Prezidenti hospodářských komor České republiky, Slovenské republiky, Maďarské a Polské republiky vyjádřili společný nesouhlas s uplatňováním německého zákona o minimální mzdě na poskytování služeb členských států EU v Německu. Společné odmítavé stanovisko podepsali v rámci Visegrádského partnerství a v rámci této skupiny hodlají i apelovat na Evropskou komisi a poslance Evropského parlamentu. Samotná Komise problematičnost opatření vnímá, už před několika dny totiž s Německem zahájila proceduru pro porušení práva EU.

„Toto rozhodnutí má zásadní dopad zejména na služby mezinárodní obchodní dopravy, která je hlavním nástrojem propojení všech účastníků jednotného trhu Evropské unie. Uplatňování zákona o minimální mzdě na sektor dopravy směřuje k vážnému narušení svobody pohybu zboží, což je v rozporu s principy jednotného trhu, kde tato svoboda představuje jeden z jeho čtyř základních pilířů,“ píše se v prohlášení, které podepsali prezidenti čtyř hospodářských komor.

Zavedením minimální mzdy v Německu trpí zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo tímto územím projíždějí. Například čeští dopravci jsou tak nuceni svým tuzemským zaměstnancům vyplatit mzdu ve výši minimální stanovené mzdy v Německu.

„Jsem rád, že i prezidenti zbylých tří zemí Visegrádské skupiny zaujali stejné stanovisko a podpořili nás v boji proti zavedení minimální mzdy v Německu. Je třeba vzít v úvahu zejména zvláštnosti příhraniční tranzitní dopravy, pokud jde o zavedení minimální mzdy podle vnitřních předpisů druhé členské země, navíc spojenou s nezanedbatelným nárůstem administrativní zátěže,“ dodal prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Společné stanovisko prezidentů hospodářských komor Visegrádské skupiny bude kromě Evropského parlamentu a Komise prezentováno i na plenárním zasedání EUROCHAMBERS, které se uskuteční 5. červa 2015 v Rize, a to za účelem vyzvání dalších členů tohoto uskupení k boji proti německé minimální mzdě.

(tz)