovené minimální mzdy v Německu. Ta byla zavedena 1. ledna 2015 ve výši 8,50 EUR / hod. Německým případem se zabývá Evropská komise a posuzuje, zda má Německo na takové požadavky právo.

Českým zaměstnavatelům MiLoG navíc zvyšuje administrativní zátěž i náklady kvůli všem ohlašovacím, evidenčním a archivačním povinnostem spojených s ustanoveními zákona. Českým firmám tak vzniká povinnost před začátkem poskytování služeb písemně v německém jazyce nahlásit zahájení činnosti v tuzemsku, poštou nebo faxem, centrále celního úřadu v Kolíně nad Rýnem, dále pak třeba zaznamenávat počátek, konec a délku denní pracovní doby nejpozději do 7 dní a všechny údaje musí být pro účely kontrol k dispozici v německém jazyce na území Německa a minimálně po dobu dvou let archivovány. Zaměstnavatelům pro neplnění povinností hrozí pokuty až do výše 500 000 EUR.

(tz)