Nový zákon o veřejných zakázkách, jehož věcný záměr projednala vláda, neřeší některé zásadní problémy jako mimořádně nízké nabídky. Rezignuje také na zlepšení kvality dodávek. Otazníky visí i nad úpravou dohledu nad dodržováním zákona. Věcný záměr navíc přichází pozdě. Vážné výhrady k věcnému záměru má nejen HK ČR, ale i legislativní rada vlády a další dotčené subjekty.

Vláda projednala věcný záměr očekávaného nového zákona o veřejných zakázkách. Přijetí nového zákona vyžaduje nová evropská směrnice, kterou je Česká republika povinna implementovat do 18. dubna 2016. Gesčně spadá zákon do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj.

Lze předpokládat, že vláda se bude při projednání věcného záměru zabývat zejména výhradami legislativní rady vlády, která se věcným záměrem již podruhé zabývala – v prvním kole vrátila materiál MMR pro neslučitelnost s právem EU.

Legislativní rada vlády vytýká Ministerstvu pro místní rozvoj zejména to, že věcný záměr byl od původní verze podstatně obsahově změněn, přičemž tyto změny nebyly konzultovány s povinnými připomínkovými místy, mj. také s HK ČR. LRV má dále výhrady k části věcného záměru, která se týká dohledu nad dodržováním zákona ze strany ÚOHS. Dle LRV věcný záměr postrádá koncepční úpravu některých zásadních otázek a zavádí některé nestandardní instituty.

HK ČR má k věcnému záměru, který je v současnosti již promítnut do paragrafového znění, i několik dalších podstatných výhrad. „Předně, nový zákon měl vytvořením nové koncepce přispět ke zjednodušení pravidel; návrh však pouze převzal některé prvky evropské směrnice do stávající podoby zadávání, což zjednodušení nepřinese,“ komentuje návrh viceprezidentka HK ČR Irena Bartoňová Pálková.

Ministerstvo dále např. nepočítá se zavedením vzorců pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Na to upozornil i ÚOHS, neboť nejasnosti ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny jsou často předmětem sporu v dohledovém řízení. Ministerstvo se nevypořádalo ani s požadavkem HK ČR, aby zakázky nebyly v budoucnu hodnoceny jen na základě ceny, ale aby byl kladen vyšší důraz na kvalitu. Problém s kvalitou podhodnocených zakázek je přitom všeobecně známý, viz např. případ významné moravskoslezské dálnice. Ve věcném záměru postrádáme např. i jakékoli opatření na podporu malých a středních podnikatelů, ačkoli to příslušná evropská směrnice předpokládá. Prosazovat bude HK ČR rovněž zákaz účasti dodavatelů, kteří se v dřívějších veřejných zakázkách neosvědčili. „Bodů, které budeme s MMR i nadále intenzivně diskutovat, je opravdu hodně“, říká Bartoňová Pálková.

Dále je nutné podotknout, že zajímavý je i průběh legislativního procesu. Standardně je vlastní návrh zákona v podobě paragrafového znění zpracováván až ve druhé fázi, a to po schválení věcného záměru vládou. Z důvodů problémů se schvalováním věcného záměru však došlo k tomu, že Ministerstvo bylo nuceno již před schválením věcného záměru připravit paragrafové znění zákona. Na tuto skutečnost poukázala legislativní rada vlády, přičemž označila projednávání věcného záměru ve vládě v tuto chvíli již za neúčelné a postrádající smysl. LRV proto rovněž doporučila vládě, aby zrušila úkol MMR předložit nejprve věcný záměr zákona.

„Projednávat věcný záměr pozdě, bez konzultace s připomínkovými místy a bez snahy o zlepšení známých palčivých problémů nepovažujeme za standardní,“ říká Bartoňová Pálková. „Nezbývá než se domnívat, že MMR s novým zákonem prozatím poněkud tápe“, dodává.

(tz)