Léto je obdobím, kdy mnozí z nás věnují své stravě zvýšenou pozornost. Patrně proto, že období dovolených nahrává volným časem, je více prostoru číst knihy o výživě, k dispozici máme více ovoce a zeleniny na zahrádkách i v prodejnách. Hubneme do plavek, sestavujeme ryze odlehčovací jídelníčky. Jak je to s mlékem a mléčnými výrobky a jejich producenty? O tom jsem podrobně hovořila s Ing. Jiřím Kopáčkem, CSc., předsedou představenstva Českomoravského svazu mlékárenského:

Mléko a mléčné výrobky, jíst je, nebo ne? Téma posledních deseti let jako boj na život a na smrt. Čemu argumenty pro a proti přičítat? Proč je diskuze tak vyhraněná?

O zařazení mléka a mléčných výrobků do zdravé výživy moderního člověka bylo skutečně sepsáno již mnoho článků a knih. Proti však často brojí různí ideologičtí aktivisté vystupující proti současnému průmyslovému stylu života, ekologičtí aktivisté, vegetariáni, ochránci zvířat, obhájci alternativní medicíny, ale také průmysloví výrobci sóji a rostlinných tuků či dalších náhražek klasických potravin, a také lobby výrobců nápojů, kteří chtějí nahradit mléko svými produkty. Doporučují nám při tom omezení spotřeby mléka a mléčných potravin, v krajním případě orientaci na mléko kozí či ovčí, někteří vyžadují dokonce úplné vyloučení mléka a mléčných potravin z jídelníčku. Argumentují při tom tím, že mléko zahleňuje a lidský organizmus si s tím neumí poradit, často operují údajnými nemocemi z potravin a z mléka, a četným argumentem jsou také důvody „ekologické“ o znečišťování životního prostředí produkcí mléka a jeho zpracováním, genetickou manipulací (krmiv, zvířat) či životnímu prostředí škodící dopravou. Ekonomičtí odpůrci zase zmiňují průmyslový charakter výroby a postupující globalizaci. Jejich argumentace bývají však většinou pseudovědecké, řada faktů je vytržena z kontextu, často se používají klišé a akcentují výjimečné případy, a především rozšiřují různé neopodstatněné mýty. Ve sděleních volně šířených například na internetu a v různých médiích se můžeme setkávat s tvrzeními typu „četl jsem, že...“ Je si potřeba ale také přiznat, že některé z argumentů proti mléku dnes rozšiřuje až třetina lékařů (většinou ve vztahu k záležitosti alergií), jejichž tvrzení pak názorovou hladinu obyvatel ovlivňuje opravdu významně. Naštěstí je, podle oficiálních údajů EU, však každý druhý respondent vůči propagandě proti mléku imunní.

            Je ale zřejmé, že šířenou propagandu proti mléku a mléčným výrobkům nelze ani přeceňovat, ale rovněž ji není možné podceňovat, a podobně je potřeba přistupovat také k vyvracení mýtů o mléce, které ve společnosti kolují. Na tomto místě musím vzpomenout výsledky průzkumu provedeného agenturou STEM/MARK v roce 2008 na reprezentativním vzorku tisíce respondentů různých věkových kategorií ve všech regionech České republiky, který si kladl za cíl zjistit názory veřejnosti na pití mléka a pokusit se odhalit a následně uvést na pravou míru nepravdivé informace o mléce, které jsou mezi veřejností nejčastěji rozšířeny. Uvedený průzkum bohužel mimo jiné odhalil, že více než třetina Čechů (36 %) nepije pravidelně mléko, resp. ho pije méně než jednou týdně, z toho 28 % respondentů mléko nepije vůbec!

            Obávám se, že od doby tohoto průzkumu se i přes naši snahu o osvětu mléka a mléčných výrobků jako neopominutelných a výživově hodnotných potravin mnoho nezměnilo. Naše čtenáře chci přesto ubezpečit, že je mléko bezpochyby základní součástí zdravé výživy moderní populace, člověka jako biologického druhu. Takto to dnes vnímá skutečně dvě třetiny obyvatel. My odborníci na mléko a výživu však budeme muset i nadále účinně čelit protimléčným argumentům v převážné míře amatérských „sociálních inženýrů“, kteří požadují spravedlivou a neplýtvající společnost, vědecky řízenou, a tedy bránící všem podle jejich názorů negativním vlivům. Tato protistrana požaduje zachovat životní prostředí, zdraví zvířat, a často inklinuje k vegetariánství, aniž samozřejmě nabízí reálné řešení negativních aspektů, a které to jsou, si samozřejmě určuje sama. Těmto lidem bývá velmi těžké odpovídat a argumentovat, protože většinou neoperují s vědeckými a prokazatelnými závěry, ale opírají se spíše o různé hypotézy, popř. mýty. Příkladem je stále opakované tvrzení o tom, že člověk je jediný tvor, který pije mléko v dospělosti. Člověk je však také jediný tvor, který dělá spoustu dalších věcí, které jiní tvorové nedělají, např. létá na Měsíc. A pozor: kočka taky pije mléko z misky!

Českomoravský svaz mlékárenský samozřejmě hájí produkci svých členů, tedy výrobu, prodej i konzumaci mléčných výrobků. Pokud vím, jdete na to však rozumně a s vědecky podloženými poznatky. Co tedy dnes především českému strávníkovi doporučit?

Jak už jsem zmínil, jsou všechny mléčné výrobky důležité z hlediska zdravé a vyvážené stravy. Proto jsou také ve všech členských státech EU, ale i světa, doporučovány ve výživových směrnicích. Jsou to především čistě přírodní produkty, které nám poskytují důležité živiny, zejména pak vysoce kvalitní mléčné bílkoviny, cenné minerály, jako jsou vápník, fosfor, draslík, hořčík a zinek, důležité vitaminy A a D, ale také vitaminy B2, B6, B12, jež jsou nezbytné ve všech etapách života. Vědecké studie ukazují, že mléčné výrobky jako součást zdravé výživy mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků. Mléčné potraviny pozitivně přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti, stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku.

            Odpůrci mléka často argumentují tím, že v mléce jsou ale také zastoupeny nasycené mastné kyseliny. To je pravda, ale jednak musím poznamenat, že současná věda se i na tyto, tzv. saturované tuky dnes dívá jinak, a pak si ještě uvědomme, že my lidé samozřejmě konzumujeme potraviny jako takové, a nikoliv pouze jednotlivé živiny, ze kterých jsou složeny. A naopak: potraviny konzumujeme proto, abychom se zásobili jednotlivými živinami, a nikoliv proto, abychom se vyvarovali nevhodným nutrientům. Pokud vyloučím mléko ze stravy kvůli saturovaným tukům, tak mi bude chybět mléčná bílkovina pro stavbu svalů, vápník pro dobrý růst zubů a kostí, celá řada minerálů a vitaminů, které potřebuji pro důležité funkce například nervového systému, a podobně. Mléko tedy musíme vnímat jako komplexní potravinu, respektive jako naprosto unikátní komplexní výživovou matrici.

            Proto je pro spotřebitele určitě daleko prospěšnější, když ho bude reklama informovat o všech obsažených živinách a jejich souvislostech, a ne naopak jenom o těch živinách, které jsou vnímány negativně.

Čím vyniká český a moravský mlékárenský průmysl? Jsou to inovativní receptury, atraktivní nabídka tvarohů a jogurtů, anebo osvědčená klasika, z níž si vybere každý?

Náš mlékárenský průmysl nabízí skutečně neuvěřitelně širokou paletu mléčných výrobků, a zohledňuje tak potřeby různých typů spotřebitelů. Každý jedinec tak má možnost sestavit si sám svoji zdravou a vyváženou stravu podle jeho potřeb, chuti a vkusu. Naši výrobci navíc svůj sortiment neustále inovují s jediným cílem: uspokojit spotřebitele a poskytnout mu lepší výběr, ale rovněž reagovat na změny v preferencích spotřebitelů v jednotlivých letech a samozřejmě reagovat na nejnovější vědecké poznatky a výživové trendy.

            A pak ještě jedna poznámka. V naší populaci je dnes okolo 10 % osob trpících takzvanou laktozovou intolerancí, tedy neschopností strávit mléčný cukr laktozu. Ale i na to jsme již připraveni, protože naši mlékaři vyrábějí také bezlaktozové výrobky (mléka, smetany, jogurty) a ve výrobcích, jako jsou fermentované mléčné výrobky a sýry, je pak díky mlékárenským technologiím již laktoza částečně nebo zcela rozložena.

            Nejlepší doporučení, které bych tedy poradil našim spotřebitelům, je konzumace alespoň tří porcí mléčných výrobků denně, a to v libovolné kombinaci. Tím nejlépe přispějete svému zdraví!

Několika mlékárnami jsem v poslední době prošla, všude jsou znát velké investice do zařízení, výbavy provozů, obalového materiálu i do výzkumu. Je to trend doby, nezbytná nutnost, anebo základ budoucí konkurenceschopnosti?

Český mlékárenský průmysl drží skutečně krok s dobou. Po vstupu České republiky do Evropské unie byly zastaralé provozy uzavřeny a do všech ostatních se velmi silně zainvestovalo, abychom splnili přísné požadavky evropské potravinářské legislativy. Skoro bych řekl, že velká část našich dnešních provozů předčí ve své úrovni i řadu mlékáren na Západě. Spolupráce s výzkumem je zcela samozřejmou nutností a inovace sortimentu nezbytností, protože dnešní moderní zákazník je náročný, a chce-li výrobce obstát v silné konkurenci, musí skutečně reagovat na potřeby trhu.

Jaké procento výroby je v českých rukách a jaké množství firem je zahraničních?

Odpověď na tuto otázku je potřeba trochu vysvětlit. Současné mlékárenství je velmi globální a přední světové mlékárenské společnosti skutečně operují po celém světě, tedy také v České republice. Pokud bych odpověděl stručně, řekl bych, že 46 % českého mléka dnes zpracovávají zahraniční investoři.

Ano, to je pravda. Ale tito zahraniční investoři také významně modernizovali české mlékárenství, zavedli do výroby produkty, které se zde dříve nevyráběly, zaměstnávají velký počet českých osob, a především vyrábějí pro náš lokální trh. Někteří z nich jsou však také významnými exportéry, což zase přispívá k úspěchu české mlékárenské ekonomiky, protože se vyváží přidaná hodnota v podobě například sýrů, trvanlivých mlék a některých specialit. V případě české prvovýroby mléka je to trochu opačné, protože ze zemědělství přímo se prodává ke zpracování v zahraničí asi pětina českého syrového mléka, které se k nám pak vrací v podobě hotových výrobků. To už mě tolik netěší, neboť v tomto případě je ekonomický výsledek spíše negativní.

A kolik subjektů sdružuje váš svaz?

Českomoravský svaz mlékárenství sdružuje v současnosti více než 40 členů. Mezi našimi členy ale nejsou pouze mlékárenské podniky, protože členy svazu se mohou stát i další organizace spojené s mlékárenstvím. Jsou to např. dodavatelé technologií, pomocných látek, některé obchodní organizace, ale mezi našimi členy jsou i odborné střední a vysoké školy a také několik individuálních členů, tedy fyzických osob.

Kdo se může a za jakých podmínek stát členem? Jste otevřeni i těm nejdrobnějším výrobcům?

Jak jsem již uvedl, členem svazu se může stát kdokoliv, kdo nějakým způsobem podniká nebo působí v mlékárenství a coby člen se pak řídí stanovami naší profesní organizace a platí členské příspěvky. Stačí podat přihlášku, která je následně projednána v představenstvu svazu. Zatím jsme v minulosti žádného ze zájemců neodmítli.

Obhajujete potřeby členů a poskytujete servis. V čem jste zejména úspěšní?

Činností, které děláme pro naše členy, je celá řada. Významnou pomocí z naší strany je zejména poskytovaný informační servis o situaci na trhu s mlékem. Díky našemu zapojení do mezinárodních organizací a trvalé analytické práci vyhodnocující jednotlivé změny a chování na trhu můžeme členům předávat informace a pre­dikce budoucího vývoje, cenový servis, směrování sektoru z hlediska inovačního vývoje, ale také jim pomáháme v legislativní oblasti. Členskou základnu zastupujeme například v Evropské mlékařské asociaci (EDA), Mezinárodní mlékařské federaci (IDF) či v Evropském svazu výrobců tavených sýrů Assifonte. Máme dobré vazby i na další evropské mlékařské svazy, se kterými úzce spolupracujeme.

            V současné době implementuje náš svaz také dva velice zajímavé propagační programy na podporu vývozu českých mléčných výrobků do zemí třetího světa. Prvním z nich je program „Kvalitní evropské mléčné výrobky, který jsme zaměřili na trhy Ruska a Ukrajiny, kde už od roku 2013 investujeme výrazně do marketingu. Tento program bude zakončen letos v létě. V Rusku, kde jsme začali s velmi dobrými výsledky, bude však nakonec efekt naší snahy neuspokojivý, protože proti nám nepříznivě „zasáhlo“ embargo na dovoz mléčných výrobků vyhlášené v srpnu 2014 ruskou vládou. S Ukrajinou však čeští mlékaři první obchodní vztahy navázali.

            Další program EU Milky Way jsme zacílili na země Středního východu, konkrétně na Libanon, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Program probíhá v letech 2016–2018 a jsme přesvědčeni, že přispěje k nárůstu našeho mlékárenského exportu.

            Oba zmíněné programy jsou grantové a významně na ně přispívá Evropská unie (50 % rozpočtu) a Česká republika (30 % rozpočtu). O celou administraci se mlékárnám stará právě náš profesní svaz, který je jeho nositelem. I toto je jedna z důležitých pomocí, kterou svaz svým členům poskytuje.

Letošní akce na podporu spotřeby mléka v Kutné Hoře byl stejně jako obdobné oslavy loni či minulé roky nejen přehlídkou toho nejlepšího, co domácí trh nabízí, ale i setkáním specialistů v oboru. Jaké poselství vzešlo pro domácí potravinářský průmysl?

Nemluvil bych až tolik o poselství domácímu potravinářskému průmyslu, ale spíše o poselství českým spotřebitelům: letošní soutěž totiž opět prokázala, jak je české mlékárenství vyspělé a konkurenceschopné a jak skvělé výrobky umí vyrobit a nabídnout našemu i zahraničnímu trhu. I ten nejnáročnější český spotřebitel už dávno nemusí jezdit nakupovat nejnovější mlékárenské novinky do zahraničí, ale doopravdy je dostane i v našich supermarketech. Spíše bych si přál, aby byl český zákazník ve svém nákupním rozhodování loajálnější a aby opravdu věřil českým výrobcům, kteří ho určitě nezklamou.

Známá se stala již soutěž o mlékárenský výrobek daného roku, za rok 2016 bodovalo mnoho dobrot. O kterých a proč se zmínit především?

V kategorii tekutých mléčných výrobků zvítězilo Trvanlivé mléko polotučné se sníženým obsahem laktozy, které do soutěže přihlásila Mlékárna Pragolaktos a.s. z Prahy. Tento výrobek je vlastně prvním delaktozovaným mlékem vyráběným v České republice, což ocení zejména ti spotřebitelé, kteří kvůli tzv. laktozové intoleranci nejsou sami schopni strávit běžné mléko. Mléko je nejenom chutné, ale v porovnání s dovozovými výrobky tohoto typu také levnější, a hlavně naše české.

            Z kategorie zakysaných mléčných nápojů chutnala nejvíce Valašská kyška z Mlékárny Valašské Meziříčí. Na jedné straně jde o tradiční výrobek této mlékárny vyráběný již po dobu několika let, na druhé straně to je ale stále velmi osvěžující nápoj, který chutná zejména v teplém období. Hodnotitelé ocenili i skutečnost, že tento výrobek je rozšířen téměř v celé české maloobchodní síti.

            Poprvé byla v soutěži otevřena kategorie zakysaných smetan, která se stává mezi spotřebiteli stále oblíbenější. Vítězem pak byla Krajanka – Moje chvilka s příchutí višně, kterou nabízí pražská společnost Alimpex Food. Jde vlastně o mléčný dezert, ve kterém je zakysaná smetana ochucena čokoládou a višňovou složkou. Mléčný tuk propůjčuje výrobku velmi plnou smetanovou chuť a zvolená ochucující složka je už jen tou „višničkou“ na dortu.

S jogurty jako by se na trhu roztrhl pytel...

Ano, je to tak. Jako tradičně byla v naší soutěži nejpočetněji zastoupenou kategorií skupina jogurtů. Účastnit se této soutěže je pro výrobce jogurtů skutečně obtížné, protože zájemců o tři diplomy je opravdu hodně. A i když byl bodový rozdíl mezi prvním a posledním výrobkem skutečně minimální, vyhrát může jenom jeden. Tím se letos stal Řecký jogurt odtučněný s příchutí jablka se skořicí z Polabských mlékáren a.s. Poděbrady. Tato příchuť je pouze sezonní a spotřebitelé ji mohou zakoupit jen v podzimních a zimních měsících, nicméně jedna z posledních šarží sezony se do soutěže ještě stihla dostat. A jak je v tomto případě vidět, nemusí být výrobek vždy jenom tučný, aby zvítězil. Tento výrobek tuk nemá žádný, a přesto vyhrál svou lahodnou chutí. Zapomenout přitom nesmíme ani na jeho výživový benefit, který je předurčen jednak vysokým obsahem mléčné bílkoviny a jednak přítomnou mikroflorou. Kromě jogurtové kultury jsou totiž zastoupena také probiotika. Kvalitu výrobku potvrzuje i další „medaile“ za Novinku roku v mléčné řadě.

            Mezi tvarohy byl nejlepším výrobkem Farmářský tvaroh z Mlékárny Hlinsko. Jde o jemný tvaroh s nízkým obsahem tuku balený do tradiční potištěné hliníkové folie se speciálním voskovým papírem. Výrobek je určen nejenom do studené kuchyně, ale ocení jej zejména kuchařky a cukrářky při pečení.

            Velká konkurence podobně jako v jogurtech byla také mezi čerstvými sýry. I zde dominoval produkt z Polabských mlékáren, kterým bylo MILKO žervé s kozím tvarohem. V tomto případě vyzdvihli porotci zejména zajímavou kombinaci mléčné suroviny, a to kravského i kozího mléka současně. Kozích mléčných výrobků není na českém trhu příliš, takže tento produkt zajímavě rozšiřuje jejich sortimentní nabídku. Chuť je velmi příjemná a konzistence jemně krémová, což ocení nejenom dospělí, ale také děti.

Jak si vedla kategorie sýrů, jaké gurmánské zajímavosti bodovaly?

Do soutěže o mlékárenské výrobky roku bylo letos přihlášeno velmi mnoho sýrů, takže je organizátoři museli rozdělit do vícero soutěžních kategorií. Mezi sýry s plísní na povrchu exceloval nový sýr Olmín ze společnosti OLMA Olomouc, který nejenom že svoji kategorii vyhrál, ale také se stal novinkou roku v „Sýrové řadě“, a navíc i absolutním vítězem letošní soutěže. Nasbíral dokonce 98,8 bodů ze sta možných, což je vůbec jedno z nejvyšších hodnocení ve čtrnáctileté historii této české soutěže. Proti jiným sýrům této kategorie se Olmín odlišuje nejenom netradičním tvarem, kterým je čtvercový hranolek, ale zejména pak odlišnou chutí sýrového těsta, která se „vyvíjí“ v návaznosti od doby zralosti sýra, přičemž v každém okamžiku stáří je sýr chutný, ale vždy trochu jiný. V počátečním stadiu zralosti má sýr překvapivě svěží, spíše tvarohovou chuť, která se s postupem zralosti stává příjemně jemně pikantní. A jak mlékaři z Olmy doporučují, je jejich nový sýr skvělou kombinací s dobrým moravským vínem.

            Mezi aromatickými zrajícími sýry byla tentokrát nejlepší Niva Extra z malé Mlékárny Otínoves na Drahanské vrchovině. I modré sýry patří mezi vyhledávané výrobky labužníků a ta letošní vítězná Niva si své prvenství bezesporu zaslouží. Sýr je charakterizován mimořádně bohatým prokvétáním sýrové hmoty ušlechtilou modro-zelenou plísní a výraznou chutí i vůní. Také tento sýr se skvěle snoubí s vínem, kterým by v tomto případě mohlo být nejlépe víno ledové či slámové, kdy se vedle sebe setkávají dva kontrasty – pikantnost sýra a nasládlost dezertního vína. Vyzkoušejte si to a budete příjemně překvapeni.

            Vítězem skupiny polotvrdých a tvrdých sýrů se stala novinka sýrařů z Jihlavy. Ti vyvinuli nový originální sýr, který později nazvali Herold. Sýr se vyznačuje netradičním reliéfem kůrky připomínající otisk ošatky, což je charakteristický prvek tradičního sýrařství, kdy se sýry ve slaměných ošatkách formovaly. Dalším typickým znakem je originální výrazná chuť daná vysokým stupněm zralosti sýra, který zraje po dobu téměř půl roku a s přibývajícím stářím získává na vyšší kvalitě. Konzistence je drobivější, řez typicky dírkovaný, u krajů pevnější, ve středu jemnější. Sýr Herold může svojí vysokou kvalitou lehce konkurovat horským sýrům z mnoha evropských sýrařských zemí.

Nezapomněl jste na žádnou převratnou novinku?

Myslím, že ne. V kategorii másel a mléčných pomazánek překvapil výrobek Choceňské mlékárny, Tradiční pomazánkové s příchutí Jalapeňo. Všichni hodnotitelé se sami mohli přesvědčit o sloganu, který výrobce zvolil na podporu prodeje tohoto výrobku, a sice: „Pálí tátu, pálí mámu...“, což je trefné pro tuto určitě zajímavou pomazánku hodící se například na topinky nebo jednohubky. A i když jsou použité papričky Jalapeňo opravdu „mexicky“ pálivé, dobře se s mléčnou pomazánkou snoubí a zanechávají u spotřebitelů příjemný chuťový vjem.

            Ani letošní soutěž nezapomněla na kategorii zacílenou především na děti, totiž na skupinu tvarohových krémů a dezertů. I zde bylo mnoho konkurentů, které vesměs chutnaly, ale nejlepším byl přeci jenom mléčný dezert Milko ovocný tvaroh s příchutí hrušky a skořice. Vyrábějí ho Polabské mlékárny a i zde se ochucení ovoce se skořicí opravdu povedlo. Při sestavení receptury nezapomněli výrobci ani na zdravotní hledisko a obohatili výrobek navíc rozpustnou vlákninou.

Co letos svaz pro svou členskou základnu ještě chystá?

Pro letošní podzim máme připravenou další zajímavou akci, kterou pořádáme každé dva roky společně s mlékárnou Kromilk a.s. v Kroměříži. Jde již o osmý ročník odborné konference se zahraniční účastí, kterou jsme nazvali „Kroměřížské mlékařské dny“. Na konferenci očekáváme nejméně 130–150 odborníků nejenom z České republiky, ale zástupci přijedou také ze Slovenska, Polska, Belgie, Nizozemí, Německa, Itálie, a možná ještě dalších zemí. Účastníci zde získají zejména nové poznatky z techniky a technologie mlékárenství, dozvědí se o nových trendech v obchodě, změnách chování spotřebitelů, dopadech celosvětových makroekonomických a politických změn, vývoji potravinářské legislativy a celé řadě dalších témat úzce souvisejících s mlékárenstvím.

            Vedle hodnotného odborného programu čeká na účastníky rovněž společenský program, který jim umožní setkání s renomovanými odborníky, ale také navázání nových či utužení stávajících vztahů s kolegy, obchodními partnery, spolužáky a přáteli, a v řadě případů také se svými konkurenty. „Kroměřížské mlékařské dny“ jsou tedy událostí, kterou by si neměl nechat žádný mlékař ujít.

Podnikání je nejen o radostech, ale provází ho i spousty problémů až dobrodružné povahy. Dají se stručně popsat ty pro mlékaře nejožehavější?

Ano, je to přesně tak, a jak se říká, „...jednou jsi dole, jindy nahoře“. V současnosti prochází celosvětové mlékárenství poměrně hlubokou recesí charakterizovanou poklesem poptávky, klesajícími cenami, nárůstem zásob a z toho všeho vyplývajících dalších problémů. Mléčné výrobky nejsou „železo“, aby se nechaly dlouhodobě skladovat, mají svou limitovanou trvanlivost, ale ani krávy nepřestanou rázem dojit, když je třeba na trhu problém s odbytem. Ne všichni účastníci od prvovýroby, přes zpracovatele a obchod až po koncového zákazníka si to vždy uvědomují, a tak se podnikatelé v našem oboru občas dostanou opravdu do svízelných situací. Ale konečný výsledek je vždy spíše úspěšný, protože nakonec zvítězí skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou z kategorie základních potravin, lidé potřebují jíst, a tak je jejich perspektiva vždy nakonec dobrá.

Může svaz výrazněji pomoci? Například ve spolupráci s jinými profesními uskupeními?

Svaz sám moc možností nemá, jeho síla je ale v zastupování členů vůči státní správě a jiným zahraničním institucím. Našimi silnými stránkami jsou znalost trhu, účinný lobbing, odbornost a profesionalita. A jsem přesvědčen, že je to hodně, proto je náš Českomoravský svaz mlékárenský již 35 let úspěšný a jeho významu věří členská základna, která se dále rozvíjí.

ptala se Eva Brixi