V pořadí 9. zasedání Mezivládní komise mezi Českou republikou a Ruskou federací se konalo ve dnech 22. a 23. března v Praze. Po třech letech tak usedli k jednomu stolu zástupci průmyslu a obchodu vedení ministrem Janem Mládkem a jeho ruským protějškem Denisem Manturovem. Cílem jednání bylo umožnit spolupráci i za současných politických a ekonomických podmínek, udržovat a dále rozvíjet tradičně dobré hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi a tím podporovat rozvoj české ekonomiky a vzájemný obchod a investice s Ruskou federací.

První den zasedání se Mezivládní komise věnovala jednání expertů v pracovních skupinách a přípravě návrhu protokolu. Druhý den se uskutečnilo plenární zasedání Komise na úrovni vedoucích delegací ukončené podpisem závěrečného dokumentu — Protokolu 9. zasedání Mezivládní komise.

"Mezivládní komise považuji za efektivní nástroj identifikace nových možností a podpory vzájemně výhodných ekonomických projektů," sdělil k obnovenému zasedání ministr Mládek.

Ministři se v průběhu jednání zaměřili na vzájemnou spolupráci především v oblastech obchodu a investic, průmyslu, energetiky, dopravy, zemědělství, potravinářství, vědy, techniky a inovací, cestovního ruchu. V rámci těchto oblastí jednali zejména o významných projektech realizovaných českými a ruskými podnikateli.

"Považuji za důležitý rozvoj vědecko-technické spolupráce, včetně spolupráce vysokých škol, které také bylo předmětem našich jednání," doplnil ministr Mládek k diskutovaným oblastem.

Velkou pozornost věnovali ministři přímé hospodářské spolupráci s ruskými regiony, ve kterých jsou realizovány významné česko-ruské projekty nejen regionálního, ale také federálního charakteru.

Českou exportní banku na zasedání Mezivládní komise reprezentoval generální ředitel Karel Bureš. Podle něj se na jednáních za podpory MPO podařilo úspěšně projednat i několik problémových obchodních případů z minulosti.

 "Probírali jsme například možné formy kompenzace ztrát z projektu výstavby sibiřské elektrárny Poljarnaja. Jednou ze schůdných cest by mohlo být vykoupení technologie projektu TES Poljarnaja ruským subjektem tak, aby kupní cena částečně kompenzovala ztráty ČEB z úvěru,“ vysvětlil Karel Bureš.

(tz)