Dynamika návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a výdajové rámce na tříleté období 2016-2018 sice vede k postupnému snižování schodků – ve státním rozpočtu jsou naplánována pro předmětné období kulatá čísla 70, 60 a 50 miliard Kč, na úrovni veřejných financí jako celku se v souladu s nedávno přijatým konvergenčním programem očekává pokles deficitů měřených jako podíl na HDP postupně ve výši 1,2 %, 0,8 % a 0,6 %, tedy pohodlně pod unijním 3% limitem.

Vezmeme-li však v úvahu období hospodářského vzestupu, kterým Česká republika prochází, je navrhované fiskální úsilí vlády slabé. Očištěné strukturální saldo (při postupných hodnotách 1,5 %, 1,3 % a 1,1 %) totiž ani na konci tříletého výhledu nedosáhne střednědobého cíle ve výši 1 % HDP, který si vytyčila sama vláda. Takové tempo je pomalé a fakticky znamená promarnění období makroekonomického růstu. Z hlediska struktury české ekonomiky je sice dobré, že vláda pro rok 2016 počítá např. s posílením proexportních finančních institucí nebo aspoň mírným zvýšením výdajů na výzkum, vývoj a inovace, jenže vláda musí využít období ekonomického vzestupu ke konsolidaci veřejných financí. Výhled nepočítá s diskusí o klíčových reformách. Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu. HK ČR navrhuje, aby vláda již v návrhu rozpočtu na rok 2016 výrazněji snížila strukturální deficit.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky